Komerční prezentace Aktual.: 28.03.2022 23:26
Vydáno: 28.03.2022, 23:23
Kyjev/Praha - Výběr nejnovějších událostí kolem Ukrajiny, kde 24. února začala ruská vojenská invaze:
Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v úterý, průlom se nečeká
Rusko-ukrajinská jednání v Turecku začnou v úterý, oznámili dnes nezávisle na sobě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov i jeden z členů ukrajinské delegace, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Ukrajinští zástupci již dorazili do Istanbulu, informovala dnes podle agentury TASS turecká televize. Obě strany daly podle médií najevo skepsi ohledně vyhlídek na průlom v nadcházejících rozhovorech.
Také ruská delegace by měla dorazit do Istanbulu dnes večer, řekl agentuře Interfax-Ukrajina člen ukrajinské delegace Arachamija, podle něho mají rozhovory začít v úterý kolem desáté dopoledne. Původní zprávy hovořily o možném startu rozhovorů už později dnešní den. Po sérii diskusí prostřednictvím videokonferencí mají vyjednavači v Istanbulu vést rozhovory tváří v tvář.
"Nemyslím si, že bude nějaký průlom v hlavních otázkách," řekl dnes poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle agentury Reuters. "Zatím o pokroku hovořit nemůžeme a nebudeme," poznamenal mluvčí Kremlu Peskov podle agentury TASS a dodal, že oznamování nějakých podrobností z rozhovorů by mohlo vyjednávání jedině uškodit. "Zatím ale bohužel nemůžeme ohlásit nějaký podstatný pokrok či průlom," konstatoval.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle Reuters později ve vysílání turecké televize uvedl, že nejambicióznějším cílem Ukrajiny na jednání bude tento týden dohodnutí příměří. "Na programu budou přinejmenším humanitární otázky, nejambicióznější program je dosažení dohody o příměří," citovala Kulebu agentura Reuters.
Peskov dal podle tisku najevo, že se na závěr istanbulských jednání nedá očekávat oznámení o schůzce prezidentů obou zemí, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Na pořadu rozhovorů nemá být ani případná výměna zajatců.
Předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop podle agentury Anadolu vyjádřil naději, že jednání v Turecku přispějí k "nastolení reálného příměří, a to co nejdříve". Nejde totiž jen o rusko-ukrajinský problém, ale o ohrožení míru všude ve světě a především v černomořské oblasti, pro Turecko významném regionu.
"Doufáme, že jednání povedou k dlouhodobému příměří a vytvoří podmínky pro mír," uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşo?lu podle agentury Interfax.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru s ruskými novináři uvedl, že Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země. Zelenskyj současně připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že "to by vedlo ke třetí světové válce". Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února.
Zatímco Zelenskyj dává najevo připravenost setkat se co nejdříve svým protějškem Vladimirem Putin v zájmu ukončení války, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes pode agentury TASS uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná, až bude jasné řešení klíčových otázek. "Nutný je výsledek na závěr rozhovorů, který zpečetí prezidenti," zdůraznil Lavrov v dnešním rozhovoru se srbskými novináři.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tvrdí, že se rozhovory zasekly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy.
Zatímco se ukrajinští a ruští zástupci připravují ke schůzce, deník The Wall Street Journal dnes informoval, že u ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších nejméně dvou lidí zapojených do jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války na Ukrajině se tento měsíc po návštěvě v Kyjevě objevily příznaky možné otravy. S podobnou informací zároveň přišla investigativní skupina Bellingcat.
