Vrátili život do vysídlené vesnice. A přidali pivo

foto Kostel, který dostal druhou šanci. Úžasné místo, které nemá obdoby. Tak nějak se většinou o kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Neratově hovoří, píše web neratov.cz.

Orlickohorská vesnička Neratov, která leží na Divoké Orlici přímo na česko-polské hranici, pomáhá začleňovat znevýhodněné osoby na trh práce. Tito lidé nacházejí uplatnění i v místním pivovaru, který vznikl mimo jiné díky prostředkům z evropských fondů. A neratovské pivo Prorok, na jehož výrobě se podílí především handicapovaní, už překročilo hranice regionu.

Fotogalerie

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století nebylo v dolní části Neratova nic – tedy nepočítáme-li ruiny kdysi slavného poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který na konci druhé světové války po zásahu střelou kompletně vyhořel. Neratov byl jako řada jiných pohraničních obcí s převážně německým obyvatelstvem vysídlen a ze stálých obyvatel tam zůstala jedna rodina.

Všechno se začalo měnit v roce 1992, kdy vzniklo Sdružení Neratov, které si předsevzalo nejen opravit kostel, ale hlavně navrátit do obce plnohodnotný život, který bude mít také významný duchovní a sociální rozměr. Sdružení vybudovalo zázemí pro mladé lidi s mentálním postižením, nabídlo jim chráněné bydlení i práci. Vyrostl obchod, hospoda a dokonce i pivovar, jehož vznik umožnily mimo jiné peníze z evropských fondů.

Pivovar jako sociální podnik

"Pivovar už tady chtěl v 18. století postavit řád Servitů, jenže panstvo z Rokytnice to nedovolilo, takže zůstal nedokončený,“ říká Antonín Nekvinda, ekonomický manažer Pivovaru Neratov, a pokračuje: "Začátkem 90. let jsme si říkali, spíš z legrace, že by bylo pěkné ten projekt dotáhnout. Před deseti lety sem přišel sládek Jiří Gross, a tak jsme se do toho pustili. V roce 2016 jsme získali stavební povolení a na konci roku 2017 už bylo hotovo. Naplnili jsme přání předků, hostíme poutníky a navíc dáváme práci handicapovaným lidem.“

Součástí plánu muselo být zajištění potřebných financí. Společnost ŠFN, která za účelem vybudování a provozování pivovaru vznikla a za kterou stojí místní farář Josef Suchár a brněnský podnikatel Ján Čiernik, zkoumala různé možnosti. Jedním z logických zdrojů se jim jevil Integrovaný regionální operační program (IROP), z něhož bylo možné získat peníze na pivovarské technologie. Podstatou předkládaného projektu bylo založení nového sociálního podniku, jehož hlavní činností bude produkce piva, přičemž z šesti zaměstnaných osob bude pět se zdravotním postižením. Aktuálně je v pivovaru zaměstnáno osm lidí a z nich je handicapovaných sedm, v sezóně ještě o pár víc. Obsluhují ležácký sklep, stáčí pivo, vymývají lahve, lepí etikety, zajišťují logistiku, objednávky i fakturaci. Výhodou minipivovaru je, že může vyjít vstříc specifickým požadavkům například na kratší pracovní dobu.

Celková investice do vybavení varny a sklepa představovala 4,3 milionu korun, z toho dotace z IROPu činila 3,7 milionu. Zbytek pokryla společnost ŠFN vlastními zdroji a bankovním úvěrem.

Evropské fondy pomohly dvakrát

Výroba v pivovaru se úspěšně rozběhla a nezastavilo ji ani pro všechny obtížné covidové období. V roce 2020 uvařili v Neratově 1500 hektolitrů piva a poprvé skončili v černých číslech, se ziskem 17 tisíc korun. Za loňský rok bude sice výsledkem ztráta, ale to jen kvůli investicím do zvýšení objemu čističky. Letos už se opět počítá se ziskem.

Pivo Prorok, jak se místní osmi až čtrnáctistupňový svrchně kvašený mok jmenuje, se prodává kromě Neratova v sedmdesáti prodejnách Konzum po celých Orlických horách, v několika středočeských Kauflandech, v pražské společnosti Dobroty s příběhem a na několika dalších místech. Jak říká podsládek Petr Tomiška, nejvíc se prodává "jedenáctka“ a "dvanáctka“, ale lidé si postupně oblíbili i speciály, do kterých se v poslední době v Neratově také pustili. "Většina piva se stáčí do lahví. Sudové do restaurací a hospod zatím nedodáváme, ale jednání o tom probíhají, ale všechno se zdrželo kvůli covidu,“ dodává Petr Tomiška.

Činnost pivovaru se rozběhla tak úspěšně, že v roce 2020 požádala společnost ŠFN o další dotaci, a to na pořízení nových strojních technologií, konkrétně dalších ležáckých tanků, chlazení a plničky lahví. Na zvýšení výrobní kapacity pivovaru využila firma tentokrát Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a získala 471 tisíc korun.

Tyto technologie jsou sice součástí pivovaru, ale fyzicky jsou ve vedlejší budově, která byla před dvěma lety nově postavená. S pivovarem ji spojuje, jak jinak, pivovod. Jde o společenský dům s velkým sálem, který slouží jak místním poutníkům, tak zejména svatebním hostům – ve slavném neratovském kostele, který se pyšní prosklenou střechou, se ročně koná asi 50 svateb.

Čas na další rozšíření?

Společnost ŠFN a zejména Sdružení Neratov, jehož jsou osoby podílející se na vedení pivovaru členy, má ještě mnoho plánů, jak region dále oživit. V duchu prvotní myšlenky zmíněného faráře Josefa Suchára se na všem, co se tady buduje, podílejí handicapovaní. Sdružení jich zaměstnává asi 180, a to nejen v samotném Neratově, kde se uplatňují kromě pivovaru i v místní hospodě, v obchůdku, ubytovně, v zahradnictví a na řadě dalších míst, ale také v nedalekých Bartošovicích, Žamberku na Králíkách.

Jestli by se daly peníze z evropských fondů využít i v některých dalších projektech, o tom zatím Antonín Nekvinda neuvažuje. Nicméně programy na období 2021-2027 sleduje a nevylučuje, že by je mohly využít ještě jednou na další rozšíření pivovaru. "Všechno funguje, o naše pivo je zájem a na další tanky máme ještě místo,“ říká manažer pivovaru s tím, že s každým dalším tankem se bude zvyšovat zisk. A ten se bude hodit na další projekty.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 9. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď