Východní partnerství je šest individualit s velkou společnou perspektivou

foto Vladimír Bärtl, náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro zahraniční obchod a Evropskou unii.

Do států Východního partnerství dodává Česká republika převážně zboží s vyšší přidanou hodnotou, je v tomto regionu také významným investorem. „Celou oblast stále více vnímáme jako strategickou alternativu pro naše firmy, které se dříve orientovaly zejména na Rusko,“ vypočítává Vladimír Bärtl, náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro Evropskou unii a zahraniční obchod.

"Všech šest států Východního partnerství spojuje potřeba modernizovat ekonomiku, potenciál nenasyceného trhu a jazyková blízkost, stejně jako politická nestabilita a slabé podnikatelské prostředí."

Speciální příloha PDF

Speciální přílohu si můžete stáhnout zde.

"Osobní vazby a kontakty jsou to, co nám zůstalo z dob společné historie. České zboží bylo v zemích dnešního Východního partnerství vždy velmi ceněno a považováno za velmi kvalitní."

Státy Východního partnerství, jmenovitě Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, vždy představovaly tradiční obchodně ekonomické partnery České republiky. Platí to pořád?

Toto partnerství je dáno společnou historií z dob Sovětského svazu. Přestože od jeho pádu nás dělí již více než 25 let, země postsovětského prostoru představují nadále významné obchodně ekonomické partnery České republiky. A to nejen s ohledem na sdílené historické zkušenosti, ale také kvůli jazykové a geografické blízkosti. Roli hraje i mnohdy podobná struktura ekonomiky nebo obchodní komplementarita.

Jaká je úloha Evropské unie, která Východní partnerství v roce 2009, za českého předsednictví v Radě EU, vytvořila? A jaká role připadá v tomto projektu členským zemím EU?

Východní partnerství má za cíl podpořit ekonomickou a politickou integraci mezi Evropskou unií a vybranými zeměmi. Iniciativa vychází ze současných bilaterálních vztahů unie s partnerskými zeměmi, které jsou dány bilaterální spoluprací (například vyjednáním asociačních dohod, jejichž součástí jsou prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu) a spoluprací na multilaterální úrovni (v podobě diskuzního fóra).

Asociační dohody jsou ve sdílené kompetenci EU a jejích členských států. Česká republika je tak spolu s ostatními zapojena do vyjednávání a následné implementace dohod. Je informována o výsledcích práce jednotlivých výborů, které řeší konkrétní otázky spojené s těmito dohodami.

Zároveň pokračujeme v podpoře našich českých obchodně ekonomických zájmů vůči jednotlivým státům Východního partnerství. Ty představují jedinečný region, se všemi šesti zeměmi pravidelně a efektivně fungují mezivládní komise. Usilujeme o podporu projektů a investičních záměrů, o sdílení informací obchodně ekonomického charakteru a o sbližování těchto ekonomik s unií.

Za oněch 10 let, které si od vzniku tohoto projektu připomínáme, si partnerské postsovětské státy prošly jistým vývojem. Kde byly tyto peripetie nejsložitější?

Je potřeba si uvědomit, že po rozpadu „sovětského impéria“ v roce 1991 nastoupila většina bývalých svazových republik svou cestu k tržnímu hospodářství a restrukturalizaci svých ekonomických systémů. To vedlo k prudkému poklesu ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) těchto zemí se v letech 1990 až 1995 propadl o více než 40 procent. Dramaticky dolů šly výdaje na zdravotnictví, školství a další sociální programy, výrazně narostla míra chudoby.

Po roce 1995 se situace začala měnit k lepšímu, zhruba o deset let později už na tom byla většina zemí z hlediska HDP lépe než v roce 1991.

Stabilizaci těchto států narušilo kromě globálních a regionálních krizí rovněž období, kdy se některé z nich rozhodly jít vlastní, na Rusku nezávislou cestou, a připojily se k Východnímu partnerství. Do této doby bylo Rusko jednoznačně nejdůležitějším obchodním partnerem celé šestice a jedním z největších investorů. Arménie a Bělorusko se proto víceméně rozhodly zůstat Rusku nablízku, Moldavsko, Gruzie a Ukrajina musí dodnes čelit různým překážkám ze strany bývalého největšího obchodního partnera.

Jak vnímá tyto odlišnosti EU a její členové?

Mezi těmito zeměmi jsou patrné značné rozdíly v ekonomickém a politickém vývoji, liší se také jejich chování v obchodně ekonomické oblasti k České republice, potažmo k celé unii. A naopak, různý je i přístup českých podnikatelů k těmto státům.

