Vláda schválila převod peněz z Budvaru, ukončila výbor k restitucím

foto Budějovický Budvar s modernizovanou linkou na stáčení piva do plechovek.

Praha - Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že národní podnik Budějovický Budvar odvede do státního rozpočtu půl miliardy korun. Ministři se dále shodli na tom, že žádosti o investiční pobídky budou nově podléhat schválení vládou. Kabinet také ukončil práci vládního výboru pro církevní restituce a podpořil rozšíření práv mladistvých v trestním řízení. Vláda dále vyčlenila 30 milionů korun na platy policistů v souvislosti s říjnovými komunálními a senátními volbami.

Vláda: Budvar odvede do státního rozpočtu půl miliardy korun

Národní podnik Budějovický Budvar odvede do státního rozpočtu půl miliardy korun, rozhodla vláda. Loni Budvar peníze do rozpočtu kvůli vysokým investicím neodváděl. Generální ředitel podniku Petr Dvořák už dříve řekl ČTK, že podnik s odvodem počítá. Peníze budou směřovat ještě do letošního rozpočtu.

"Vychází to ze vzájemné konzultace s ministerstvem. Počítáme s tím v našem cash-flow, debatovali jsme to," sdělil Dvořák. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) uvedl, že s odvodem ve výši 500 milionů korun se počítalo již při přípravě státního rozpočtu na letošní rok. "Převod peněz do státního rozpočtu projednala i dozorčí rada, důležité je, že to nijak neohrozí investiční aktivity podniku," dodal.

Budvar měl loni tržby 2,47 miliardy korun, meziročně klesly o necelá tři procenta. Téměř o sedm procent byl nižší zisk před zdaněním, 314,7 milionu korun. Budvar loni prodal 1,55 milionu hektolitrů piva, meziročně klesl výstav o čtyři procenta, a to navzdory vyššímu exportu. Pivovar se 670 zaměstnanci loni vyvezl rekordní objem piva. Do 76 zemí exportoval více než 990.000 hektolitrů piva, meziročně o 1,5 procenta více.

Letos v březnu zprovoznil Budvar modernizovanou linku na stáčení piva do plechovek za 40 milionů. Od dubna je ve zkušebním provozu nové logistické centrum za 750 milionů Kč, v květnu se začal stavět nový ležácký sklep za 250 milionů, výrobní kapacity pro dozrávání piva se zvýší o 20 procent. Letos měla začít stavba nové stáčírny lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Posledním rozšířením bude nová varna. Jde o součást rozvojového plánu, který začal v roce 2016, do roku 2020 investuje Budvar dvě miliardy. Poté stoupne roční výstav o čtvrtinu na dva miliony hektolitrů.

Žádosti o investiční pobídky budou nově podléhat schválení vládou

Veškeré žádosti o investiční pobídky budou nově podléhat schválení vládou. Kabinet schválil návrh novely zákona, který státní pobídky pro investory řeší. Resort uvedl, že v případě neschválení ministry nebude možné daným projektům investiční pobídku poskytnout. Novela by podle něj měla platit od poloviny příštího roku.

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že stát měl systém investičních přehodnotit už dávno. "Od vzniku investičních pobídek v roce 2011 jsme poskytli daňovou výhodu ve výši 56 miliard korun," podotkl. "Zákon je koncipován jako automat, takže vláda ani nevěděla, že poskytujeme pobídky, odehrávalo se to na úrovni CzechInvestu a úředníků," dodal. Vláda dosud schvalovala jen velké strategické pobídky.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) uvedla, že přenesení rozhodování o poskytování investičních pobídek přímo na vládu znamená pozitivní posun v transparentnosti podpory konkrétních projektů. "Zároveň to dává vládě efektivní nástroj, jak orientovat případné investiční pobídky tam, kde to je skutečně potřebné. A přináší také, a to považuji za zcela zásadní, silný parametr veřejné kontroly nad tím, proč a komu má být investiční podpora státu poskytnuta," podotkla.

Po jednání kabinetu ministryně ČTK řekla, že dnes naopak neprošel její návrh, aby předtím, než se budou připravovat investiční pobídky, byla zpracována analýza, na které by se podílela Hospodářská komora. "Moc mě to netěší, nicméně to bylo takto schváleno. Argumenty zaznívaly především ze strany legislativců, s tím, že je to nesystémové," dodala Nováková.

Státní pobídky pro investory mají být podle novely nově směřovány na projekty s vyšší přidanou hodnotou a na projekty spojené s tvorbou kvalifikovanějších pracovních míst. Pobídky by také měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy. Zásadní změnou je i úprava výpočtu nových pracovních míst, která se nově budou počítat jen za místo realizace investiční akce. Taková úprava by měla usnadnit zejména podporu nevýrobních činností.

Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se rovněž nároky na státní rozpočet. MPO očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z výroby s nižší přidanou hodnotou. Výše nároků na státní rozpočet by měla klesnout na 3,13 miliardy Kč ze současných 4,35 miliardy.

U podpory strategických investičních akcí se jako podmínky pro poskytnutí pobídky sníží minimální počet nových pracovních míst u technologických center na 70 při zachování minimální investice do majetku 200 milionů Kč.

