Vysoké zadlužení: jak dlouho přežije Řecko pod záchranným deštníkem?

foto Sluneční paprsky pronikají skrze mraky na aténský Acropolis.

V zemi Helénů začala v roce 2010 evropská dluhová krize. Dvanáct let poté je stále tamní ekonomika nejvíce zadluženou v eurozóně, jenže mezitím se mnohé změnilo. Výhledy jsou daleko více optimistické.

Georg Petras si vzpomíná na 28. červen 2015 velmi přesně: tehdy právě uplynulo pět let od doby, kdy si Řek s německými kořeny otevřel na ostrově Rhodos makléřskou kancelář. V den tohoto výročí seděl za psacím stolem s hlavou v dlaních. “Musel jsem to takto dělat každé pondělí, vždy po dobu 15 minut,” vzpomíná Petras, jehož příběh přinesl deník Handeslblatt.

„Šlo o něco více než o pocit vyčerpání. Poté jsem vstal a udělal pár kroků směrem do obchodního prostoru, v němž seděli mí kolegové. Tam jsem slyšel sám sebe, jako ve zpomaleném filmu, že pronáším slova: ‘Máme velký problém. Banky jsou zavřené.’"

Řecko, finance, dluh, peníze, Euro - ilustrační fotoTímto opatřením a zavedením kontroly nad pohyby kapitálu dosáhla krize v Řecku v polovině roku 2015 dramatického vrcholu. Před šesti měsíci zvolená vláda levicového premiéra Alexise Tsiprase přivedla řecký finanční systém na pokraj smrti a celý stát na hranici bankrotu.

V této drsné situaci vyhodil Tsipras excentrického ministra financí Janise Varoufakise a přistoupil v poslední minutě na podmínky pro nové miliardové úvěry ze strany evropských věřitelů. Kolapsu se podařilo zabránit.

Jenže jak dlouho ještě hozený záchranný kruh vydrží? ptali se a ptají experti. Pro letošek předpovídá Evropská komise jihovýchodní výspě eurozóny státní dluh ve výši 186 procent hrubého domácího produktu, což je v prostoru společné měny jasně nejvyšší kvóta.

Dnešní dluhy jsou jiné než ty minulé

Pro srovnání:  v roce 2009 činil tento ukazatel 109 procent. První pohled tedy říká, že Řekové jsou v dluhové bažině zanoření ještě hlouběji než před krizí. Ve skutečnosti je však aktuální stav méně závažný než tehdy. Může za to zcela odlišná struktura pohledávek.

Za třemi čtvrtinami řeckého státního dluhu stojí veřejní věřitelé jako evropský stabilizační fond ESM. Doba splatnosti bondů sahá až do roku 2070? úroky jsou dlouhodobě nízké.

“Se střední lhůtou splácení v délce 20 let jsou na tom Atény nejlépe mezi státy platícími eurem, průměrná úroková sazba dělá 1,4 procenta, a většinová část půjček je jištěna swapovými operacemi,” líčí Alex Patelis, hlavní ekonomický poradce ministerského Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.předsedy Kyriakose Mitsotakise. Krátkodobě pomáhá také inflace. “S její pomocí se snižuje reálná hodnota dluhů,” dodává Patelis.

Z těchto důvodu se dá čekat ještě v tomto roce zásadní umoření dluhového břemena. Patelis současně doufá v udělení “závěrečného certifikátu,” který by vrátil jeho zemi do kategorie investičně důvěryhodných dlužníků. „Vycházíme z předpokladu, že se takto stane v roce 2023, kdy se nám dluhově uleví a budeme moci pokračovat v započatých reformách.

Optimismus dává najevo i Klaus Regling, šéf fondu ESM. “Nemám obavu, že by se globálně rostoucí úroky staly pro pro Řecko mimořádnou přítěží.”

Ministr financí Christos Staikouras musí nicméně nabídnout investorům přece jen o dost vyšší úroky, aby si koupili řecké státní dluhopisy. V srpnu 2021 spadla výnosnost desetiletých řeckých bondů na 0,53 procenta, což byl nejnižší stav od zavedení eura. V polovině ledna už musela řecká vláda přepsat úrokový kupón u stejných cenných papírů na 1,84 procenta. V půli června poskočila rendita u stejného produktu na 4,7 procenta. 

Bezprostřední následky na schopnost splácet dluhy ale tyto “kurzovní skoky” na sekundárním trhu nemají, protože poptávka po refinancování je nízká a Řecko disponuje polštářem likvidity ve výši skoro 40 miliard eur. 

Nadějí je robustní růst a turisté

V takovém případě se může zadlužená řecká ekonomika nechat tři roky refinancovat, aniž by musela jít na finanční trhy. Rovněž v tomto faktu spočívá rozdíl oproti období před 12 lety.

Sluneční paprsky pronikají skrze mraky na aténský Acropolis.„Návratu krize z časů kolem roku 2010 se opravdu neobávám,” ubezpečuje guvernér řecké národní banky Janis Stournaras.

Odvolává se nejenom na dlouhé lhůty splatnosti a příznivou efektivní úrokovou sazbu řeckých státních pohledávek, nýbrž také na makroekonomická a fiskální hraniční data.

 „Při reálném tempu hospodářského růstu o tři procenta ročně a zodpovědné rozpočtové politice, jež mluví o primárním přebytku do roku 2023 odpovídajícímu 1,4 HDP a následně dvěma procentům, jsem přesvědčen, že se opětovně nepropadneme do státní dluhové krize,”

Stournaras přesto vidí negativní vlivy na podniky a banky, konkrétně v náhlém vzestupu úrokové výnosnosti půjček. Další vývoj dále ovlivňují nejistoty kolem války na Ukrajině.

“Tomu všemu se dá čelit rozumnou rozpočtovou strukturální politikou, postupným normalizováním peněžní politiky v eurozóně v návaznosti na nástroje proti fragmentizaci, stejně jako použitím evropských fondů obnovy,” vypočítává guvernér.

Holger Schmieding, hlavní ekonom Berenberg Bank a znalec řeckých poměrů, je na tom podobně – riziko nové dluhové krize nečeká. „Při reálném hospodářském růstu kolem sedmi procent, který trval až do loňska, nechalo Řecko ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku o parník za sebou celý zbytek eurozóny, a do toho přichází hlavní turistická sezóna,” připomíná Schmieding. „Tváří v tvář dynamickému růstu nemůže být Řecko kandidátem na krizi, naopak si může dovolit standardní druhy financování,” tvrdí hlavní ekonom.

Vydržet a nepovolit 

Švábský Řek Georg Petras považuje současný obrázek své nové domoviny za jiný než kdysi.

Nelituje, že se v březnu 2010, na startu dluhové mizérie, přestěhoval z rodného města na Rhodos, jinak na ostrov svého otce.

„Začátek byl bezesporu mimořádně obtížný, skutečně neobvyklá fáze, jež navíc trvala velmi dlouho,” bilancuje 50letý podnikatel. „Naučil jsem se, že rozhodující roli hraje vůle se nevzdat a nereagovat proti směru ekonomického cyklu.”

Výdrž se mu vyplatila. Po turbulencích osudového léta 2015 začala pro Řecko o něco klidnější jízda. V krizových časech zhroucený trh s nemovitostmi ožil a kvete, a sám Petras je řeckým generálním ředitelem prémiové makléřské společnosti Engel & Völkers.

Největší státní dlužníci v eurozóně (V % HDP)

Řecko 180,4
Itálie    146,8
Španělsko        113,7
Francie 109,1
Průměr                       92,7

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 15. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď