Praha - Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení bez toho, že by takovou misi musely schvalovat obě parlamentní komory. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Opoziční SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení.
Přijetí předlohy, která upravuje také schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes české území, by mohl ztížit rezervovaný postoj opozičního hnutí ANO. Novelu nyní projedná ústavně-právní a bezpečnostní výbor. Zabývat se jí budou také členové ústavní komise.
Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba nejméně třípětinová většina, tedy aspoň 120 hlasů. Vládní koalice jich má 108 a potřebuje podporu aspoň části opozice.
Obdobné předlohy, za nimiž stála nynější ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy jako opoziční poslankyně, byly v dolní komoře už v minulých volebních obdobích. Poslanci je ale navzdory širší podpoře nestihli do voleb projednat.
Určité posílení pravomocí vlády podle zdůvodnění nynější novely umožní státu v případě potřeby lépe reagovat na krizové situace, které mohou kvůli zásadní změny bezpečnostního prostředí ve světě v posledních několika letech nastat velice nečekaně.
Poslanci ANO upozorňovali právě na změnu bezpečnostní situace ve světě i s ohledem na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. "Postoj hnutí ANO bude více rezervovaný (než v minulosti). Chceme diskutovat o šíři zmocnění," uvedl předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček.
Podle Heleny Válkové (ANO) bude mít ústavní změna zásadní dopady, jde podle ní o soustředění moci v rukách vlády. Podle bývalého ministra obrany a nynějšího předsedy sněmovního branného výboru Lubomíra Metnara (ANO) by vláda mohla uvést stát do situace, kdy Parlament přijde o právo vyhlašování válečného stavu.
Premiér Petr Fiala (ODS) obvinil ANO z toho, že vzalo obranu a bezpečnost Česka jako rukojmí. "Na příkladu debaty je vidět, jak je populismus nebezpečný pro společnost a pro stát," řekl. Černochová označila argumenty ANO o zhoršené bezpečnostní situaci za iracionální. Na další diskusi je, jak uvedla, připravená. Předseda poslanců ODS Marek Benda připomněl, že ústavní změna byla navrhovaná i kvůli tomu, aby některé případné vojenské operace byly neveřejné.
Zamítnutí ústavní novely neprosadil za SPD poslanec Radovan Vích. Předloha podle něho narušuje dělbu moci a navrhované změny nejsou podle něho potřebné.
Nyní může kabinet vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souladu na nejvýše 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Předloha k k výčtu přidává ochranu života a zdraví a ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti Česka.
"Jedná se zejména o případy záchrany občanů ČR v zahraničí, poskytování pomoci uprchlíkům, zajišťování ochrany života a zdraví osob ohrožených nelegální migrací či poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu například v případě epidemií a pandemií," stojí v důvodové zprávě. Předloha by vládě i v těchto případech umožnila rozhodnout o až 60denním pobytu cizích vojáků v Česku.
V případě průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes Česko nynější znění ústavy předpokládá, že kabinet by měl rozhodovat o každém jednotlivém případu. V praxi je takový postup skoro nemožný, vyplývá ze zdůvodnění. Novela ústavy odráží nynější stav, kdy vláda o průjezdech a přeletech rozhoduje každoročně jen obecně. Konkrétní případy pak povoluje ministerstvo obrany.
