Praha - Vládní konsolidační balíček přinese zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Z daňových úlev chce vláda snížit slevu na dani na manželku či zrušit školkovné, stát nezavede spotřební daň na takzvané tiché víno.
Díky sloučení sazeb se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) sníží o tři procentní body DPH na zdravotnické prostředky, potraviny či bydlení. Jedinou výjimkou ze sazeb bude nulová DPH na knihy. Úprava DPH podle Stanjury bude znamenat, že lidem zůstane navíc 6,3 miliardy korun.
Ve snížené sazbě DPH zůstanou bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby, uvedl Stanjura. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní.
Do základní sazby se přesunou například noviny, přestože časopisy zůstanou ve snížené. Stanjura to zdůvodnil snahou daňově zvýhodnit vědecké časopisy. V daňovém řádu je přitom nelze odlišit od ostatních.
Daň z příjmu právnických osob od roku 2025 vzroste na 21 procent ze současných 19 procent, státu to vynese 22 miliard korun. Podle Stanjury se Česko úpravou sazby dostane na průměrnou hodnotu v Evropské unii. Dva procentní body, o které se sazba daně zvýší, půjdou podle nové úpravy rozpočtového určení daní do státního rozpočtu.
Sazba daně z nemovitosti se zvýší dvojnásobně. Dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně půjde po jejím zvýšení od příštího roku i do státního rozpočtu. Příští rok to vynese devět miliard korun, v roce 2025 dalších 300 milionů korun. Stanjura zdůraznil, že i po zvýšení zůstane přínos daně z nemovitosti do státního rozpočtu hluboko pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Daně z tabáku, alkoholu a hazardu vynesou za dva roky navíc 10,9 miliardy korun, většinu v příštím roce. Daně z cigaret, tabáku na kouření a doutníků se příští rok zvýší o deset procent, v následujících třech letech vždy o pět procent. Daň ze zahřívaného tabáku se bude zvyšovat o 15 procent ročně, nově se zdaní nikotinové sáčky a náplně do e-cigaret. NIžší sazba daně z hazardních her se zvýší na 30 z nynějších 23 procent. Daň z lihu se příští rok zvýší o deset procent, v dalších třech letech vždy o pět procent,
Balíček zvýší odvody živnostníků. V letech 2024 až 2026 se minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění bude zvyšovat o pět procentních bodů ročně ze současných 25 procent průměrné mzdy. Živnostníci také budou nově platit pojistné nejméně 55 procent základu daně místo současných 50 procent. Živnostníci tak příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 dalších 4,5 miliardy korun.
Opětovné zavedení nemocenského pojištění se sazbou 0,6 procenta přinese státu příští rok dodatečných 11,9 miliardy korun, v dalším roce dalších 1,1 miliardy korun.
Z daňových úlev se plánuje snížení slevy na dani na manželku či zrušení školkovného
Z daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, která se omezí na manžela či manželku pečující o dítě pouze do tří let věku. Dalšími opatřeními má být zrušení takzvaného školkovného nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Vyplývá to z materiálů ministerstva financí. Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek v rámci konsolidačního balíčku.
Kabinet také navrhuje zrušit slevu na dani na studenta, neboť podle kabinetu pomáhá pouze studentům vydělávajícím větší částky, či zrušit osvobození nadlimitních stravenek. Snížit chce také limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her ze stávajícího milionu na 50.000 korun.
Vláda též například navrhuje zrušit odpočet za členské příspěvky odborům. Podle kabinetu jde o vysoce selektivní výjimku, neboť mnozí členové různých neziskových organizací, například pro výchovu a vzdělávání mládeže či sport, žádný odpočet uplatnit nemohou.
Vláda také navrhuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony korun z ceny vozu. Podle ministra Stanjury si podnikatelé často pořizují luxusní vozy k soukromému užívání.
Spotřební daň z motorové nafty se má podle nedávného rozhodnutí kabinetu vrátit na původní hodnotu dříve než v lednu 2024. Vláda dále navrhuje zrušit osvobození leteckých pohonných hmot od spotřební daně u vnitrostátních letů. Koalice též navrhuje stanovit vratky za takzvanou zelenou naftu podle normativů.
Kabinet chce také zrušit vratku spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v mineralogických a metalurgických procesech, stejně tak zrušit osvobození těchto procesů od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny.
Další změny v daňových výjimkách nemají významný dopad na státní rozpočet. Jde o zrušení osvobození náhrady za vyvlastnění, které bude nově ve stejném režimu jako prodej majetku, dále o zrušení zvláštního daňového režimu pro prezidentův plat, který bude standardně daněn jako příjem zaměstnance.
Dalšími body jsou zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 korun na reprezentaci, zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, zrušení osvobození mzdového vyrovnání v hornictví a odstupného horníkům a sjednocení selektivních výjimek do obecného neúčelového limitu do 50.000 korun ročně.
Stát nezavede spotřební daň na tiché víno
Stát nezavede spotřební daň na takzvaná tichá vína. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) při rozhodování o zdanění převážil argument, že v okolních zemích se taková daň neuplatňuje. Na ostatní alkoholické nápoje je spotřební daň uvalena.
Podle Fialy v debatě o zdanění tichého vína padaly silné argumenty pro i proti zavedení daně. "Věc, která nakonec rozhodla, je to, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není. Proto jsme se rozhodli, že necháme věc, jak je," řekl premiér. Zavedení daně už dříve odmítl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
V České republice se v současnosti platí spotřební daň pouze ze šumivých vín, a to ve výši 23,40 koruny za litr. Vláda nicméně v rámci rušení daňových výjimek zruší daňovou uznatelnost tichého vína jako daru na reprezentaci.
Spotřební daň na víno opakovaně odmítl Svaz vinařů ČR a Vinařská unie ČR, která sdružuje největší podniky. Svazy argumentovaly mimo jiné tím, že není zavedena v zemích EU, které patří k významným producentům vína. Upozorňovaly také na to, že by to vedlo k výraznému zdražení nebo byrokracií spojenou s výběrem daní. Vinař Jiří Maděřič tento týden na tiskové konferenci svazu řekl, že zrušení daňové uznatelnosti vína jako daru povede k poklesu trhu hlavně pro malé vinaře až o 30 procent.
Luboš Kastner, který zastupuje restauratéry v AMSP, ČTK sdělil, že ponechání nulové spotřební daně na víno je neférový postup vlády vůči pivovarům. Podle unie výrobců lihovin rozhodnutí vlády pokřivuje podnikatelské prostředí.
Svaz vinařů uvádí, že v ČR je 13.900 pěstitelů révy a 1390 producentů vína, kteří vyrobí 650.000 až 850.000 hektolitrů nápoje. V ČR se spotřebuje zhruba 2,14 milionu hektolitrů. Malých výrobců s produkcí do 1000 hektolitrů ročně je podle svazu 91 procent ze všech vinařů. Většinu vína produkuje devět procent všech podniků, vyrobí 73 procent domácí produkce.
