Praha - Vymezení skutečných majitelů se v zákoně o jejich evidenci zřejmě změní. Rozšíří se také působnost zákona například na církve a náboženské společnosti, na politické strany a hnutí, na oborové a zaměstnavatelské organizace, honební společenstva a společenství vlastníků jednotek, která dosud mají výjimku. Úpravy přinese vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně v prvním čtení hlasy 145 ze 153 přítomných poslanců. Předlohu, jež reaguje na výtky Evropské komise, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Urgentní novelou zákona o evidenci skutečných majitelů komise dodatečně podmínila možnost podání první české žádosti o platbu z Národního plánu obnovy, stojí v důvodové zprávě. Do Česka může přijít 179 miliard korun. Současné vymezení skutečného majitele a rozsah výjimek z evidence neodpovídají podle komise evropským předpisům. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že Česko chce požádat o první platbu ještě letos a je nutné, aby novela byla k 1. říjnu účinná.
Novela ruší rozlišení skutečného majitele jako koncového příjemce nebo jako osoby s koncovým vlivem, byť tím údaje v evidenci ztratí v určité míře vypovídací hodnotu. "Zásadní změna spočívá v zavedení jednotné materiální charakteristiky skutečného majitele. Ta spočívá v tom, že skutečný majitel právnickou osobu nebo právní uspořádání vlastní nebo kontroluje," uvádí zdůvodnění.
Piráti obvinili nedávno hnutí ANO z toho, že hrozí ve Sněmovně zablokováním projednávání novely, pokud se neupraví tak, aby předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš nebyl považován za skutečného majitele holdingu Agrofert. Místopředseda ANO Radek Vondráček označil pirátské vyjádření za lež. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová dnes uvedla, že hnutí čerpání peněz z Národního plánu obnovy neohrozí. Vondráček řekl, že se snahy vládní koalice zjevně orientují na postižení holdingu Agrofert a Babiše bez ohledu na požadavky směrnice. Stanjura to ale odmítl. "Jdeme transparentnější cestou," podotkl k záležitosti předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Skupina Agrofert je nyní kvůli dřívější novele zákona o střetu zájmů v Babišových svěřenských fondech.
Obchodní korporace budou muset podle důvodové zprávy po účinnosti novely zhodnotit, kdo je jejich skutečným majitelem podle nového zákonného vymezení. Údaje velké většiny podnikatelů se ale podle zdůvodnění zapíšou do evidence z jiných rejstříků automaticky, což má platit i pro organizace, které dosud měly výjimku z evidence skutečných majitelů. Pro ostatní bude první zápis osvobozen od poplatku, který činí podle právní formy subjektu 4000 korun, 2000 korun nebo 500 korun.
Novela také rozšiřuje možnosti dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů. Změna míří především na poskytovatele dodací, kteří získají údaje bez spolupráce s žadateli. Žadatelé tedy nebudou muset poskytovatelům předkládat výpisy z evidence.
Informování o spotřebě tepla aspoň jednou za měsíc Sněmovna jen rozjednala
Časté poskytování informací z dálkových odečtů tepla a teplé vody v bytech Sněmovna zrychleně už v úvodním kole schvalovat nebude. Opoziční ANO a SPD dnes zablokovaly postup, jak jej navrhla vláda. První čtení novely, která vychází z unijní směrnice, bude pokračovat v úterý.
Předloha předpokládá, že uživatelé bytů s dálkově odečitatelnými měřiči nebo indikátory budou dostávat údaje o spotřebě alespoň jednou za měsíc. Opozice má podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové k předloze výhrady a je nutné, aby ji projednaly i sněmovní výbory. Bytová družstva a společenství vlastníků jednotek namítají, že informační povinnost bude velmi nákladná, poznamenala bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Dále se diskuse úvodního kola nedostala, neboť jednací den dolní komory skončil.
Důvodová zpráva zvýšení administrativních nákladů poskytovatelů služeb, jako jsou společenství vlastníků jednotek a vlastníci bytových domů včetně bytových družstev, předpokládá. Jejich promítnutí do cen služeb ale nebude podle předlohy možné. Náklady bude podle zdůvodnění provázet zavádění systému informujícího uživatele i měsíční zasílání informací elektronickou formou. Zpoplatněno bude moci být podle novely jen listinné informování dopisem.
