vývoj po volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998

Obecně:
Parlament ČR má z Ústavy dvě komory:
Poslaneckou sněmovnu - 200 poslanců se volí v osmi volebních obvodech poměrným volebním systémem.

Senát - 81 senátoru se volí v jednomandátových obvodech pomocí dvoukolového většinového systému.

Vývoj:

9. července 1998 - ČSSD a ODS se v opoziční smlouvě mimo jiné dohodly, že do 12 měsíců předloží návrhy novely Ústavy a dalších zákonů, které přesněji vymezí kompetence jednotlivých ústavních orgánů a postupů při jejich ustavení.

12. února 1999 - Nepodaří-li se prosadit změnu současného poměrného volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny na "čistě" většinový model, ODS by byla ochotna přistoupit i na zvýšení počtu volebních krajů jako kompromisní řešení. Návrhy změn Ústavy, které by se měly týkat i volebního systému, má do léta vypracovat společná komise expertů ČSSD a ODS, která vznikla na základě jejich povolební smlouvy.

7. července 1999 - Společná komise ČSSD a ODS pro změnu Ústavy ukončila svou činnost, rozdílné představy obou stran o podobě novely volebního zákona se však nepodařilo odstranit. ČSSD chce, aby novela zvýšila počet volebních krajů z osmi až na 36, zachovala počet 200 poslanců, zákon vstoupil v platnost od 1. ledna 2002 a k přepočtu volebních výsledků byla použita d'Hondtova metoda. ODS prosazuje 36 volebních obvodů, preferuje Imperialiho metodu (zvýhodňuje silnější strany), je pro snížení počtu poslanců a účinnost zákona již od 1. ledna 2001.

17. září 1999 - Politické grémium ODS zavázalo členy strany, kteří jsou v nově zřízené společné komisi ODS a ČSSD pro vypracování novely volebního zákona, aby do 15. října předložili konečný výsledek. Oznámil to místopředseda ODS Miroslav Macek. V prohlášení grémia se mimo jiné uvádí, že ODS pokládá návrh nového volebního zákona za základní náplň opoziční smlouvy.

26. ledna 2000 - ČSSD a ODS podepsaly pět doplňků opoziční smlouvy (takzvaný toleranční patent), jejichž součástí se stala i rámcová dohoda o podobě volebního zákona. Počet volebních krajů byl stanoven na 35 (místo osmi) při zachování počtu 200 poslanců. Pro přepočítání mandátů strany zvolily kompromisní variantu označenou jako vyrovnávací d'Hondtova metoda. Dohoda předpokládá schválení zákona v Poslanecké sněmovně do 31. července 2000 a účinnost od 1. ledna 2002.

26. května 2000 - Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely volebního zákona. Předloha, kterou podpořilo 117 ze 163 přítomných poslanců, vychází z opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Proti přijetí zákona se postavilo i šest poslanců sociální demokracie. Patří mezi ně bývalá místopředsedkyně strany Petra Buzková, exministr zdravotnictví Ivan David, předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek či šéf středočeské ČSSD Milan Urban. Jeden poslanec této strany se hlasování zdržel.

20. června 2000 - Předsedovi vlády a ČSSD Miloši Zemanovi se nepodařilo přesvědčit všechny senátory jeho strany, aby hlasovali pro navrženou volební novelu.

23. června 2000 - Miloš Zeman je pro stranické vyloučení sociálnědemokratických zákonodárců, kteří nesouhlasili nebo nebudou souhlasit s novelou volebního zákona. Sám tento návrh nepodá jen proto, že již nechce kandidovat na funkci předsedy sociální demokracie. "Upřímně řečeno, kdybych byl rozhodnut setrvat ve funkci předsedy sociální demokracie, to znamená kandidovat na dalším sjezdu, patrně bych se přimlouval pro tvrdší variantu, jako jsem zvolil již jednou v případě poslanců (Jozefa) Wagnera a (Tomáše) Teplíka," řekl Zeman. Teplík a Wagner byli v prosinci 1996 vyloučeni ze sociální demokracie za to, že na rozdíl od svých tehdejších stranických kolegů podpořili přijetí vládní verze státního rozpočtu na rok 1997.

