Praha - První čtení vládního konsolidačního balíčku by ve Sněmovně mělo být na přelomu června a července, tedy ještě před parlamentními prázdninami. Druhé a třetí čtení by se mělo uskutečnit na podzim. Vláda by měla balíček projednat v půlce června. ČTK to dnes řekl předseda poslaneckého klubu koaliční KDU-ČSL Marek Výborný. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) bude projednávání záležet i na na tom, do jaké míry bude opozice jednání obstruovat. Předsedkyně nejsilnějšího sněmovního klubu a zároveň opozičního hnutí ANO Alena Schillerová nechtěla o případných obstrukcích spekulovat. Zdůvodnila to tím, že v tuto chvíli zatím žádný balíček neexistuje. Vláda chce stihnout první čtení do prázdnin a balíček má být účinný od 1. ledna příštího roku.
Opatření mají snížit schodek celkově o 94 miliard korun. Vláda však ještě příslušný materiál neschválila. "Uvidíme, co schválí vláda, a jakmile to přijde do Sněmovny, tak se o našem postupu poradíme na klubu," sdělila Schillerová ČTK. Bartošek zastává názor, že vzhledem k navrhovaným změnám v sazbách daně z přidané hodnoty by měl Parlament balíček projednat nejpozději do konce třetího čtvrtletí, aby se všichni mohli na změny připravit. Vládní koalice může například prosadit zkrácení některých lhůt.
Schválit rozsáhlý balík daňových a dalších změn přes léto se už v minulosti povedlo. Stalo se tak v roce 2007, kdy vláda Mirka Topolánka (ODS) předložila zákon o stabilizaci veřejných financí na konci května a v polovině října už vyšel ve Sbírce zákonů.
V Senátu s ohledem na jasnou převahu zástupců vládních frakcí obstrukce zástupci opozice neplánují, uvedl například Ondřej Feber (ANO). "Obstrukci u nás nepředpokládám, protože je nutné něco dělat," řekl dnes České televizi a ČTK senátor Michael Canov z klubu Starostů. Osobně se mu ale nelíbí to, že část výnosu daně z nemovitostí už nemá být příjmem obcí, ale uznává, že konsolidační balíček je výsledkem kompromisu mezi vládními stranami.
Sněmovna může začít první čtení návrhu nejdříve po deseti dnech ode dne, kdy poslanci návrh obdrží. Může zkrátit lhůtu pro projednání ve výborech z obvyklých dvou měsíců, ale zkrácení na méně než jeden měsíc může opozice vetovat. Pokud by tedy v takovém případě zákon prošel prvním čtením do konce června, mohly by ho výbory projednávat během července. Pak by se uskutečnilo druhé čtení a po něm by se musel ještě sejít garanční výbor, zřejmě rozpočtový, aby posoudil vznesené pozměňovací návrhy. Třetí čtení zákona může začít nejprve 14 dní od rozeslání pozměňovacích návrhů, ale Sněmovna může tuto lhůtu zkrátit na polovinu.
Senát má na projednání zákonů lhůtu 30 dnů. Proces přijímání změn by mohla horní parlamentní komora prodloužit, pokud by vládní balíček třeba zamítla, nebo ho vrátila s pozměňovacími návrhy. Zákon nakonec musí podepsat prezident, který na to má lhůtu 15 dní od doručení.
V roce 2007 předložila poslancům Topolánkova koaliční vláda svůj návrh reforem, někdy přezdívaný Topolánkův batoh, 25. května. Zákon zaváděl hlavně takzvanou superhrubou mzdu, kdy základem daně z příjmů u zaměstnanců byly i odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Zaváděl i poplatky u lékaře. Tehdy jedinou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty zvyšoval z pěti na devět procent. Prvním čtením prošel 6. a 7. června 2007, závěrečné schvalování ve Sněmovně se uskutečnilo 21. srpna. Senát se tehdy rozhodl využít svého práva a zákonem se nezabýval. Prezident Václav Klaus podepsal zákon 5. října a v polovině října vyšel ve Sbírce zákonů.