Údaje budou moci poskytovatelé zpřístupňovat podle předlohy také dálkově prostřednictvím internetu na heslo a aktualizovat je tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožní. Uživatele bytů nebudou muset informovat o spotřebě tepla za období, v němž je nedodávali.
Sněmovna podpořila zvýšení limitu pro registraci k DPH na dva miliony Kč
Limit pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty by se od příštího roku měl zvýšit z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun. Stejně tak by se měl zvýšit i limit pro využití paušální daně. Místo nynější jedné sazby paušální daně by ale platila tři pásma. Počítá s tím vládní návrh, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna.
K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů.
Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí (MF) odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60.000 drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82.300 živnostníků.
Podnikatelé s paušální daní mají být nově rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16.000 korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26.000 korun měsíčně. "Smyslem paušální daně není snížení daňové zátěže, ale snížení byrokratické zátěže," řekl dnes před poslanci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že paušální daň není povinná, ale dobrovolná.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že na změnách v novele zákona o DPH má sama významný podíl, a připomněla, že se pokoušela v EU vyjednat vyšší limit pro registraci. Také projekt paušální daně byl podle ní jeden z klíčových projektů vlády Andreje Babiše (ANO), v níž působila. Kritizovala rozdělení paušální daně do úrovní podle příjmů a podle druhu výdajového paušálu. Poukazovala na to, že takto vznikne devět kombinací a poplatníci se v tom budou obtížně orientovat. "Udělali jste v tom pěkný zmatek,“ vzkázala vládě. Stanjura ale trval na tom, že systém je jednoduchý.
V související novele zákona o daních z příjmů vláda také prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil Parlament už dříve pro předloňský a loňský rok coby pomoc s dopady pandemie koronaviru. V této souvislosti se podle MF sníží příjmy do veřejných rozpočtů v příštím roce o 6,3 miliardy korun.
Zvyšuje se částka ročního příjmu, do níž poplatník nemusí podávat daňové přiznání, a to z 15.000 na 25.000 korun. Od daně z příjmů se osvobozuje odměna za výkon člena volební komise. Stanjura uvedl, že už nyní není odměna atraktivní a změna by mohla zvýšit motivaci občanů účastnit se práce ve volebních komisích.
Sněmovna schválila širší možnosti uvalení sankcí i pravomoci FAÚ
Celní správa zřejmě získá zákonem stanovené výslovné právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Bude mít právo zadržet i dopravní prostředek, který takový majetek přepravuje. Státní orgány, Česká národní banka, policie i zpravodajské služby budou mít povinnost poskytnout Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) informace nebo stanovisko kvůli řízení na základě zákona o provádění mezinárodních sankcí. Počítá s tím novela zákona z roku 2006 o provádění mezinárodních sankcí, kterou dnes ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Novela má především umožnit uvalení mezinárodní sankce na základě nového sankčního zákona, který vláda také předložila poslancům.
Sněmovna podpořila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozy
Zadavatelé zřejmě budou muset při zadávání zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Počítá s tím vládní návrh nového zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který dnes v úvodním kole po rozsáhlé debatě poslanců podpořila Sněmovna. Zaznívaly hlavně obavy z ekonomických dopadů nově zavedené povinnosti.
Zákonem se poslanci začali zabývat poprvé 28. dubna, ale debatu nedokončili stejně jako 16. června. Předloha dnes odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec SPD Karel Sládeček. Zdůvodnil ho ekonomickými dopady, které by nová opatření přinesla.
Také další poslanci varovali, že návrh bude mít značné ekonomické dopady. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) uvedl, že příslušná směrnice vznikla ještě před ruskou agresí vůči Ukrajině, kdy ceny energií byly nižší. Z aplikace příslušné směrnice není podle svých slov nadšený. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nadnesla myšlenku, zda by neměly státy vyvolat jednání s Evropskou komisí a domluvit se s ní, zda je to za současné energetické situace smysluplné v tomto plánu pokračovat a zda by se účinnost nových pravidel neměla odložit. "Nejsou komponenty na trhu. Dostáváme se do situace, kdy to bude velmi těžko splnitelné,“ varovala.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který zákon předložil, ale řekl, že diskuse s Evropskou komisí by byla namístě, kdyby česká strana nebyla dva roky v prodlení s převzetím směrnice. Uvedl, že zákon představuje čistou transpozici evropské směrnice. Je to minimalistická norma, nezpřísňuje pravidla obsažená ve směrnici, popsal. Informoval poslance, že Evropská komise již zahájila vůči Česku řízení kvůli tomu, že směrnici dosud nepřevzalo. Komise Česku prodloužila lhůtu pro převzetí do 6. září, poté může českou stranu zažalovat. To by umožnilo uložit Česku pokutu, které by nezabránilo ani to, že Sněmovna už příslušný zákon projednává.
