Vláda schválila peníze na dopravní stavby, zvýšila počty policistů

foto Ilustrační foto - Předseda vlády Andrej Babiš (vlevo) spolu s ministrem dopravy Danem Ťokem (vpravo) a zástupci resortu dopravy, zhotovitele a místní samosprávy zahájili 2. října 2018 pokračování stavby dálnice D11 v úseku Hradec Králové - Smiřice.

Praha - Vláda zvýšila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro příští rok na 86,3 miliardy korun. Kabinet také rozhodl o tom, že policie přijme 1000 nových příslušníků na základní službu i boj s kyberkriminalitou či extremismem. Ministři dále schválili plán pro naplnění Strategického rámce ČR 2030, který má vést ke zvýšení kvality života obyvatel. Materiál vychází z cílů OSN. Vláda naopak zamítla návrh ODS na změny ve stavebním řízení. Neutrálně se pak postavila k dalšímu návrhu občanských demokratů, aby se významné dny rozšířily o Památný den sokolstva.

Na dopravní stavby půjde 86,3 miliardy korun, schválila vláda

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány zejména stavby a opravy silnic a železnic, se příští rok zvýší na 86,3 miliardy korun. Je to zhruba o 14 miliard Kč více než v letošním roce. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Kabinet podle něj také rozhodl, že v prvním čtvrtletí roku 2019 najde způsob, jak poskytnout čtyři miliardy korun krajům na opravy silnic druhých a třetích tříd.

Stát do rozpočtu SFDI pro příští rok vloží ze státního rozpočtu 65,5 miliardy korun, o dalších 20,8 miliardy fond posílí z evropských fondů. Většina peněz by podle ministerského dokumentu měla financovat už rozestavěné projekty.

Návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá z národních zdrojů s dotací přes 28 miliard korun, asi o dvě miliardy víc má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,4 miliardy na vodní cesty.

Ťok také oznámil, že v prvním čtvrtletí příštího roku ministerstva dopravy a financí společně předloží návrh, jak zajistit čtyři miliardy korun pro údržbu silnic druhých a třetích tříd. "V prvním kvartálu se ministryně financí (Alena Schillerová, za ANO) podívá na nespotřebované výdaje ve všech resortech a budeme hledat ty peníze," řekl. Podle něj se stejným způsobem peníze na silnice nižších tříd hledaly i letos.

Část peněz podle Ťoka možná půjde z rozpočtu SFDI, celé čtyři miliardy by ale podle něj fond neunesl. "Kdybychom ty čtyři miliardy odebrali z peněz, které půjdou na výstavbu nových silnic, tak bychom se dostali do vážného problému, protože stavby jsou připraveny a my bychom je nemohli v roce 2019 zahajovat," řekl ministr.

Ze silniční daně by měl SFDI získat 6,3 miliardy korun, ze spotřební daně 8,6 miliardy korun a z mýtného 9,7 miliardy korun. Pět miliard korun by měly vynést dálniční známky.

Stát v minulých letech poskytoval krajům mimořádné dotace z vládních nebo ministerských úspor či nepotřebných zdrojů. V posledních čtyřech letech takto kraje dostaly od státu zhruba 15 miliard korun. Ministerstvo proto chce vytvořit systém, který by zajistil financování silnic druhé a třetí třídy ve výši čtyř miliard korun ročně.

Policie přijme 1000 příslušníků na základní službu i extremismus

Policie v Česku přijme 1000 policistů. Zvýšení počtu tabulkových míst dnes schválila vláda. Na základní službu má jít 628 lidí, posílí hlídky a ochranu hranic. Policisté pro boj s kyberkriminalitou, terorismem, extremismem nebo finanční kriminalitou získají 152 nových služebních míst. Opatření má podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zajistit, že Česko zůstane šestou nejbezpečnější zemí na světě. Policejní sbor má zhruba 40.000 lidí, což odpovídá přibližně 380 policistům na 100.000 obyvatel.

Hamáček po jednání vlády novinářům řekl, že se budou posilovat pořádkové jednotky, dopravní policie, specializované útvary, jako je letecká služba, případně útvary pro boj s kyberkriminalitou a extremismem. Ministerstvo financí bude podle něj peníze na platy nových policistů uvolňovat postupně podle toho, jak budou nastupovat do služby.

Podle dohody vlády s odbory se od ledna 2019 zvýší platové tarify policistů a hasičů o dvě procenta. Zvýšit se mají i odměny a příplatky. Aktuální průměrný hrubý měsíční příjem policisty je 42.191 korun. Po zvýšení bude plat 45.566 korun.