23. června 2000 - Senátoři po více než sedmihodinové rozpravě schválili novelu volebního zákona. Novelu stejně jako ve sněmovně prosadily ODS a ČSSD. Normu podpořilo 40 z přítomných 79 senátorů, proti bylo 38 a jeden se hlasování zdržel. Pro novelu hlasoval celý senátní klub ODS. Z řad ČSSD hlasovali proti schválení Peter Morávek, František Vízek, Milan Štěch a Richard Falbr. Místopředseda Senátu Jaroslav Musial se hlasování zdržel a František Mezihorák a Egon Lánský (všichni ČSSD) nebyli hlasování přítomni. Proti byla celá čtyřkoalice, všichni čtyři komunisté a oba nezávislí Václav Fischer a Jiří Pavlov.

26. června 2000 - Prezident Václav Havel nepodepsal novelu volebního zákona a vrátil ji Poslanecké sněmovně k opětovnému projednání. Prezident ve zdůvodnění svého kroku mimo jiné uvedl: "Domnívám se, že měnit v takovémto rozsahu volební systém do Poslanecké sněmovny je legitimní pouze formou změny Ústavy ČR na základě dohody převážné části politické reprezentace".

10. července 2000 - Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Havla a znovu schválila novelu volebního zákona. Novelu podpořilo 124 ze 129 přítomných poslanců. Lidovci, unionisté a komunisté svůj nesouhlas s předlohou vyjádřili neúčastí na hlasování.

17. července 2000 - Prezident (a poté skupina převážně čtyřkoaličních senátorů) podal podnět k Ústavnímu soudu, aby prověřil ústavnost novely.

24.1.2001 - Ústavní soud uznal téměř všechny námitky navrhovatelů a zrušil zvýšení počtu volebních krajů z osmi na 35, způsob přepočtu získaných hlasů na mandáty podle upravené d'Hondtovy metody, stanovení počtu nejnižších mandátů v kraji na čtyři, kauci ve volbách do Poslanecké sněmovny a snížení příspěvku za hlas. Ústavní soud však v zákoně ponechal omezující klauzuli pro vstup koalic do sněmovny.

28.1.2001 - Celkem 14 volebních obvodů, klasickou d'Hondtovu metodu volebního dělitele a určitou míru kaucí má obsahovat vládní novela zákona o volbách do Poslanecké sněmovny, kterou má do jednoho měsíce předložit ministerstvo vnitra. V diskusním pořadu TV Nova o tom informoval ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).

20.3.2001 - Způsob přepočtu hlasů na mandáty, procentuální hranice pro vstup koalice do parlamentu a volební den jsou podle předsedy Senátu Petra Pitharta posledními třemi problémovými okruhy, které bude třeba vyřešit v novele zákona o parlamentních volbách. Pithart to řekl schůzce předsedů parlamentních frakcí, která měla obdobně jako dvě předchozí přispět k nalezení shody v obou komorách na podobu připravovaného volebního zákona.

Účastníci schůzky se podle Pitharta shodli na zřízení 14 volebních krajů. Připravovaná novela zřejmě nebude obsahovat ani kauce pro volby do Poslanecké sněmovny.

4.4.2001 - Novela volebního zákona musí být hotova nejpozději v únoru 2002, tedy sto dní před sněmovními volbami, jinak její absence ohrozí konání voleb v příštím roce. Po schůzce zástupců parlamentních klubů k volebním zákonu to řekl ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).

25.4.2001 - Parlamentní kluby vyjma ODS se dohodly na znění volebního zákona, podle něhož by se příští rok měly konat sněmovní volby. ČTK to řekl předseda Senátu Petr Pithart (KDU- ČSL). Zástupci klubů se podle něj shodli na způsobu přepočtu hlasů na mandáty, procentuální hranici pro vstup koalice do parlamentu a dvou volebních dnech, což byly věci, v nichž ještě počátkem tohoto měsíce nepanovala shoda. Podle předsedy senátorů ČSSD Ladislava Svobody by připravovaná novela neměla obsahovat upravený d'Hondtův systém přepočtu hlasů na mandáty ani procentuální hranici pro vstup koalice do parlamentu, která by výrazně znevýhodňovala vstup velkých koalic do parlamentu.

