Vláda schválila vyslání až 150 vojáků na pomoc do Polska

foto Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) hovoří 8. prosince 2021 v Praze na tiskové konferenci po mimořádné schůzi vlády v demisi, která jednala o vyslání vojáků na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice. Vpravo je ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Praha - Česká republika by mohla poslat ještě před vánočními svátky na pomoc do Polska kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem až 150 vojáků na 180 dní. Společný návrh ministerstev obrany a zahraničních věcí na dnešním zasedání podpořila vláda ANO a ČSSD v demisi, sdělil ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Mandát musí ještě schválit poslanci i senátoři. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává, že Parlament misi schválí do konce příštího týdne. V dalším týdnu by první vojáci mohli vyjet. Mise bude stát zhruba 86 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany, řekl Metnar novinářům po jednání kabinetu.

Podporu plánu vyjádřili politici nastupující koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Metnar uvedl, že mise by měla mít platnost ode dne schválení do 31. července příštího roku. Část vojáků na místo působení pojede po vlastní ose, část po železnici, zejména kvůli těžké ženijní technice. Působiště se ještě upřesňuje. Vyjet by měli ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.

Česko je společně s Velkou Británií a Estonskem třetí zemí, která se bude aktivně podílet na ochraně polsko-běloruské hranice. "Jsem rád, že na nutnosti zapojení se shodují vláda, prezident i Parlament napříč politickými stranami. Nebudeme chránit jen polskou hranici, ale naši společnou schengenskou hranici," uvedl po mimořádném jednání kabinetu ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Do Polska by měli po dohodě obou zemí zamířit především ženijní specialisté. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve sněmovním výboru pro obranu a senátním výboru pro zahraniční věci a bezpečnost, následně pak v obou parlamentních komorách.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá. Kulhánek novinářům řekl, že Česko nechce diskutovat o tom, jestli Polsku může pomoct, nebo ne, ale o tom jak mu může pomoct efektivně. "Stále se tam nachází 7000 migrantů, které může Lukašenkův režim pustit do Evropy," uvedl. Dodal, že běloruský režim cynicky zneužívá migranty a je "více než toxický" . Nevyloučil, že sankce vůči Bělorusku ze strany Evropské unie budou ještě zpřísněny.

Česká jednotka by měla mít v Polsku za úkol podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. Vojáci by tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace. "Nebudou bezprostředně v kontaktu s migranty, nebudou plnit úkoly jako vytlačování, zadržování, to plní vojáci a pohraniční stráž Polska, naši vojáci budou vyzbrojeni zbraněmi pouze pro svou ochranu, " uvedl Metnar.

Polská pohraniční stráž podle materiálu od začátku roku eviduje asi 40.000 pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Na pomoc pohraniční stráže a policii na 400 kilometrů dlouhou hranici polská vláda poslala asi 15.000 vojáků. Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je pondělí 17. ledna 2022

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď