Vláda vyzvala k práci z domova, povinnost ale neuložila

foto Ilustrační foto - Zleva místopředseda vlády Karel Havlíček, premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný vystoupili 25. února 2021 v Praze na tiskové konferenci po mimořádném zasedání vlády.

Praha - Vláda vyzvala zaměstnavatelské svazy, aby firmy dělaly maximum pro to, aby lidé co nejvíce využívali práci z domova, takzvaný home office. Na tiskové konferenci po dnešním mimořádném jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Povinnost ale kabinet neuložil. Zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů práci z domova firmám doporučují, podle nich se její využití zvyšuje a stává se standardem.

"Zabývali jsme se možností to nějak nařídit, ale já myslím, že to ani není potřebné. Že všichni zaměstnavatelé chápou, že je to důležité z hlediska mobility," uvedl premiér. Motivací pro práci z domu podle něj pro zaměstnance bude i to, že se nebudou tím pádem muset účastnit plošného testování.

Vláda důrazně vyzvala zaměstnance k využívání home office naposledy minulý týden. Například v administrativních provozech by se podle kabinetu měly vyskytovat jen osoby bezpodmínečně nutné k ochraně majetku a základních funkcí.

Podle premiéra ministři o plošné povinnosti diskutovali, nenašli ale řešení, jakým způsobem ji nařídit. "Dobrý zaměstnavatel nepotřebuje, aby mu stát stále něco doporučoval a nařizoval. Určitě má zájem, aby ochránil své zaměstnance, aby ochránil firmu," podotkl Babiš. Dodal, že je přesvědčen, že zaměstnavatelské svazy apel vyslyší a budou home office u firem, které jsou v nich organizovány, prosazovat.

Podle některých právníků ani práci z domova přímo nařídit nelze. Právník BDO Legal Lukáš Regec podotkl, že povinný home office nemá v rámci práva přesné vysvětlení a vláda by se i v době krize měla držet právní úpravy. "Zároveň taková norma má být uplatnitelná v praxi, což si v tomto případě dost dobře neumíme představit," podotkl.

Podnikatelské svazy práci z domova doporučují svým členům už delší dobu. "Firmy nejsou odtržené od reality. Zaznamenáváme, že oproti lednu se zvyšuje počet firem, které hledají všechny možnosti, jak umožnit lidem pracovat vzdáleně mimo kancelář," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora v situacích, které to umožňují, proto doporučuje využívat práci z domova, případně její kombinaci mezi zaměstnanci. V ostatních případech by firmy měly pracovníky rozdělit do skupin či směnných provozů, které se nebudou na pracovišti setkávat.

Stejně se k práci z domova staví i Svaz průmyslu a dopravy ČR, začlenil ji proto i do svého hygienického manuálu. "Praxe ukazuje, že se pro zaměstnance, jejichž pracovní pozice to umožňuje, home office stal již standardem. Firmy loni na jaře udělaly v řádu dnů posun v digitalizaci a zaměstnanci, kteří nemusí, na pracoviště nechodí," uvedla ředitelka sekce zaměstnavatelské Eva Martinicová.

Z aktuálního průzkumu HR Pulse personální agentury Profesia vyplývá, že největší část českých i slovenských firem předpokládá, že letos budou efektivně kombinovat práci z domova a přítomnost na pracovišti. V ČR se k této formě přiklání 42 procent zaměstnavatelů, na Slovensku více než polovina.

Do průzkumu se na přelomu roku zapojilo 228 zaměstnavatelů v ČR a 128 na Slovensku. Personalisti v obou zemích se shodli na tom, že vnímání home office je u zaměstnanců velmi individuální. Ale také potvrzují, že stoprocentní práce z domova vyhovuje málokomu. Většina lidí by přivítala spíše kombinovaný režim.

Vláda schválila pracovní povinnost studentů v nemocnicích

Vláda na dnešním zasedání schválila kvůli epidemii covidu-19 pracovní povinnost části studentů v nemocnicích. Týká se třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol, některých mediků i studentů nelékařských oborů, informoval na twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dříve řekl, že pracovní povinnost se nebude týkat mediků prvních a šestých ročníků.