Policejní sbor má 40.152 lidí. Kybernetickou kriminalitou se v celé republice zabývá zhruba 300 policistů. V Národní centrále proti organizovanému zločinu je tabulkových míst pro experty na kyberkriminalitu 175. Policie počítá do budoucna se zvýšením jejich počtu o polovinu. Ačkoli kriminalita v Česku loni meziročně klesla o 7,3 procenta zhruba na 202.000 trestných činů, v kyberkriminalitě - tedy zločinech spojených s počítači a internetem - činů přibývá. Loni podle České televize stoupl počet vyšetřovaných kyberzločinů z 5344 v roce 2016 na 5654.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman před časem uvedl, že by se počet expertů na kybernetickou bezpečnost mohl zvýšit výrazněji. Pětistovka odborníků je podle něj minimum. Problémem ale podle Zemana je, že stát může počítačovým expertům nabídnout jen několikanásobně nižší výdělek než soukromé firmy.

Podle statistik Interpolu z roku 2016 se síla policie v evropských zemích různí, obecně však platí, že na severu kontinentu připadá na obyvatele výrazně méně policistů než na jihu. Ve středoevropském prostoru je potom výjimečné pětimilionové Slovensko, kde podle tamního ministerstva vnitra mají přibližně 22.000 policistů, tedy zhruba 440 na 100.000 obyvatel. Slovenská média v minulosti informovala, že v přepočtu na obyvatele se Slovensko řadí v Evropě k zemím s nejvyšším počtem policistů. Bývalý slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák ale zmiňované srovnání zpochybňoval s odůvodněním, že v některých zemích nejsou členové některých bezpečnostních složek oficiálně zahrnuti pod policejní sbor.

Nejpočetnější policejní sbor ve střední Evropě má Německo. V zemi, kde žije kolem 83 milionů obyvatel, bylo na konci loňského roku zhruba 275.000 policistů, a to jak v rámci spolkové policie, tak v jednotlivých německých zemích. V přepočtu na obyvatele je však země v regionu spíš podprůměrná, když na 100.000 obyvatel v roce 2016 připadalo jen kolem 300 strážců zákona.  

V Rakousku připadalo podle údajů z roku 2016 na 100.000 obyvatel 326 policistů, což znamenalo zhruba 28.000 strážců zákona celkem. Podobnou sílu v přepočtu na počet obyvatel měla policie také ve Francii.

Na severu Evropy je naopak policie personálně slabší. V Dánsku připadalo na 100.000 obyvatel 236 policistů, ve Finsku 200, a ve Švédsku dokonce jen 194. Ze středoevropských zemí se tomuto trendu blížilo Polsko, kde bylo 260 strážců zákona na 100.000 obyvatel.

Vláda schválila plán, který má zlepšit kvalitu života obyvatel ČR

Vláda schválila plán pro naplnění Strategického rámce Česká republika 2030, který má vést ke zvýšení kvality života všech obyvatel. Zaměřuje se na zmírnění polarizace trhu práce, snížení podílu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nebo na snížení genderové nerovnosti. O schválení materiálu informoval tiskový odbor kabinetu.

"Je to jakási vize, jak by Česká republika měla vypadat v roce 2030 podle principů udržitelného rozvoje, což laicky řečeno je rozvoj, který má co nejmenší dopad na životní prostředí, na zdroje planety," řekl o plánu při příchodu na jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Materiál vychází ze strategie udržitelného rozvoje zemí OSN a je podle ministra provázaný s dlouhodobými koncepcemi, které Česko v současnosti má.

Strategický rámec ČR 2030 je rozdělen do šesti základních oblastí: lidé a společnost, hospodářský model, odolné ekosystémy, obce a regiony, globální rozvoj a dobré vládnutí. Definuje v nich 27 strategických cílů, které jsou dále rozděleny do 97 cílů specifických. U každého z nich rámec navrhuje několik opatření a doporučení, jejichž prostřednictvím mají být vize uváděny do praxe. U většiny z nich jsou uvedeny gesční resorty, případně spolugestoři. Strategii schválila loni v dubnu vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Mezi cíle Strategického rámce patří dále například podpora zdravého životního stylu, zvýšení veřejných výdajů na kulturu či dostupnost veřejných služeb v obcích a regionech. Apeluje ale také na znalosti a dovednosti tvůrců veřejných politik nebo efektivní a šetrné využívání přírodních zdrojů.

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu Organizace spojených národů v září 2015. Obsahuje 17 závazků, které by do roku 2030 měly vést například k vymýcení extrémní chudoby a hladu, zdravému životu, spravedlivému vzdělávání, genderové rovnosti, dostupnosti vody nebo přijmutí bezodkladných opatření na boj se změnou klimatu.