26.4.2001 - Vedoucí představitelé ČSSD popřeli dohodu parlamentních klubů na znění volebního zákona.

6.6.2001 - Čtyřkoaliční senátoři předložili vlastní návrh zákona o volbách do parlamentu. Novela počítá mimo jiné s poměrným systémem voleb do Poslanecké sněmovny, podle něhož se již konaly předchozí volby, 14 volebními kraji a pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny pro strany, hnutí i koalice. Podle návrhu by strany, které ve volbách dosáhly zisku alespoň jednoho procenta, dostaly státní příspěvek 110 korun. Tento princip by ale platil pouze do konce roku 2002, protože čtyřkoalice chce vyvolat diskusi o změnách financování stran.

31.7.2001 - Čtyřkoaliční senátoři už netrvají na pětiprocentní hranici zisku hlasů ve volbách pro vstup koalic do Poslanecké sněmovny. Rozhodli se rovněž neprosazovat svou původní představu o volebním systému a souhlasí i se zavedením klasické d'Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty.

9.8.2001 - Senát schválil návrh novely volebního zákona, který vypracovali senátoři čtyřkoalice. Návrh mimo jiné počítá se zavedením klasické d'Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty, podle níž jsou poslanci zvoleni již v prvním skrutiniu. Jedna strana by podle návrhu pro vstup do sněmovny potřebovala pět procent hlasů, dvojkoalice sedm, trojkoalice devět a čtyřkoalice 11 procent. Senátoři také navrhují, že by se voleb mohli zúčastnit čeští krajané žijící v zahraničí korespondenční formou.

1.11.2001 - Novelu volebního zákona, kterou vypracovali čtyřkoaliční senátoři, sněmovna po prvním čtení postoupila k posouzení svému ústavně-právnímu výboru.

13.6.2001 - Vláda schválila návrh novely zákona o parlamentních volbách, který vypracovalo ministerstvo vnitra. Předloha počítá s rozdělením země na 14 volebních obvodů, s takzvanou klasickou d'Hondtovou metodou přepočtu hlasů na mandáty a sčítáním pětiprocentních klauzulí pro předvolební koalice politických stran. Ministerstvo rovněž navrhlo, aby se znovu volilo dva dny. Každá z kandidujících stran by také musela zaplatit 15.000 korun jako úhradu na zabezpečení voleb.

27.6.2001 - Poslanecká sněmovna po krátké rozpravě postoupila do druhého čtení návrh velké vládní novely volebního zákona. Poslanci se v diskusi k předloze shodli, že návrh má ještě sice nějaké nedostatky, ale ty se mohou odstranit v dalším sněmovním jednání. Předlohou se bude zabývat sněmovní ústavně- právní výbor.

25.10.2001 - sněmovna nečekaně nehlasovala o schválení velké novely volebního zákona a vrátila ji do druhého čtení.

12.7.2001 - Poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh novely volebních zákonů, která počítá s tím, že všechny typy voleb se budou konat v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 08:00 do 14:00.

7.8.2001 - Senát na neurčito odložil jednání o sněmovním návrhu zákona o volbách, podle něhož by volebními dny byly opět pátek a sobota, nikoli neděle. Předseda lidoveckých senátorů Jiří Šenkýř ČTK vysvětlil, že měnit volební dny v zákonech o volbách do sněmovny a obecních zastupitelstev je momentálně zbytečné, neboť ani po této novelizaci by se volby stejně konat nemohly.

13.12.2001 - Poslanecká sněmovna po půlročním projednávání schválila vládní návrh novely zákona o parlamentních volbách. Novela počítá s obnovením dvou volebních dnů, rozdělením státu na 14 volebních obvodů a klasickou d'Hondtovou metodou přepočtu hlasů na mandáty. Předlohu podpořilo 151 ze 178 přítomných poslanců.

Sněmovna dále nepřijala čtyřkoaliční návrh na snížení hranice pro vstup koalic do parlamentu a zmírnila procentuální hranici týkající se počtu preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty z 10 procent na sedm.

17.1.2002 - Senát schválil novelu zákona o parlamentních volbách v kompromisní podobě, ke které dospěla Poslanecká sněmovna.