Humanitární koridory dnes nebudou, Kyjev se obává provokací
Na Ukrajině nebudou dnes žádné humanitární koridory pro evakuaci civilistů z obléhaných měst, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Starosta obklíčeného Mariupolu dnes přitom podle portálu Ukrajinska pravda upozornil, že situace ve městě se již rovná humanitární katastrofě, a vyzval k zorganizování přesunu do bezpečí všech zbývajících asi 160.000 lidí. V neděli se z obklíčených měst podařilo evakuovat pouze 1099 lidem, z toho 568 auty z Mariupolu, vyplývá podle Reuters s dnešního oznámení Kyryla Tymošenka z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Z Luhanské oblasti se autobusem v neděli evakuovalo 513 lidí. Vicepremiérka podle portálu Kanal 24 vysvětlila dnešní absenci dohodnutých koridorů tím, že ukrajinská rozvědka varovala před možnými provokacemi z ruské strany na dohodnutých trasách, což by mohlo ohrozit bezpečnost přesouvajících se lidí.
Na zoufalou situaci v Mariupolu upozornil dnes starosta města Vadym Bojčenko. "V Mariupolu není možné žít, není tu nic - ani voda, ani osvětlení, ani dodávky tepla, ani signál," citoval starostu web Ukrajinska pravda. Pro evakuaci bylo podle něj připraveno 26 autobusů, ty ale nedostaly povolení k odjezdu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže nadále nemůže poskytnout Mariupolu pomoc, i když stále žádá od Ruska a Ukrajiny záruky bezpečného průchodu, řekl mluvčí výboru stanici BBC.
Diplomacie
- Rusko-ukrajinská jednání v Turecku začnou v úterý, oznámili dnes nezávisle na sobě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov i jeden z členů ukrajinské delegace, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Obě strany daly podle médií najevo skepsi ohledně vyhlídek na průlom při nadcházejících rozhovorech.
- Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dává najevo připravenost setkat se co nejdříve se svým protějškem Vladimirem Putin v zájmu ukončení války, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentury TASS uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná, až bude jasné řešení klíčových otázek.
- Kvůli válce na Ukrajině uvažuje Německo o nákupu protiraketového deštníku a bude více investovat do armády. V dnešním rozhovoru pro stanici ARD to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina spustit invazi bylo podle něj chybné, NATO ale neusiluje o změnu režimu v Rusku.
- Rusko invazí na Ukrajinu porušilo dohodnutá bezpečnostní pravidla v Evropě, proto státy Evropské unie a NATO musí být natolik silné, aby se nemohly stát terčem útoku. Po jednání se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou to dnes v Berlíně řekl kancléř Scholz. Anderssonová uvedla, že Švédsko, ačkoli není členem NATO, ztratilo skutečnou neutralitu vstupem do EU, proto není vyloučeno vyslání švédských vojáků na případnou obranu napadeného unijního člena.
- U ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších nejméně dvou lidí zapojených do jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války na Ukrajině se tento měsíc po schůzce v Kyjevě objevily příznaky možné otravy. S odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s věcí to dnes napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). S podobnou informací zároveň přišla investigativní skupina Bellingcat, která hovoří o symptomech odpovídajících "otravě chemickou zbraní". Ukrajinští představitelé zprávy o údajné otravě nepotvrdili a varovali před spekulacemi a nepodloženými informacemi.
Ztráty
- Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že Rusko podle něj v bojích na Ukrajině přišlo o více než 10.000 mužů.
- V Mariupolu zemřelo od 1. března, kdy začalo obléhání města ruskými silami, podle odhadů místních úřadů téměř 5000 lidí, uvedl web Ukrajinska pravda. V izolovaném městě podle stejné statistiky, na níž se web odvolává, zůstává okolo 170.000 lidí. Starosta města dnes zdůraznil, že všechny obyvatele, kteří ve městě zůstávají, je třeba evakuovat. V Kyjevě zemřelo od začátku bojů podle starosty města Vitalije Klička 100 lidí.
Bojové akce
- Ukrajinská armáda za poslední den zničila čtyři ruská letadla, jeden vrtulník a dva bezpilotní letouny, uvedl dnes ráno ukrajinský generální štáb. Ruské síly podle Moskvy za posledních 24 hodin sestřelily tři ukrajinské letouny a transportní helikoptéru a zničily rozsáhlé sklady s municí používané pro zásobování ukrajinských jednotek u Kyjeva. Údaje zveřejňované válčícími stranami nelze spolehlivě ověřit. Ukrajinské jednotky hlásí dílčí úspěchy z okolí Kyjeva včetně znovudobytí města Irpiň. Ruské jednotky podle ukrajinské strany i zjištění britských zpravodajců zásadně nepostoupily.
