Praha - Vláda dnes schválila úpravy nařízení, které zvyšuje ochranu pracovníků. Po jednání vlády to uvedl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nařízení stanoví podmínky pro bezpečnost při práci, zpřesňuje přestávky při směnách nebo pravidla pro zvedání břemen. Nově zavádí limity pro některé chemické látky potenciálně toxické pro reprodukční zdraví. Vyplývá to z materiálů, které ministerstvo zdravotnictví předložilo k projednání návrhu. Změny budou platit postupně od ledna 2024.
Podle Jurečky nařízení posiluje ochranu lidí při práci, jedná se podle něj už o devátý krok, kterými se postupně v Evropské unii zpřísňují podmínky, ve kterých lidé pracují, s cílem lépe chránit jejich zdraví.
Hlavním důvodem deváté novely tohoto nařízení vlády je podle ministerstva sladění české legislativy s právem EU. "Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady EU se do českého právního řádu zavádí či upravují stávající limitní hodnoty pro benzen, akrylonitril a sloučeniny niklu," píše se v materiálu.
Směrnice nově reguluje takzvaně reprotoxické látky, tedy chemikálie, které mohou mít negativní vliv na reprodukční zdraví. Mezi nimi jsou podle informací ekologické organizace Arnika například rtuť, olovo, nikl, toluen nebo DDT. Nově se také zavádí limity pro prach krystalického oxidu křemičitého nebo prach z tvrdých dřev.
Novela také upřesňuje další oblasti bezpečnosti práce, kde se ukázala dřívější právní úprava nepřesná nebo v praxi obtížně dodržitelná. "V rámci stanovení podmínek ochrany zdraví při práci spojenou s fyzickou zátěží byla na základě praktických zkušeností od zaměstnavatelů a zaměstnanců zakotvena možnost zaměstnavateli stanovit počet bezpečnostních přestávek na základě hodnocení a řízení rizik," uvádí materiál.
V osmihodinové pracovní směně musí mít pracovník nejméně dvě desetiminutové přestávky, při dvanáctihodinové čtyři. Původně novela dávala možnost i pětiminutových pauz. "Podle názorů lékařů pracovnělékařských služeb je pětiminutová přestávka nedostačující pro odpočinek a regeneraci zatěžovaných částí těla," píše v připomínce k materiálu Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
V novele byly upřesněny i přestávky pro kratší než osmihodinové směny. Podobně odbory kritizovaly záměr navýšit maximální hmotnost břemen, které mohou lidé ručně zvedat, pokud mají prodlouženou směnu. "Jsme přesvědčeni, že celková kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen - deset tun muži a 6,5 tuny ženy - je již natolik vysoká, že další navyšování, byť v prodloužené směně, není žádoucí z důvodu ochrany zdraví zaměstnanců," uvedl ČMKOS. Tuto připomínku autoři návrhu akceptovali.
Od letošního roku je navíc chronické onemocnění bederní páteře novou nemocí z povolání. Lékaři loni v ČR uznali 7383 nemocí z povolání, meziročně jich přibylo o 23 procent. Nejčastější byl stejně jako předloni covid-19, a to v 6737 případech, bez něj naopak nemocí z povolání od roku 2017 ubývá. Kromě covidu-19 jsou nejčastější nemoci, které způsobila dlouhodobá jednostranná zátěž, tu lékaři uznali u 231 lidí, nebo nemoci z vibrací, které potvrdili u 136 lidí. Vyplývá to z dat publikovaných Státním zdravotním ústavem (SZÚ).
Poslední novelu tohoto nařízení projednávala vláda zhruba před rokem. Týkala se teplot na pracovišti a souvisela s rostoucími náklady na energie a vytápění. Současný návrh upravuje praxi měření těchto teplot, nově je pro výpočet zátěže teplem a chladem dostupný volně stažitelný program na stránkách Státního zdravotního ústavu.
