Bejrút - Šéf libanonské militantní organizace Hizballáh Hasan Nasralláh dnes ve své první veřejné reakci na úterní a středeční výbuchy komunikačních zařízení skupiny poznamenal, že jde o bezprecedentní ránu, kterou Izrael překročil veškeré meze, a pohrozil odvetou. Podle Nasralláha jde o vyhlášení války. Izrael se nepřihlásil k útokům prostřednictvím pagerů a vysílaček, při nichž přišlo v Libanonu o život 37 lidí a na 3000 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Joav Galant ale dnes uvedl, že Izrael bude pokračovat v tlaku na Hizballáh, a zopakoval, že cílem je umožnit návrat obyvatel do severoizraelského pohraničí. Ze Západu mezitím přicházejí výzvy ke zdrženlivosti.
Nasralláh prohlásil, že Izrael chtěl zabít na 5000 lidí a že překročil všechny meze a pravidla. Útoky šéf Hizballáhu označil za masakr, který lze nazvat válečným zločinem. Také poznamenal, že Hizballáh doufá, že izraelské jednotky vstoupí do jižního Libanonu, protože by to pro skupinu podporovanou Íránem znamenalo "historickou příležitost". Podle Nasralláha zvýšil Hizballáh svou bojovou pohotovost. Výbuchy se zároveň podle něj nedotkly velení organizace a ani nepovedou k jejímu kolapsu.
Krátce před začátkem Nasralláhova projevu izraelská armáda ohlásila nové údery na Hizballáh a v Bejrútu byl slyšet přelet izraelských bojových letounů, uvedla agentura Reuters. Izraelský ministr obrany Joav Galant pak vpodvečer zopakoval izraelský cíl umožnit návrat evakuovaných obyvatel do severoizraelského pohraničí a zdůraznil, že izraelské jednotky budou v tažení proti Hizballáhu pokračovat.
Hizballáh a izraelská armáda proti sobě od loňského 8. října prakticky denně vedou přeshraniční útoky. Hizballáh tehdy začal útočit na sever Izraele ve snaze podpořit Palestince v Pásmu Gazy, kde vede Izrael válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok ze 7. října. Vzájemné ostřelování Hizballáhu a izraelské armády přes hranici si od října vyžádalo na izraelské straně smrt pěti desítek lidí, včetně civilistů. Na libanonské straně kvůli tomu zemřely desítky civilistů a na 470 členů Hizballáhu.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes odsoudil útoky prostřednictvím komunikačních zařízení využívaných Hizballáhem, ať už za nimi stojí kdokoliv, s tím, že cílem akce bylo rozsévat strach. Zároveň poznamenal, že je nepřípustné, aby byli do podobných útoků zatahováni civilisté. Světová zdravotnická organizace (WHO) mezitím uvedla, že útoky vážně narušily chod libanonského zdravotnictví, které je už beztak v křehkém stavu. WHO v Libanonu v posledních dnech distribuovala krev a zdravotnictví materiál.
Španělská diplomacie dnes útoky rovněž odsoudila a uvedla, že jde o porušení mezinárodního humanitárního práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím vyzval všechny strany konfliktu, aby zabránily válce. Podobně se vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Světová média se mezitím snaží zmapovat sled událostí, který předcházel výbuchům, stejně jako technické provedení akce. Když média začala tento týden pátrat po původu pagerů, které explodovaly v rukách členů Hizballáhu, dospěla ke společnosti BAC Consulting se sídlem v Budapešti. Podle nových zjištění listu The New York Times (NYT) byla tato firma od začátku nastrčená Izraelem s cílem dodat Hizballáhu zařízení s výbušninou. Pagery do Libanonu začaly proudit před dvěma lety.
Izraelský plán podle NYT reagoval na snahu Hizballáhu omezit používání mobilních telefonů, které mohou odhalit polohu uživatele nebo jiným způsobem posloužit nepřátelským rozvědkám. Hizballáh byl podle listu pro BAC Consulting jediným klientem, na kterém ve skutečnosti záleželo. Pagery pro něj byly vyráběny odděleně od ostatních "obyčejných" zakázek a obsahovaly malé množství trhaviny PETN. První dodávky zamířily do Libanonu v létě 2022, letos v létě pak do země dorazily tisíce zařízení, které byly rozděleny mezi členy Hizballáhu a jejich spojence, řekli NYT dva američtí činitelé. Podle dřívějších zjištění médií izraelská tajná služba Mossad zařízení odpálila vzdáleným zahřátím baterie.
Izrael podíl na explozích nepotvrdil ani nepopřel. Maďarská vláda na zjištění o firmě BAC Consulting reagovala vyjádřením, že společnost nemá v Maďarsku žádné továrny a že její pagery nikdy nebyly na maďarském území.
Dnes agentura Reuters napsala, že bulharské úřady vyšetřují společnost se sídlem v Sofii, která se možná podílela na prodeji pagerů Hizballáhu. Podle bulharských médií jde o společnost Norta Global. Bulharské úřady podle bulharské stanice bTV zjistily, že přes Bulharsko proteklo 1,6 milionu eur (přes 40 milionů Kč), jež souvisejí s nákupem pagerů. Peníze skončily v Maďarsku.