- V Lucku, Kyjevě, Charkově a v Žytomyru byly během leteckého poplachu slyšet silné výbuchy, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a média. Ty mezitím potvrdily, že v Lucku byl zasažen sklad pohonných hmot.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky prohlásil, že některé ukrajinské starosty, unesené ruskými okupanty, našli mrtvé, jiné zase nelze najít vůbec.
Migrace
- Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny odešly do zahraničí od začátku války téměř čtyři miliony lidí. Až 90 procent uprchlíků tvoří ženy a děti.
- Do Polska od začátku ruské invaze přijelo už 2,3 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila dnes polská pohraniční stráž. Opačným směrem, tedy z Polska na Ukrajinu, odjelo 339.000 lidí. Podle dřívějšího sdělení ukrajinských úřadů většinu z navrátilců tvoří muži, kteří se chtějí podílet na obraně země.
- Do Německa uteklo před válkou na Ukrajině už více než 300.000 uprchlíků. Dnes to na tiskové konferenci řekl německý kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo dosud vycházelo z více než 270.000 běženců. Skutečné počty uprchlíků v Německu budou zřejmě vyšší, protože oficiální bilance vycházejí z policejních záznamů.
- V Česku získalo víza zatím 236.585 ukrajinských uprchlíků, z toho 3167 v neděli. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války ohlásilo přes 128.000 Ukrajinců. Ministerstvo vnitra o tom dnes informovalo na twitteru. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle odhadů přišlo za zhruba měsíc od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajině do České republiky přibližně 300.000 běženců. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Ekonomika
- Nizozemský pivovar Heineken se rozhodl ukončit své podnikání v Rusku. Oznámil to v dnešním prohlášení. Již dříve Heineken uvedl, že zastaví nové investice a vývoz do Ruska. Ke stažení z Ruska se podle svého dnešního sdělení odhodlal i dánský pivovar Carlsberg.
- Společnost KES - kabelové a elektrické systémy ve Vratimově u Ostravy zaměstnala okolo stovky ukrajinských uprchlíků, většinou žen. Ve firmě, která má přibližně 1100 pracovníků včetně žen z Polska, tak Ukrajinci tvoří skoro desetinu zaměstnanců. KES má díky nim nyní plný stav.
- Pro dvě třetiny českých firem má válka na Ukrajině negativní dopad na jejich podnikání. Stejná část firem dlouhodobě či krátkodobě zaměstnává občany Ukrajiny. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které uskutečnila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ve třetím březnovém týdnu mezi stovkou podniků.
- Americká společnost Apple plánuje v příštím čtvrtletí snížit výrobu svých přístrojů iPhone SE proti původnímu plánu o 20 procent. Je to jeden z prvních signálů, že válka na Ukrajině a hrozící inflace začaly snižovat poptávku spotřebitelů po elektronice.
- Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Dnes zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.
- Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uzavírá své kanceláře v Moskvě a Minsku. Reaguje tak na ruský útok na Ukrajinu, který byl veden i z běloruského území.
Ostatní
- Hackeři ze skupiny Anonymous na twitteru oznámili, že se nabourali do serverů ruské státní televizní a rozhlasové společnosti VGTRK. Informovala o tom dnes BBC na svém ruskojazyčném webu. Na svém twitterovém účtu Anonymous uvedla, že hackerská skupina NB65 se nabourala do serverů VGTRK a že "brzy" zveřejní 870 gigabajtů získaných dat.
- Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou za mír, dnes oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení "speciální operace" na Ukrajině. Tímto souslovím Rusko oficiálně označuje válku, kterou rozpoutalo proti Ukrajině 24. února.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
