Vláda zvažuje prodloužení Antiviru, firmy a odbory o to žádají

foto Sklad a distribuční centrum. Ilustrační foto.

Praha - Vláda vážně uvažuje o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na mzdy. Po jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Stát bude firmám kvůli dopadům koronavirové nákazy a krize přispívat na mzdy zatím do konce srpna. Odbory a zaměstnavatelé žádají pokračování programu aspoň do konce roku. Podle nich by se ale mohla také upravit pravidla. přehledem přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů korun.

Z Antiviru se vyplácejí dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy.

"Vláda řekla, že skutečně o tom (prodloužení) vážně uvažuje. V červenci si to chceme definitivně doprojednat. Pokud situace bude k tomu, že firmy budou v situaci, že toho (příspěvků na mzdy) budou hromadně využívat a pomůžeme tím ekonomice, jsme připraveni to udělat," uvedl Havlíček.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné, aby vláda o pokračování Antiviru do konce letoška rozhodla co nejdříve. "Za poslední dva dny je poměrně hodně nových výskytů onemocnění. Dá se očekávat, že nákaza bude pokračovat. Zaměstnavatelé by měli mít jistotu, že i na podzim budou moci příspěvky čerpat," uvedl Středula. Podle něj program "jednoznačně chrání" před hromadným propouštěním.

Podle zástupců zaměstnavatelů je nutné vyplácení příspěvků prodloužit, parametry podpory A a B by se ale měly sjednotit. Na náhrady mezd lidí v karanténě i při výpadku výroby či poklesu poprávky by to mělo být 80 procent do 39.000 korun superhrubé mzdy, popsal požadavek prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Antivirus obsahuje i podporu C. Ta představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám do 50 zaměstnanců. Zaměstnavatelé s nastavením pravidel nesouhlasí. Podle nich toho mohou využívat podniky, které pomoc nepotřebují. Zástupci zaměstnavatelů navrhovali původně, aby se odpuštění odvodů týkalo firem s propadem produkce. O parametrech chtějí znovu vyjednávat. Ministerstvo práce místo toho prosadilo, že zaměstnavatel nesmějí propustit víc než desetinu lidí a nesmějí snižovat výdělky. To podle Wiesnera ale podniky v potížích vždy nezvládnou dodržet.

O prodloužení Antiviru by měla vláda, odbory a zaměstnavatelé jednat na konci července. Kabinet se chystá do té doby program vyhodnotit.

Při kurzarbeitu by mohl část mzdy vyplácet stát přímo pracovníkům

Při zkrácení pracovní doby kvůli krizi by část ušlé mzdy mohl stát vyplácet přímo zaměstnancům. Na zásadách kurzarbeitu je shoda odborů, zaměstnavatelů a ministerstva práce. Novinářům to po jednání tripartity řekli šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Kurzarbeit znamená zkrácení práce. Zaměstnavatelé v potížích nepropouštějí, ale zkracují pracovní dobu. Stát za určitých podmínek doplácí výdělky.

"V Německu zasanují mzdy zaměstnanců na hodnotu 90 až 95 procent. Pomáhá to ekonomice. Lidé v karanténě dostávají u nás 60 procent (ze základu příjmu). Když se jim zredukuje příjem, nebudou kupovat věci dlouhodobé spotřeby," uvedl Středula. Dodal, že pokles kupní síly dopadá na ekonomiku, výrobci a živnostníci omezují produkci a služby, zvyšuje se nezaměstnanost.

Zástupci zaměstnavatelů, odborů a ministerstva práce o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu, který by se dal v krizi využít a pomohl pracovní místa zachovat, nyní jednají. Zatím se podle Wiesnera uskutečnila tři jednání pracovních týmů.

"Potřebujeme, aby se dlouhodobý program vytvořil. Věřím, že se na modelu shodneme," uvedl Wiesner. Podle něj se názory zaměstnavatelů, odborů a resortu sbližují. "Na tom jsme se dohodli, aby kurzarbeit vznikl a byl funkční. (...) Zatím to vypadá tak, že by příspěvek dostával zaměstnanec," dodal Wiesner.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj už dřív řekl, že v české legislativě sice kurzarbeit už je, ale není příliš funkční. Svaz navrhoval dva modely. Podle prvního návrhu by se vyplácel příspěvek na náhradu mzdy firmám jako nyní v dočasném programu Antivirus. Ve druhé verzi by zaměstnavatel platil lidem jen za odvedenou práci ve zkrácené pracovní době. Zbytek by poskytoval stát jako podporu v částečné nezaměstnanosti jako podíl z čisté mzdy za dobu, která se neodpracovala.

V Německu dostává pracovník vyrovnávací příspěvek od úřadu práce přímo. Pobírá ho za hodiny, kdy pro něj firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Podle saských odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Pokud je kvůli koronaviru práce méně minimálně o polovinu, příspěvek se po čtvrt roce zvedá na 77 procent čistého výdělku pro lidi s dětmi a na 70 procent u ostatních. Po dalších třech měsících se pak začíná vyplácet 87 či 80 procent, nejdéle ale do konce letoška. Některé kolektivní smlouvy stanovují navýšení příspěvku až na sto procent, uvedly saské odbory.

"Naše představa se blíží německému modelu. Zaměstnanci by při snížení pracovní doby doplatil částku úřad práce," uvedl Středula.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že by vládě chtěla návrh zákona s úpravou pravidel kurzarbeitu předložit za pár měsíců.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je pondělí 13. července 2020

Očekáváme v 15:00 22°C

Celá předpověď