Opatření má podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj zvýšit počet ekologických vozidel používaných státem, kraji nebo obcemi. Stejně tak se má zvýšit počet ekologicky šetrných vozidel, která používají dopravci k zajištění dopravní obslužnosti. Má to přinést lepší ovzduší hlavně ve městech a také pomoci ochraně klimatu. Zákon počítá s výjimkou například pro zemědělská nebo lesnická vozidla, pásová vozidla, vozidel určených speciálně pro ozbrojené síly, sanitky nebo třeba autojeřáby.
Minimální podíl ekologických vozidel do konce roku 2025 je stanoven pro osobní automobily, mikrobusy a lehká užitková vozidla 29,7 procenta, pro autobusy 41 procent a pro nákladní automobily devět procent. V dalším období do konce roku 2030 se limity dále zvýší. "Poloviny podílu stanoveného pro autobusy bude muset být dosaženo bezemisními vozidly," dodalo ministerstvo. Dohled nad dodržováním zákona bude mít antimonopolní úřad.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nelze vyčíslit přesně, ale lze pouze vytvořit kvalifikovaný odhad. Náklady se budou odvíjet od toho, zda půjde například o vozidlo na plyn nebo třeba na vodík, a záviset bude i na značce vozidla a jeho modelu. Jako příklad důvodová zpráva uvádí, že v roce 2025 by měl na evropském trhu jeden vodíkový autobus stát 420.000 až 450.000 eur, tedy zhruba od 10,2 milionu do zhruba 11 milionů korun. Dopravci poskytující veřejné služby v přepravě cestujících budou moci žádat o dotaci na pořízení elektrobusů nebo autobusů na zemní plyn, uvádí vláda.
Sněmovna podpořila zákaz jednorázových nádob na fluorované skleníkové plyny
Zákaz používání jednorázových nádob na fluorované skleníkové plyny přináší novela, kterou dnes v prvním kole projednávání podpořila Sněmovna. Vládní návrh také na rok prodlužuje lhůtu na předání takzvaných regulovaných látek, které poškozující ozonovou vrstvu, k jejich zneškodnění. Normu nyní dostane k posouzení sněmovní výbor pro životní prostředí.
Lhůty pro předání regulovaných látek ke zneškodnění se novelou prodlouží z devíti měsíců. Nejznámějšími z těchto látek jsou freony (CFC a HCFC látky) či halony. Regulovaných látek, které jsou shromažďovány k předání ke zneškodnění, je podle předlohy velmi malé množství vzhledem k tomu, že jejich výroba, prodej a užívání byly zakázány od počátku roku 2010. Počet zařízení v provozu, které tyto látky využívají, se stále snižuje. Proto je ekonomicky přijatelnější předávat větší množství regulovaných látek ke zneškodnění najednou a v delším časovém úseku.
U nutnosti povolení pro zneškodňování a regeneraci fluorovaných plynů pak zpráva uvádí, že přestože je nakládání s těmito látkami povoleno, je nutné tyto látky regulovat kvůli jejich vlivu na zesilování skleníkového efektu. Návrh také rozšiřuje dosavadní zákaz uvádění jednorázových nádob pro fluorované plyny na trh i na jakékoliv nakládání s takovými obaly na území Česka.
K dalším změnám patří například úprava podoby celního prohlášení dovozců fluorovaných plynů, aby mohlo být lépe kontrolovatelné dodržování přidělených kvót. Novela by měla také zjednodušit systém vydávání certifikátů pro nakládání s regulovanými látkami a F-plyny.
Do zákona je podle vlády třeba doplnit dosud chybějící sankce za nedovolené využívání hasicích přístrojů či systémů požární ochrany s obsahem halonů, které spadají mezi regulované látky, po datu, kdy už nemohou být tyto přístroje provozovány.
Novelu připravilo loni ministerstvo životního prostředí ještě pod vedením Richarda Brabce (ANO).
