K Babišovu návrhu na zmrazení platů ústavních činitelů se staví vláda neutrálně

foto Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček a místopředsedkyně sociální demokracie a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vystoupili 14. června 2021 na tiskové konferenci k plánu na omezení agenturního zaměstnávání a aktuální politické situaci.

Praha - Neutrální stanovisko zaujala dnes vláda k poslaneckému návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit v příštím roce platy ústavních činitelů, řekla novinářům po jednání kabinetu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Sociální demokraté před zasedáním podpořili myšlenku, aby odměny nestouply, kritizují ale snahu o změnu způsobu výpočtu platů. Kvůli tomu, že se týká soudců, narazil návrh na nesouhlas části justice. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance je v části týkající se platů soudců neústavní. Před možnými neústavními následky varuje i Nejvyšší soud.

Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér v návrhu označil za nepřijatelný.

Tzv. platová základna, od níž se odvíjejí platy jednotlivých činitelů, se podle platného zákona vypočítá jako násobek průměrné hrubé mzdy na přepočtené osoby v celém hospodářství. Babiš navrhuje změnu výpočtu tak, aby se platová základna na daný rok násobila indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. Pokud by mzdy v ekonomice klesly, zůstala by platová základna na stejné úrovni, ale v dalším roce by se o ně růst platů očistil.

Nový způsob výpočtu označili sociální demokraté před jednáním vlády za netransparentní. "Se zmrazením platů ústavních činitelů souhlasím. Nesouhlasím se změnou výpočtu základny půl roku po poslední změně. A mám vážnou obavu, aby se zmrazení do říjnových voleb vůbec stihlo," uvedla na twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Znovu kritizuje, že návrh nemohla předložit jako vládní, což by podle ní umožnilo legislativní proces stihnout lépe než v případě poslanecké předlohy.

Schillerová změnu výpočtu vysvětlila tím, že má zamezit skokovému nárůstu odměn v roce 2023. "Došlo by k tomu, že by rostly o víc než devět procent," řekla. Vzhledem k tomu, že obecné predikce předpokládají minimální či nulový růst mezd, nebylo by to solidární, uvedla. Bez změny výpočtu by se podle ní musela věc řešit za rok znovu. Neutrální stanovisko podle ní zohledňuje postoj soudů a návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). "Je téměř jisté, že by to bylo napadeno u soudu. Předpokládáme, že je to zhojitelné na půdě Sněmovny," řekla Schillerová.

Podle návrhu stanoviska měla vláda k předloze zaujmout negativní postoj, nakonec se shodla na neutrálním. Podle informací ČTK je to i kvůli nesouhlasu soudců. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy také argumentuje tím, že při průměrné tříprocentní inflaci povede zafixování platové základny a následné omezení jejího dalšího růstu k významnému poklesu reálných platů soudců. Argumentaci nepřiměřeným růstem platů pro příští rok není možné podle předsedy NS přijmout také z toho důvodu, že je přímým důsledkem loni schváleného zákona. Nejvyšší soud podle svého stanoviska dospěl k závěru, že návrh představuje nepřijatelný zásah do materiálních záruk soudcovské nezávislosti.

Základní měsíční plat poslance a senátora by podle návrhu i v příštím roce zůstal na úrovni 90.800 korun, kde byl i loni. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Loni si platy ústavních činitelů vyžádaly 5,8 miliardy korun. Bez ohledu na stanovisko dostanou nyní návrh k projednání poslanci. Není jisté, kdy se k němu dostanou a zda se jím budou do voleb ještě zabývat.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 2. srpna 2021

Očekáváme v 7:00 15°C

Celá předpověď