Vláda schválila tzv. Magnitského zákon, umožní jí uvalovat sankce

foto Ilustrační foto - Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na snímku z 9. května 2022.

Praha - Česko možná bude moci uvalovat národní sankce na jednotlivce i subjekty dopouštějící se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu, které nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda na dnešním zasedání schválila návrh nového sankčního zákona, který předložil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Návrh nyní poputuje do Sněmovny, ministr doufá, že se předlohu podaří schválit zrychleně už v prvním čtení. Dotčeným bude stát moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek.

Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.

Lipavský novinářům řekl, že očekává, že Česko zaměří pozornost na subjekty z Ruska a Běloruska, které se podílejí na válce na Ukrajině a z nějakých důvodů ještě nejsou na sankčních seznamech EU. Národní sankční seznam bude spravovat jeho úřad. Podle ministra zákon určuje jasně mantinely toho, co může být sankcionováno. "Opírá se to do velké míry o evropskou legislativu, která má velmi detailně vypracované sankční režimy. Zároveň to poskytuje jistotu, že takto přijaté sankce budou v souladu s právem Evropské unie," dodal.

"Na sankčním zákoně, který zajistí lepší ochranu lidských práv, jsem poctivě pracoval čtyři roky a dnes jsem zákon předložil vládě. S Pirátskou stranou jsme slíbili, že tento zákon prosadíme, a slib plníme. Lidská práva jsou a budou naší prioritou," uvedl předtím Lipavský na twitteru.

Na základě zákona by se mohla provádět cílená vnitrostátní restriktivní opatření přijímaná na základě rozhodnutí České republiky, která vycházejí z bezpečnostních zájmů země a jejichž účelem je udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. "Tedy i v případech, kdy se restriktivního opatření nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie nebo je jeho schvalování zdlouhavé," uvedl resort v předkládací zprávě.

Zákon stanoví podmínky, za nichž mohou být dotčené subjekty na vnitrostátní sankční seznam zapsány, a umožňuje uplatnit vůči nim i jiné sankce, než které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU. Předloha zároveň zakotvuje mechanismus přípravy návrhů na zařazení subjektů na evropský sankční seznam z podnětu ČR.

Národní sankční zákon má být úzce spjat s předpisy EU, které vymezují sankcemi postižitelné jednání a stanoví uplatnitelná omezující opatření. To znamená, že při realizaci nového sankčního zákona bude Česko vázáno právě předpisy EU a nebude moci postihovat jednání jiné, než které vymezuje evropská legislativa.

Zároveň pokud bude některý subjekt zařazen na vnitrostátní seznam ještě předtím, než Česko podá návrh k zařazení na seznam unijní, bude bezodkladně podán návrh právě na vložení daného subjektu na sankční seznam EU. Pokud následně sankcionovaný subjekt bude na evropský seznam zařazen, bude zápis na vnitrostátní seznam zrušen v případě, že evropské sankce budou stejného rozsahu jako ty vnitrostátní.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 19:00 21°C

Celá předpověď