Výbuch v Bejrútu mohla způsobit i malá část chemikálie

foto Pohled z dronu na místo exploze v libanonském Bejrútu, 5. srpna 2020.

Praha - Rozsah úterního výbuchu v libanonské metropoli Bejrútu mohla způsobit i malá část z 2750 tun dusičnanu amonného uskladněných v tamním přístavu. Síla výbuchu tisíců tun chemikálie by byla srovnatelná s malou atomovou bombou. ČTK to řekl Petr Holzhauser z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Obří exploze si vyžádala přes 100 mrtvých a více než 4000 zraněných. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly právě tuny dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny.

Dusičnan amonný, neboli ledek, je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně.

Podle vědce může být analogií k úternímu neštěstí jeden z nejhorších výbuchů této chemikálie v historii - v továrně BASF v německém Ludwigshafenu v září 1921. Zemřelo při něm 561 lidí. Holzhauser řekl, že tam vybuchla asi desetina uskladněného množství, 450 tun, a výsledkem byl stometrový kráter hluboký 19 metrů. "V podstatě to, co je nyní vidět na fotografiích z Bejrútu. To znamená, i pokud by to nebouchlo kompletně, tak třeba i pětina toho je schopna udělat takovou 'paseku'," řekl Holzhauser. "Pokud by vybuchlo všechno, tisíce tun, tak je síla výbuchu v podstatě srovnatelná s malou atomovou bombou. Tedy tou první, která byla v Hirošimě," upozornil vědec.

Zároveň zdůraznil, že pokud je látka v podobě, v které se používá jako hnojivo, tak je víceméně bezpečná. "Přivézt ji k explozi je extrémně obtížné. A i když se sama používá jako průmyslová trhavina, tak jako všechny tyto trhaviny musí splňovat podmínku, že za běžné manipulace jsou v podstatě naprosto bezpečné," řekl Holzhauser. "Ani tím, když ji hodíte do ohně, praštíte do nich kladivem nebo se je snažíte zapálit, tak nevybuchnou. Nejdříve ji musíte iniciovat, přivést k výbuchu. Což se dělá zpravidla tak, že na nějakém místě uděláte malou explozi pomocí rozbušky a výbuch se přenese na hlavní trhavinu," popsal vědec. Podle něj problém u některých látek nastává ve chvíli, kdy jsou něčím znečištěné. "Pokud je tento dusičnan čistý, tak se nějak chová, ale pokud se smíchá s malým procentem organických látek, což se dělá právě, když se používá jako trhavina, tak je potom prostě mnohem snazší ho přivést k výbuchu," konstatoval chemik.

"Co nemůžeme předjímat a asi to nikdy nezjistíme přesně, je, co se vlastně na konkrétním místě, kde výbuch začal, stalo. Pokud je domněnka, že se svářelo, tak mohl vzniknout požár a i samotný požár ve svém centru může mít mimořádně extrémní podmínky. Pokud se přenesou do skladu s takovou potenciální trhavinou, tak exploze může nastat. A bohužel se to čas od času stává," řekl vědec.

K podobě výbuchu uvedl, že pokud vybuchne samotný dusičnan amonný jako čistá látka, tak vzniká jen vodní pára, dusík, kyslík, a pokud je přítomno organické palivo tak případně oxid uhličitý, tedy bezbarvé látky.

"Pokud byl vidět nějaký oranžový sloupec, tak to není důkaz toho, že tam byl dusičnan amonný, ale podle všeho výbuch prostě způsobil buď to, že vynesl do vzduchu něco, v těch skladech zároveň bylo, nebo to, s čím to bouchlo pohromadě. Což mohla být nějaká organická látka z požáru, která se tam dostala - ale teď opravdu fabuluji," uzavřel vědec.

Expert: Čistý dusičnan amonný se v ČR používá jen v zemědělství

Čistý dusičnan amonný se v Česku používá pouze pro zemědělské účely jako hnojivo. ČTK to dnes řekl mluvčí Českého báňského úřadu (ČBÚ) Bohuslav Machek. Ve směsi se podle něj přidává také do výbušnin. Dováží se hlavně z Polska. Při obří explozi v Bejrútu, která si vyžádala přes 100 mrtvých a více než 4000 zraněných, pravděpodobně vybuchly tuny dusičnanu amonného, které byly uskladněny v přístavu. Podle mluvčího koncernu Agrofert Karla Hanzelky vyrábí firma v ČR například ledek amonovápenatý, nikoliv ale čistý dusičnan amonný v pevné formě.

Machek uvedl, že skladování dusičnanu amonného je v Česku přísně kontrolováno. V Bejrútu údajně explodovalo na 2750 tun této látky, české sklady jsou podle mluvčího daleko menší. "Podmínky pro skladování jsou regulovány ministerstvem zemědělství. Jsou poměrně jednoduché - musí být odděleně od hořlavých látek, což je logické, a zároveň musí být skladovací prostory zabezpečeny proti zneužití," uvedl.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha dnes ČTK řekl, že riziko samovznícení a následného výbuchu podobných průmyslových hnojiv je prakticky vyloučené. "Zemědělci musejí nejen dusíkatá hnojiva skladovat na suchých, dobře větratelných místech bez přístupu přímého slunečního svitu. Podmínky skladování a evidence hnojiv jsou kontrolovány a případné porušení pravidel je sankcionováno," uvedl.

Česká vláda na konci června schválila návrh zákona o prekurzorech výbušnin, díky němuž má být v ČR ještě těžší než doposud vyrobit si podomácku výbušniny. Za takzvané prekurzory výbušnin označuje navrhovaná legislativní úprava mimo jiné právě dusičnan amonný obsahující více než 16 procent dusíku. "Přístup osob z řad široké veřejnosti k prekurzorům výbušnin podléhajícím omezení navrhovaná právní úprava navrhuje zakázat," řekl tehdy ČTK Machek.

Podle informací ČTK od výrobců hnojiv není většinou prodávané hnojivo z dusičnanu amonného výbušninou, jako výbušnina se používá ve formě s topným olejem (tzv. ANFO - ammonium nitrate fuel oil), hnojivo naopak musí splňovat protivýbušná kritéria.

"Na rozdíl od ledku amonovápenatého je dusičnan amonný v pevném skupenství vysoce výbušný a může být používán například v těžebním průmyslu jako trhavina. Čistý dusičnan amonný v pevné formě společnost Lovochemie ani žádná jiná firma z koncernu Agrofert nevyrábí. Při výrobě minerálních hnojiv je však dusičnan amonný meziproduktem a nakládáme s ním pouze v bezpečné kapalné formě, která není výbušná," uvedl mluvčí. Podle něj se do ledku amonovápenatého přidávají plniva, která snižují výbušnost tohoto minerálního hnojiva.

Podle ministerstva zemědělství se v ČR ročně spotřebuje zhruba 15.000 tun hnojiv s dusičnanem amonným. "Kontrolním orgánem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který věnuje tomuto problému významnou pozornost," dodal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Podle něj je mimo jiné v zákoně o hnojivech napsáno, že se musí skladovat odděleně a zajistit, aby se nemísilo s jinými látkami.

Dusičnan amonný neboli ledek je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je středa 23. září 2020

Očekáváme v 19:00 19°C

Celá předpověď