Odlišnosti můžeme vnímat z několika pohledů. Jedním je geografické rozdělení na státy východní Evropy (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko) a jižního Kavkazu (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie), v tomto případě hovoříme o kulturních a jazykových rozdílech.

Z pohledu síly ekonomiky máme na jedné straně Arménii s Moldavskem a na druhé Bělorusko, Ukrajinu. Někde mezi nimi jsou Ázerbájdžán a Gruzie.

Jisté dělení přinese i fakt, že jsou země s asociačními dohodami a obchodní úmluvou DCFTA (Moldavsko, Ukrajina, Gruzie), které v rámci partnerství velmi úzce spolupracují s EU, a státy bez těchto dohod, které buď více inklinují ke spolupráci s Ruskem (Arménie, Bělorusko), anebo k tzv. multivektorové zahraniční a obchodní politice (Ázerbájdžán).

Tím, co všech šest států spojuje, je potřeba modernizovat ekonomiku, potenciál nenasyceného trhu a jazyková blízkost, stejně jako politická nestabilita a slabé podnikatelské prostředí.

Sjednocujícím trendem v zahraničním obchodě s členy Východního partnerství může být také vyšší přítomnost vývozů zboží z EU s vyšší přidanou hodnotou. Je tomu tak?

Ano, takovým jazykem hovoří dostupné statistiky. Pokud mohu generalizovat, dá se říci, že směrem na západ většinově stále fungujeme jako vývozci subdodávek, kdežto na východ a zejména do zemí Východního partnerství dodáváme převážně zboží s vyšší přidanou hodnotou. Navíc se Česko stává v tomto regionu významným investorem. Vzhledem k rozvoji vztahů mezi EU a zeměmi Východního partnerství, zejména ve vízové oblasti, stoupá i vzájemný obchod v oblasti služeb.

Kromě toho vnímáme tento region stále více jako strategickou alternativu pro české firmy, které se v minulosti orientovaly zejména na Rusko.

Ruská relace je výrazně negativně ovlivněna sankčním režimem a protekcionistickou obchodní politikou ruské vlády, kdežto státy Východního partnerství se snaží vůči EU obchodně otevírat.

Jakou roli hraje v úvodu zmiňovaná tradice z dob Československa?

V těchto zemích mohou čeští podnikatelé stavět na dobrém povědomí o českém zboží, stejně jako na geografické a kulturní blízkosti. Byznys je do značné míry postaven méně na racionálních kalkulacích a více na osobních vztazích a emocích. Je poměrně známé, že pokud se vám podaří navázat s partnerem přátelský vztah, máte skoro vyhráno. Pořád někým platí, že udělat obchod s někým, kdo má dobrou reputaci a historii, je důležitější než podnikat s někým neznámým, kdo dá nejlepší cenovou nabídku.

A právě osobní vazby a kontakty jsou to, co nám zůstalo z dob společné historie. České zboží bylo v těchto zemích vždy velmi ceněno a považováno za velmi kvalitní.

Je reálné, že se k dohodě o zóně volného obchodu DCFTA připojí kromě Gruzie, Moldavska a Ukrajiny i další země? A je vůbec v unijním a českém zájmu, aby fungovaly v tomto zvýhodněném režimu všechny státy Východního partnerství?

Vzhledem k tomu, že úkolem DCFTA je postupné sbližování trhů zemí Východního partnerství s trhem EU a hlubší hospodářská spolupráce a integrace s unií EU cestou odstraňováním cel a kvót, harmonizace legislativy s dopadem na obchod a přibližováním se standardům unie, je na místě konstatovat, že ano. Je v našem zájmu, aby v zóně volného obchodu bylo zastoupeno co nejvíce těchto zemí.

V případě některých zemí není ale taková integrace možná, a to vzhledem k jejich závazkům vůči jiným uskupením. Jako příklad uveďme Arménii a Bělorusko a jejich členství v Eurasijské unii, jejíž pravidla a nařízení se mohou lišit od těch, která má EU.

V případě Ázerbájdžánu se od listopadu 2016 řeší aktualizace dohody o partnerství a spolupráci. Ta, na rozdíl od DCFTA, neupravuje třeba výši cel. V červenci minulého roku se Brusel a Baku dohodly na nových prioritách partnerství. To byl hodně důležitý krok, který určuje vývoj v dalších letech. Ázerbájdžán je pro nás velmi důležitým a strategickým partnerem, především dynamicky se rozvíjejícímu Jižním energetickému koridoru EU.

