Přerov - Osudy obyvatel Veselíčka na Přerovsku, kteří byli za druhé světové války popraveni či odvlečeni do koncentračních táborů, připomíná v tamním Muzeu Záhoří výstava Zmizelí - aneb hrůzy války. Na dnes zahájené výstavě jsou k vidění dobové osobní předměty, letáky, německé vyhlášky, mapy, ručně psané dopisy z koncentračního tábora či šachy vyrobené ze zbytků chleba. Nechybí ani ukázka pracovny německé tajné policie gestapo, jejíž příslušníci před 80 lety vtrhli do Veselíčka a pozatýkali několik místních obyvatel zapojených do odbojových skupin. "Snažíme se tímto způsobem připomenout naši historii. Navíc je to teď kvůli ruské válce na Ukrajině bohužel opět aktuální téma," řekla ČTK Stanislava Čočková z Muzea Záhoří.
Fotogalerie
Ve Veselíčku se za německé okupace utvořila pobočka odbojové skupiny Lvice, na statku v nedalekém Tupci se ukrývali členové skupiny Obroda národa. Odbojáře ale zradili konfidenti. V lednu 1943 pak gestapo vtrhlo do Veselíčka a pozatýkalo odbojáře i členy Sokola. Muži byli odvezeni do přerovské pobočky gestapa. Po mučení a výsleších je němečtí okupanti rozvezli do věznic v Brně, Olomouci, polské Vratislavi a do koncentračního tábora v Osvětimi. Z něj se nakonec domů nevrátilo 17 obyvatel vesnice, jejichž památku ve Veselíčku připomíná pomník padlých. "Ostatní odvlečení se vrátili, žili tady a mají ve Veselíčku své potomky," podotkla Čočková.
Součástí výstavy je několik panelů s informacemi o obyvatelích Veselíčka, jejichž životní osudy tragicky poznamenala německá okupace. Vytvořená diorámata znázorňují deportace obyvatel, rozvoz letáků odbojářů i zásah gestapa v místní hospodě, kde německá tajná policie pozatýkala několik odbojářů. "Někteří tehdy odešli dobrovolně s gestapem. Například pan Švec měl desetiletou sestru a nechtěl, aby gestapáci odvlekli i ji, tak se dobrovolně vzdal. Pana Dohnala pak příslušníci gestapa chytili v lese s pomocí psů," uvedla Čočková.
Vystaveny jsou i osobní věci obyvatel Veselíčka, kteří před 80 lety skončili ve spárech obávaného gestapa. "Vystavujeme oblečení z koncentračního tábora, které nám zapůjčilo Muzeum Komenského v Přerově, či vězeňskou kamizolu, ve které se místní občan vrátil z koncentračního tábora domů. Součástí expozice je také kufr mého dědy, se kterým přišel z koncentračního tábora, a kalhoty, které mu daroval americký voják. Všechny vystavené předměty mají svůj pohnutý osud," řekla Čočková. K vidění je i část výstroje jejího otce, se kterou se zúčastnil mobilizace československé armády. "Teď, když na Ukrajině zuří válka, je nutno si připomínat, co je člověk schopen dělat člověku," dodala Čočková. Výstava bude v Muzeu Záhoří k vidění každou sobotu od 16:00 do 18:00 do konce června.
