Výzkum: životní styl populace se během pandemie proměnil

foto Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos v České republice

Jak se žije s pandemií v Česku? Jak se chová česká populace a manažeři firem? O výsledcích výzkumů agentury Ipsos hovoří Jakub Malý, ředitel této společnosti v České republice. Podle něj původní lehkou paniku vystřídal úbytek optimismu a sílící přesvědčení, že boj s pandemií hned tak neskončí. "Obavy zdravotnického rázu ustupují strachu z ekonomických dopadů krize,” zdůrazňuje Jakub Malý.

Je to už rok, co se celý svět potýká s pandemií koronaviru. Jak česká společnost vnímá koronavirovou krizi?

Postoje a názory veřejnosti měříme pravidelně od začátku pandemie v březnu 2020, takže vidíme, jak se vnímání měnilo v čase. Po vypuknutí pandemie zavládla lehká panika, 8 z 10 lidí se cítilo koronavirem ohroženo, nejčastěji nejstarší generace. Panoval ale zároveň velký souhlas s přijatými opatřeními i vůle je dodržovat. Lidé nosili roušky, dodržovali hygienická pravidla, výrazně omezovali sociální kontakty. Byli optimističtí a věřili, že se viru zbavíme v řádu jednotek týdnů. Postupem času však optimismus klesal, sílilo přesvědčení, že boj s koronavirem bude běh na dlouhou trať. A ten pocit stále trvá. Světlem na konci tunelu by mohlo být očkování...

Současná krize má dva aspekty, zdravotní a ekonomický. Bojí se lidé více o zdraví, nebo spíše ekonomických dopadů protiepidemických opatření?

Zpočátku se lidé báli hlavně o zdraví. Vir byl nový, nic jsme o něm nevěděli, v médiích to bylo velmi exponované téma. S novými a novými opatřeními, zavíráním provozů a dalšími restrikcemi si lidé stále více uvědomovali také negativní dopady na ekonomiku. Polovina lidí uvádí, že se ekonomických dopadů krize obává více než zdravotních aspektů. Více než polovina lidí se bojí dopadů koronakrize na zdroj jejich příjmů, výrazné je to zejména u OSVČ a zaměstnanců malých firem. Třetina pracujících se obává propouštění.

Pandemie jistě mění i nákupní chování zákazníků. Jaké pozorujete změny?

Jednoznačné je posílení online nákupů, dnes nakupují i ti, kteří to ještě před rokem odmítali. Na internetu nakupuje běžně i starší generace, ať už sama nebo s pomocí svých dětí či vnoučat. Ochota nakupovat přes internet se však liší podle kategorií zboží, nejraději lidé online nakupují spotřebiče a elektroniku, ale také knihy či hračky. Během pandemie významně narostla ochota nakupovat online zejména lékárenské výrobky a potraviny.

Dlouhodobý lockdown, zavření škol, častější využívání home office a další omezení měly jistě dopad i na životní styl populace. Často se hovoří i o dopadech na mentální zdraví…

Ano, výzkumy Ipsos potvrzují, že životní styl populace se během pandemie proměnil. Třetina lidí přiznává, že přibrala na váze, v průměru o šest kilogramů. Čtvrtina populace cvičí méně nebo přestala cvičit úplně, jde zejména o ty, co pracují často z domova, a také o mladé lidi. U lidí starších 40 let výrazný pokles pohybové aktivity nepozorujeme. To patrně souvisí s uzavřením sportovních a fitness center, která navštěvují častěji právě mladší ročníky. Na druhou stranu část populace pandemie naopak pozitivně nakopla, asi pětina začala více cvičit, někteří se dali na meditaci, začali s otužováním.

Dopady současné situace na duševní pohodu pozorujeme bohužel i v našich datech. Čtyři z 10 lidí přiznávají, že se u nich oproti době před pandemií zvýšila míra stresu. Největší nárůst stresu pozorujeme u mladých lidí do 29 let, uvádí to skoro polovina z nich, ve skupině studentů pak ještě více. Příčinou je omezení kontaktů, lidé se cítí izolovaní, osamělí. Míru stresu dále zvyšuje pocit nejistoty a také obavy o zdraví. Bohužel tedy i v této oblasti pandemie páchá nemalé škody…

I přesto, co bylo řečeno, vidí lidé i nějaká pozitiva současné situace?

Určitě, je to technologický posun, urychlení inovací v oblasti digitalizace a komunikace, na tom se ostatně shodují i tři čtvrtiny populace. Lidé přiznávají, že nyní více přemýšlejí o důležitých životních hodnotách, kladou také větší důraz na péči o zdraví a o rodinu. V osobní rovině lidé oceňují, že oproti situaci před pandemií tráví více času s rodinou a také tráví volný čas v přírodě. Na druhou stranu jsou Češi také poměrně realističtí. S tím, že se díky koronakrizi svět změní k lepšímu, souhlasí pouze 16 procent lidí.

Jak reagovali top manažeři ve firmách?

Z výzkumů Ipsos vyplývá, že prakticky dvěma třetinám firem pandemie nějakým způsobem uškodila. Firmy začaly více využívat finanční rezervy a úspory a bohužel začaly odkládat i investice. Mnoho manažerů začalo v rámci krizového řízení i měnit obchodní strategii (přechod na e-commerce, využívání nových kanálů aj.), neboť je jasné, že i byznys se změní. Některé firmy se „vrhly“ do inovací výrobků či služeb, digitalizace procesů se výrazně urychlila, protože "štěstí přeje jen odvážným“. Naopak hodně se začalo šetřit na poli PR, marketingu a HR.

Ipsos se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Jaké změny se udály ve vašem oboru? A jak jste na ně reagovali?

Ano, i obor výzkumu trhu byl poznamenán pandemií. Klienti pochopitelně přehodnocovali marketingové rozpočty. Musím říct, alespoň z naší zkušenosti, že většina klientů si ale zároveň uvědomovala, že v době celospolečenských změn informace o měnícím se spotřebitelském chování potřebují více než kdy jindy. Byla to tedy výzva na obou stranách.

Výzkum trhu obecně zaznamenal velký přesun aktivit do online prostředí. V Ipsos jsme výrazně pokročili v digitalizaci naší práce, i když jsme si často mysleli, že už to víc nejde. Opět se potvrdilo, že pro úspěšné postavení se krizi čelem jsou zásadní navázaná dlouhodobá partnerství a spolupráce; namátkou zmíním Univerzitu Karlovu, Asociaci společenské odpovědnosti či laboratoř pro virtuální realitu Virtuplex. Zní to jako klišé, že krize plodí příležitosti, ale je v tom velká pravda. I pro letošní rok jsme nadále optimisty. Nemůžu skončit jinak než přáním, ať to všichni zvládneme!

Informace o Ipsos

Ipsos je výzkumnou technologickou a konzultační společností. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě, sídlí zde Ipsos Mystery Shopping Global Support Centre a vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. Více na www.ipsos.cz.

Jakub Malý

Z pozice Managing Director Ipsos CZ řídí největší tuzemskou výzkumnou agenturu, která je součástí největší nezávislé výzkumné sítě na světě. Má více než 20 let zkušeností ve výzkumu trhu, působí v roli konzultanta pro stanovení a implementaci výzkumných zjištění. Podílí se také na rozvoji a implementaci metod pro využití virtuální reality ve výzkumu. Je dlouholetým členem globální výzkumné asociace ESOMAR.

Kontakt:

www.ipsos.cz

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je středa 8. prosince 2021

Očekáváme v 7:00 -2°C

Celá předpověď