Co považujete za největší český obchodní úspěch v tomto regionu?

Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Čeští podnikatelé jsou na těchto trzích velmi úspěšní, z největších firem uveďme ŠKODA AUTO, OHL ŽS, Hamé či CZ LOKO. Při nedávné návštěvě ministryně průmyslu a obchodu v Ázerbájdžánu a Gruzii jsme měli možnost navštívit v Gruzii jednu z elektráren společnosti ENERGO-PRO. Fakt, že tato společnost pokrývá elektřinou téměř 80 procent gruzínského území, může za to, že je Česká republika druhým největším investorem v této zemi.

Jaká je úloha ministerstva průmyslu a obchodu, jmenovitě Sekce EU a obchodu, v projektu Východního partnerství?

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor dohod o volném obchodu má za úkol sledovat vyjednávání těchto dohod a jejich následnou implementaci. Jako členský stát EU má Česko možnost, prostřednictvím svých zástupců na jednáních v unii, diskutovat a předávat obavy a překážky, s nimiž se firmy potýkají. Podklady na tato jednání připravují právě pracovníci rezortu. Jeho zástupci se účastní i obchodních panelů, na nichž se setkávají všichni členové partnerství.

Kde vidíte rezervy, pokud jde o bilaterální hospodářské vztahy s těmito zeměmi?

Pokud se zaměřím na podnikatelskou sféru, vidím problém v nedostatečné informovanosti ohledně výhod, které plynou pro podnikatele z uzavřených Asociačních dohod a DCFTA se státy Východního partnerství. Firmy mnohdy neznají, co vlastně tyto dohody přinášejí, jaká opatření se změnila (často v jejich prospěch), jak to je se cly. A tento výčet by mohl dlouho pokračovat.

Jak může být v tomto směru nápomocno ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive vaše sekce?

Ministerstvo se snaží poskytovat podnikatelům veškeré aktuální informace z těchto a dalších teritorií, ať už formou analýz, odborných článků, nebo pořádáním bilaterálních ekonomických konferencí zaměřených na konkrétní region či vysíláním podnikatelských misí.

Se všemi šesti státy fungují smíšené nebo mezivládní komise. Představují jednu z nejdůležitějších platforem pro podporu projektů českých podnikatelských subjektů, ať jde o vývoz nebo investice do daného teritoria. Pomáhají při podpoře konkrétních projektů a pojmenovávají nové možnosti spolupráce. Mezivládní orgán je v těchto zemích považován za důležitou autoritu.

U příležitosti 10 let východního partnerství pořádáte v polovině dubna mezinárodní konferenci, o čem bude?

Myšlenka rozšířit komplexně povědomí o ekonomické stránce Východního partnerství jako celku vznikla v minulém roce, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo menší konferenci se šesti velvyslanci těchto zemí se zástupci české státní správy. Tato akce měla mezi podnikateli velký ohlas, proto jsme se rozhodli tento nápad ještě rozšířit. Tím spíše, že letos slavíme desetiletí trvání tohoto projektu se startem v Praze.

Konference by se měla zaměřit na zhodnocení dosavadních přínosů Východního partnerství, na jeho budoucnosti a možnosti dalšího rozvoje. Své zkušenosti shrnou ministři ekonomik a obchodu jednotlivých států, počítá se diskusí s představiteli Evropské komise. Takto si účastníci budou moci utřídit informace z několika různých úhlů pohledu.

Vladimír Bärtl

Narodil se v Liberci, maturoval na SPŠ stavební v Liberci a v roce 1988 promoval na ČVUT, obor Geodézie a kartografie. V roce 1992 získával odborné zkušenosti ke geografickým informačním systémům v Paříži. V roce 1994 spoluzakládal firmu HOUDEK s.r.o. se zaměřením na metrologii a transfer technologií. V roce 1999 nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí, v letech 2000—2004 pracoval na ZÚ Ottawa. V letech 2004—2006 působil na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) jako poradce náměstka. V dalších letech vyměnil Prahu za zastupitelský úřad v Paříži. Po návratu se ve firmě BCM Control věnoval marketingu, zavedení systému jakosti a dalším komerčním projektům. Souběžně s tím vykonával na MPO funkci zmocněnce ministra pro mezinárodně obchodní konkurenceschopnost a prosazování českých obchodních zájmů v zahraničí. V současnosti zastává ve druhém funkčním období post náměstka ministryně průmyslu a obchodu, řídí sekci Evropské unie a zahraničního obchodu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je čtvrtek 25. dubna 2019

Očekáváme v 13:00 25°C

Celá předpověď