Východní partnerství přibližuje šest zemí k Evropské unii

foto Představitelé Evropské unie a šesti postsovětských republik pózují na ustavujícím summitu Východního partnerství, který se konal 7. května 2009 v pražském Kongresovém centru.

Státy Východního partnerství představují tradiční obchodně ekonomické partnery České republiky. V roce 1984 směřovala do států bývalého Sovětského svazu 64 procenta exportu tehdejšího Československa.

Od té doby význam těchto trhů poklesl, avšak i nyní představují tyto země významného partnera ve vládní strategii diverzifikace exportu mimo země Evropské unie. V těchto zemích mohou čeští podnikatelé stále stavět na dobrém povědomí o českém zboží stejně jako na geografické a kulturní blízkosti.

Speciální příloha PDF

Speciální přílohu si můžete stáhnout zde.

Mezi hlavní sjednocující trendy v zahraničním obchodě ve členských státech Východního partnerství je možné řadit především skutečnost, že je zde vyšší přítomnost vývozů zboží s vysokou přidanou hodnotou. České firmy často vystupují jako generální dodavatel nebo dodávají různé průmyslové nebo zemědělské komplexy na klíč.

České subjekty jsou v regionu rovněž významnými přímými i nepřímými investory.

Krok za krokem

Důležitým trendem, který státy partnerství spojuje, je nižší kvalita podnikatelského prostředí ve srovnání se západní Evropou. To neznamená, že by v oblasti nebyly podnikatelské příležitosti, ale podmiňuje to větší angažovanost státních institucí při „otevírání dveří“ podnikatelům. Z tohoto trendu vybočuje Gruzie, která se umisťuje na předních příčkách rankingu Doing Business.

Dalším významným trendem je proces ekonomické konvergence účastnických států k tržnímu prostředí EU. Jde o celkové přiblížení legislativních rámců, podnikatelského prostředí či spotřebitelských návyků. Jednotlivé země se tak krok za krokem zapojují do vnitřního trhu unie.

Export táhnou stroje

Nejčastějšími položkami českého vývozu do těchto zemí jsou stroje a dopravní prostředky, dále průmyslové a spotřební zboží, tržní výrobky podle materiálu, chemikálie, potraviny a živá zvířata. V českém vývozu převládají osobní a nákladní automobily, významnou roli hraje letecký sektor nebo odvětví dopravní infrastruktury. Své místo mají také tradiční potravinářské výrobky na čele s pivem a jinými nápoji na sladové bázi.

Co je Východní partnerství

Východní partnerství je projekt iniciovaný Evropskou unií v roce 2009 v rámci evropské politiky sousedství. Jeho cílem je těsnější spolupráce unie se šesti státy východní Evropy a Kavkazu (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina).

Cílem východního rozměru v rámci Evropské politiky sousedství je dosáhnout významného prohloubení vztahů těchto zemí s unií. Východní partnerství je odpovědí na zájem výše uvedených šesti států vybudovat užší vztahy s EU.

Základním kamenem Východního partnerství je vytvoření podmínek pro politické sblížení a další hospodářskou integraci mezi EU a jejími šesti partnerskými zeměmi.

Východní partnerství má dvě dimenze – bilaterální a multilaterální. V rámci bilaterálního rozměru Evropská unie jedná s některými zeměmi Východního partnerství o Asociačních dohodách (dohodách o přidružení), o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu (DCFTA) či o dohodách o posíleném partnerství a spolupráci. Asociační dohody mají za úkol přinést kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU právní závazek dané země pracovat na reformách a přiblížení národní a evropské legislativy.

Posílena by měla být též spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. DCFTA by měly odstranit většinu omezení vzájemného obchodu.

V některých zemích došlo rovněž k pokroku ve vízové oblasti, konkrétně prostřednictvím jednání o vízové facilitaci (zjednodušení vízového režimu s unií), případně k dialogu o vízové liberalizaci, tedy v krocích směrem k bezvízovému styku s unií. Největšího posunu v této oblasti dosáhlo prozatím Moldavsko, Gruzie a následně i Ukrajina.

Multilaterální spolupráce probíhá v rámci čtyř tematických platforem, které zahrnují tematické panely a pod kterými je realizováno několik vlajkových iniciativ:

  • Platforma 1 (Demokracie, dobré vládnutí a stabilita),
  • Platforma 2 (Hospodářská integrace a sbližování s politikami EU),
  • Platforma 3 (Energetická bezpečnost),
  • Platforma 4 (Kontakty mezi lidmi).

Součástí multilaterální dimenze je mimo jiné obchodní panel, který byl po několika letech obnoven v roce 2017. Tento panel funguje na expertním základě. Jeho cílem je dosáhnout pokroku ve vytváření ekonomické zóny a sblížení s trhem EU, sdílet zkušenosti a osvědčené postupy mezi zeměmi, pomáhat zlepšit podmínky pro obchod a investice v regionu a zlepšit hospodářskou spolupráci mezi EU a účastnickými zeměmi.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je čtvrtek 25. dubna 2019

Očekáváme v 13:00 25°C

Celá předpověď