Pracovní povinnost, která platí od pondělí 8. března, se týká vedle studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání. V nemocnicích mají pracovat také všechny ročníky navazujících zdravotnických magisterských programů a jednooborového studia psychologie s výjimkou posledních ročníků.

Blatný po jednání vlády novinářům řekl, že pracovní povinnost bude nařízena prostřednictvím hejtmanů. Nebude se týkat studentů, kteří prokážou, že již pracují pro poskytovatele zdravotnických služeb. "Ti studenti, kteří už dělají spoustu věcí pro náš stát, sestry a lékaře, nebudou této pracovní povinnosti podléhat. Bude jim ponechána možnost dobrovolné práce, protože už mají zkušenosti a jsou často vázáni na jednotlivé zdravotnické zařízení, které je potřebuje," vysvětlil.

Proti povinnému nasazení studentů medicíny opakovaně vystupovali děkani lékařských fakult. Blatný dnes řekl, že by nasazování studentů do nemocnic mělo být nastaveno tak, aby co nejméně ovlivnilo jejich výuku. Kabinet rozhodl po dohodě se školami, uvedl po jednání vlády.

Epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar uvedl, že Asociace děkanů LF ČR vyjádřila souhlasné stanovisko s nasazením předposledního pátého ročníku, a pokud by to nestačilo, tak i některých dalších, například čtvrtého. "Mělo by to však být podloženo analýzou jejich potřebnosti na konkrétním pracovišti. Ať netráví čas čekáním, až se něco najde," uvedl Maďar pro ČTK.

Zároveň by podle něj měli být studenti využíváni na práce, které odpovídají jejich úrovni znalostí a dovedností. "Sanitáře může dělat i laik. V minulosti totiž v některých nemocnicích nekvalifikované práce museli vykonávat, což pro ně bylo dlouhodobě demotivující," uvedl Maďar.

V takovém případě by podle něj bylo pro společnost lepší, kdyby studenti pokračovali v odborném vzdělávání zvyšujícím jejich šance i na nástup do praxe v co nejkratším termínu. "Nutno současně zdůraznit, že více než 500 studentů z lékařských fakult stále nemocnicím dlouhodobě pomáhá," uvedl Maďar.

Studenti, kteří nastoupí do nemocnic, budou mít nárok na přednostní očkování proti covidu-19. "Ve chvíli, kdy nastoupí, tak jako ostatní zdravotníci získávají tuto prioritu a bude jim umožněno očkování přednostně jako dalším pracovníkům ve zdravotnictví," uvedl Blatný.

Pracovní povinnost studentům zdravotnických oborů uložila vláda za epidemie koronaviru zatím dvakrát, působili především jako pomocný zdravotnický personál. Týkala se mimo jiné studentů čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách či pátého ročníku studentů zubního lékařství a farmacie. Loni na jaře trvala od poloviny března zhruba dva měsíce, druhá pracovní povinnost skončila studentům také po dvou měsících v polovině prosince. Studenti, kteří v nemocnicích pracovali dobrovolně nebo tam měli pracovní smlouvu, mohli v zařízeních zůstat.

Od čtvrtka mohou hejtmani a primátor hlavního města do nemocnic, které jsou přetížené, povolat zdravotníky z ambulantního sektoru. Některé kraje už uvedly, že této možnosti využijí.

Část testů pro školy bude přidělena státní správě

Část testů původně určených pro školy bude použita na testování zaměstnanců státní správy. Pro testování žáků a studentů zůstane k dispozici 2,6 milionu testů. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to dnes řekl Blatný. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) to bude méně.

Do Správy státních hmotných rezerv budou převedeny testy, které nakoupilo ministerstvo vnitra pro školy. "Je tam dostatečná rezerva. Z těch řádově 3,5 milionu jich pro školy zůstane přibližně 2,3 2,4 milionu," řekl Havlíček.

Ve státní správě začne povinné testování od 10. března, zaměstnanci bez testu nebudou moci vstoupit na pracoviště od 17. března.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je sobota 17. dubna 2021

Očekáváme v 5:00 3°C

Celá předpověď