Ve středu v Libanonu explodovala další komunikační zařízení, včetně vysílaček, mobilních telefonů, notebooků a solárních článků. Na některých vysílačkách bylo podle deníku The National logo japonské firmy Icom. Ta dnes uvedla, že modely vysílaček, které explodovaly ve středu v Libanonu, přestala vyrábět před deseti lety.
Exploze pagerů a vysílaček v Libanonu mají už 37 mrtvých, stav 220 lidí je vážný
Počet mrtvých po středečních explozích komunikačních zařízení v Libanonu stoupl na 25, zhruba 600 lidí bylo zraněno, oznámil dnes libanonský ministr zdravotnictví Firás Abjád. Podle libanonské televize MTV zároveň uvedl, že po úterních explozích pagerů v Libanonu zůstává 226 lidí na jednotkách intenzivní péče. Úterní výbuchy zabily 12 lidí, včetně dvou dětí, a zranily téměř 3000 dalších. Cílem bylo patrně libanonské hnutí Hizballáh, které akci stejně jako libanonská vláda připsalo Izraeli. Kauzou se má v pátek zabývat Rada bezpečnosti OSN.
Mezi zraněnými při explozích pagerů jsou stovky členů Hizballáhu, asi 500 z nich utrpělo vážné zranění oka či obou očí, napsal deník The National. Někteří podle něj oslepli, další mají hluboké tržné rány v oblasti boků a stehen, protože jim pagery vybuchly v kapse, mnozí mají vážné popáleniny. O oko přišel v úterý při explozi asi čtyř tisíc pagerů také íránský velvyslanec v Libanonu Modžtaba Amání, který byl spolu s dalšími asi 100 zraněnými převezen k operaci do Íránu. Podle některých zdrojů má i druhé oko vážně zraněné.
Pagery a vysílačky používali místo mobilních telefonů členové Hizballáhu ve snaze, aby nebyli snadno lokalizováni či sledováni nepřátelskými tajnými službami. Podle některých zdrojů, například deníku The New York Times (NYT), se ale pagery izraelské tajné službě podařilo opatřit malým množstvím trhaviny PETN.
V dopise zaslaném Radě bezpečnosti OSN libanonské úřady tvrdí, že podle jejich prvního vyšetřování byla trhavina zabudována do zařízení před jejich dovozem na libanonské území. Výbuch spustila elektronická zpráva zaslaná na zařízení, píše agentura Reuters, která se s dopisem seznámila.
Pagery, které v úterý zhruba hodinu vybuchovaly na různých místech Libanonu, zejména na předměstí Bejrútu, měly logo tchajwanské firmy Gold Apollo. Tato společnost ale popírá, že je vyrobila, a tvrdí, že v minulosti uzavřela smlouvu s firmou BAC Consulting se sídlem v Budapešti, které umožnila používat svou značku. Deník NYT napsal, že šlo o fiktivní firmu a že pagery ve skutečnosti vyráběli izraelští agenti. Zatím není jasné, přes koho se zařízení k Hizballáhu dostala.
Agentura Reuters dnes uvedla, že bulharské úřady vyšetřují společnost se sídlem v Sofii, která se možná podílela na prodeji pagerů Hizballáhu. "Provádíme kontroly spolu s daňovými úřady a s ministerstvem vnitra, abychom prověřili možnou roli podniku registrovaného v Bulharsku při dodávkách komunikačních zařízení Hizballáhu," uvedla dnes bulharská kontrarozvědka DANS. Žádnou firmu ale nejmenovala.
Podle bulharských médií jde o společnost Norta Global, registrovanou v bytovém domě v Sofii. Podle agentury AFP tuto firmu v dubnu 2022 založil Nor Rinson Jose a podle daňového přiznání měla loni obrat asi 650.000 eur (16,3 milionu Kč) za poradenské služby klientům mimo EU. Norská tajná služba agentuře Reuters sdělila, že situaci sleduje a že odmítla věc dál komentovat.
Bulharské úřady ale podle bulharské stanice bTV zjistily, že přes Bulharsko proteklo 1,6 milionu eur (přes 40 milionů Kč), jež souvisejí s nákupem pagerů, které v úterý vybuchly v Libanonu. Peníze skončily v Maďarsku.
Jakoukoliv spojitost s výbuchy odmítla i japonská firma Icom, píše server BBC News. Podle některých analytiků ve středu explodovaly vysílačky typu IC-V82 této firmy. Společnost Icom však uvedla, že tyto vysílačky naposledy vyrobila v říjnu 2014 a že je prodávala jen skrze autorizované obchodníky.
Ve středu v Libanonu explodovala další komunikační zařízení, včetně vysílaček, mobilních telefonů, notebooků a solárních článků. Na některých vysílačkách bylo podle deníku The National logo japonské firmy Icom. Ta dnes uvedla, že v minulosti se na zahraničních trzích objevila řada padělků modelu IC-V82, který firma v letech 2004 až 2014 vyráběla a prodávala do zahraničí, včetně zemí Blízkého východu.