Vláda odmítla návrh ODS na změny ve stavebním řízení

Vláda podle očekávání odmítla návrh ODS na změny ve stavebním řízení. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Polanci ODS navrhovali vypustit ze stavebního zákona ustanovení, které po stavebnících vyžaduje, aby pro získání stavebního povolení předložili stanovisko orgánů územního plánování. ODS tak chtěla zjednodušit získávání stavebních povolení. Novelu bez ohledu na stanovisko vlády posoudí Poslanecká sněmovna.

Do konce loňského roku posuzovaly soulad záměru s územním plánem ve stavebním řízení obecní stavební úřady. "Nevznikaly při tom žádné zásadní problémy, přesto se ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo pro přenesení takového posuzování na orgány územního plánování při obcích s rozšířenou působností, kterých je pouze kolem 200," uvedl již dříve místopředseda ODS Martin Kupka. Řízení se tak podle něj prodloužilo. Poslanec uvádí, že průměrně potřebují lidé a firmy v Česku pro získání stavebního povolení 247 dní.

Návrh ODS současně dává zmocnění obecným stavebním úřadům, aby ve svém správním obvodu mohly posuzovat soulad staveb s územně plánovací dokumentací.

Vláda v předem připraveném návrhu stanoviska poukázala na to, že ustanovení, které chce ODS zrušit, se do stavebního zákona dostalo až s účinností od letošního 1. ledna a navíc ho upravila změna zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury účinná od 1. září. Změna zákona v tak krátké době podle vlády odporuje zásadám dobré správy a právní jistoty.

Na to dnes při příchodu na jednání kabinetu upozornil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). "Máme trochu víc než měsíc aplikační praxe, což je velmi krátká doba na to, abychom to posuzovali," řekl. Podle něj chce ministerstvo pro místní rozvoj zjednodušit stavební řízení, hodlá ale připravit koncepční řešení, které podle Brabce návrh ODS nepřinášel.

Vláda podle Kupky svým stanoviskem nevyužila možnost ke zkrácení stavebního řízení. "Vláda sice mluví o tom, jak musíme všechno zjednodušit, dělá ale pravý opak," uvedl v tiskovém prohlášení. Odmítá argument, že současná praxe je příliš krátká na to, aby ji bylo možné hodnotit. "Krátkou účinnost dané novely jako důvod pro zamítnutí našeho návrhu považuji za argumentační faul," dodal Kupka.

Vláda v návrhu stanoviska poukazovala také na to, že návrh ODS by oslabil roli orgánů územního plánování. Působnost 205 úřadů územního plánování zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP), zatímco působnost asi 600 obecných stavebních úřadů je svěřena obcím i nižšího typu. Rozhodovací kapacita úřadů u ORP je podle vlády výrazně vyšší. Vláda v návrhu svého stanoviska také uvádí, že navrhovaná změna zákona by ohrozila účelnost peněz vynaložených na to, aby se úřady připravily na nynější agendu vyplývající z účinného znění zákona.

Vláda se staví neutrálně ke vzniku Památného dne sokolstva

Vláda se staví neutrálně k návrhu ODS, aby se české významné dny rozšířily o Památný den sokolstva. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Poslanci občanských demokratů navrhovali, aby se den sokolstva připomínal 8. října. Novelu zákona o svátcích posoudí Sněmovna.

"Sokolská organizace, založená již v roce 1862, patří k nejstarším spolkům v České republice. Během 150leté existence zasáhl Sokol významnou měrou do dějin českého národa a přímo se podílel na formování české národní identity a spoluutvářel samostatný československý stát," napsali předkladatelé v čele s Václavem Klausem mladším v důvodové zprávě novely.

Vedle sportovních a tělovýchovných aktivit autoři připomínají Sokoly jako nositele demokratických a humanistických principů. "Právě proto se všechny totalitní ideologie 20. století soustředily primárně na likvidaci Sokola," poznamenávají.

Vybrané datum 8. října se vztahuje podle zdůvodnění k protektorátnímu roku 1941. V tento den nacisté Sokol rozpustili. V noci na 8. října gestapo pozatýkalo kolem 1500 sokolských činovníků.

Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend. V českém kalendáři je zatím 13 významných dnů.

V současném funkčním období Sněmovny je nynější návrh už třetí snahou o změnu zákona o svátcích. Dolní komora ještě nezačala projednávat jinou předlohu, kterou chce skupina poslanců uzákonit Den mateřských škol. Připadal by na 17. leden. Do druhého čtení se naopak dostala novela o státních svátcích, která by pozměnila název svátku 17. listopadu. Připomínal by se nejen jako Den boje za svobodu a demokracii, ale i jako Mezinárodní den studentstva. Školský výbor změnu podpořil.

Naposledy schválili zákonodárci rozšíření seznamu významných dnů loni. Přidali do něj 18. červen jako Den hrdinů druhého odboje na památku aktérů atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a 9. březen jako Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je pátek 16. listopadu 2018

Očekáváme v 9:00 3°C

Celá předpověď