Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

foto Ilustrační foto - Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Praha - Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září. Třetím odvětvím, kterého by se mohlo týkat zdanění neočekávaných zisků, jsou rafinérie a distributoři a prodejci pohonných hmot, řekl ČTK ekonom, který si nepřál být jmenován.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Pokud vláda chce jít cestou zdanění neočekávaných zisků v energetice či bankovnictví, nic jí nebrání aplikovat totéž i u pohonných hmot, řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. Stejně jako u bank či energií ovšem i zde podle něj platí, že ďábel se skrývá v detailu. "Aby windfall tax plnila svůj účel, musí být skutečně precizně definována tak, aby zasahovala výhradně ty zisky, které nebylo možné realisticky nikdy předpokládat," poznamenal.

Stanjura řekl, že z pěti vládních stran je nejsložitější debata, zda tento nástroj použít, v ODS. Výnos z daně by podle něj měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů, které jen v příštím roce odhadl na 50 miliard Kč z úsporného tarifu na zvládnutí vysokých cen energií. "Kdyby to výnos z windfall daně pokryl, splní to účel. Nechceme tím snižovat schodek rozpočtu. Stát nemá problém s cashflow, stát má problém s deficitem rozpočtu," podotkl. Daň se podle něj dotkne pouze malého počtu velkých firem.

Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. České společnosti platí ve většině případů 19procentní daň z příjmů. Výběr daně z příjmu právnických osob v roce 2021 meziročně stoupl o 20,8 miliardy na 129,1 miliardy korun.

Daň z neočekávaného zisku poprvé zavedla v Británii v roce 1981 konzervativní vláda premiérky Margaret Thatcherové. Tehdy se jednalo o mimořádnou daň ze zisků bank, jež profitovaly z velmi vysokých úrokových sazeb, které dosáhly úrovně až 17 procent. V roce 1997 zavedla vláda Tonyho Blaira neočekávanou daň pro privatizované energetické společnosti. Letos v květnu zavedla vláda Borise Johnsona mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku.

Mimořádné zdanění, které se týká bankovního sektoru, pojišťoven, energetiky i letecké dopravy, oznámilo v květnu také Maďarsko. Opatření má platit v letošním a příštím roce. V červenci oznámil španělský premiér Pedro Sánchez, že jeho země v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pondělí 3. října 2022

Očekáváme v 21:00 12°C

Celá předpověď