Pobídky mají nyní formu slevy na dani z příjmů firem, hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku. Mezi podporované oblasti patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent.

Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 investorských projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy Kč.

Po čtyřech letech končí vládní výbor pro církevní restituce

Po čtyřech letech končí práce vládního výboru, který se zabýval dopady zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda schválila návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), aby výbor ukončil činnost. Vznikl rok poté, co zákon o restitucích začal platit, a mimo jiné čtvrtletně vládu informoval o postupu vydávání nemovitého i movitého majetku církevním subjektům. Naposledy se výbor sešel v roce 2016. Podle návrhu na jeho zrušení už není potřeba pravidelných jednání a navrhuje se vládě předložit vždy ke konci června zprávu za uplynulý rok.

Zprávu bude předkládat ministr kultury ve spolupráci s ministryní financí a ministrem zemědělství.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi začal platit 1. ledna 2013, církev a náboženské společnosti mohly žádosti o navrácení majetku podávat pouhý rok. Vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se sešel za tři roky na sedmi zasedáních.

Předkládací zpráva konstatuje, že poslední schůzky výboru se omezovaly na projednávání zpráv vypracovávaných státními úřady, které majetek vydávaly. V poslední době však ve zprávách byly už jen marginální změny ve statistických datech o vydávání majetku. Monitorování dalšího postupu mohou podle návrhu na zrušení výboru zajišťovat jednotlivá ministerstva, aniž by to musela pravidelně hlásit. Vydávání majetku církvím standardním způsobem většinou skončilo, další vydávání závisí na rozhodování soudů.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi z roku 2012 počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev).

Vedle napravení majetkových křivd z doby komunistického režimu má zákon nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená odluku státu a církve. Dosavadní příspěvky státu církvím se postupně do roku 2030 snižují až na nulu.

Finanční náhrada není podle zákona předmětem daně. Babiš se nicméně hlásí k myšlence na zdanění peněžité části restitucí, jak navrhují opakovaně zejména komunisté. V minulosti chtěla změny restitucí i ČSSD, zdanění požaduje i SPD. Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci, podle kterých by bylo nemravné a protiústavní. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona jsou připraveny bránit se u Ústavního soudu.

Vláda podpořila rozšíření práv mladistvých v trestním řízení

Mladiství do 18 let věku, kteří jsou podezřelí nebo obvinění v trestním řízení, by měli získat více práv - mimo jiné na informace nebo na to, aby mohli být i po dosažení plnoletosti drženi ve vazebních celách odděleně od dospělých. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda.

Novela do českého právního řádu promítá příslušnou evropskou směrnici, která mimo jiné stanoví, že orgány činné v trestním řízení musí člověka pokládat za mladistvého, pokud není jisté, že už měl 18. narozeniny. Podle ministerstva to v českém právním prostředí nebude v drtivé většině případů představovat problém. Jestliže by se vyskytly pochybnosti o věku, bylo by už nyní nutné podezřelého pokládat za neplnoletého, a to v souladu se zásadou "v pochybnostech ve prospěch obviněného". Výslovné zakotvení tohoto pravidla však prozatím v českém právním řádu chybělo.

Mladistvý nově bude muset mít obhájce nikoliv pouze do dovršení 18 let, ale až do 21 let věku, jestliže trestní řízení začalo předtím, než dosáhl plnoletosti, a jestliže to bude s přihlédnutím k okolnostem případu vhodné.

Novela dále rozšiřuje okruh informací, které je v trestním řízení potřeba poskytnout mladistvému, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Důvodem pro širší informování je větší míra zranitelnosti u mladistvých než u dospělých.

Směrnice také nařizuje, aby policie při výslechu mladistvého upřednostňovala audiovizuální záznam před pouhým záznamem zvukovým. Ministerstvo podotýká, že ačkoliv to zákon doposud výslovně nestanovil, česká praxe je s tímto požadavkem v souladu - výslechy mladistvých se konají ve speciálních místnostech, které umožňují pořízení obrazového i zvukového záznamu.

Návrh pamatuje i na mladistvé ve vazbě, konkrétně na to, aby mohli být i po dosažení plnoletosti odděleni od dospělých obviněných, jestliže to situace odůvodňuje a jestliže je to slučitelné se zájmy ostatních mladistvých ve vazbě.

Trestná činnost mladistvých podle statistik ministerstva v posledních letech výrazně klesla. Zatímco v roce 2011 bylo stíháno 3722 mladistvých, v roce 2014 to bylo 2679 mladistvých a v roce 2016 potom 2070 mladistvých.

Vláda vyčlenila 30 milionů korun na platy policistů při volbách

Činnost policie v souvislosti s letošními říjnovými komunálními volbami a volbami do třetiny Senátu bude stát na platech policistů 30 milionů korun. Vyčlenění peněz na návrh ministerstva vnitra schválila vláda. Volby v obcích, městských částech a městech a ve 27 senátních obvodech se uskuteční 5. a 6. října, o týden později je na programu případné druhé kolo voleb do horní komory Parlamentu.

Vnitro v materiálu uvedlo, že policie bude v souvislosti s volbami do Senátu zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost v 1999 volebních okrscích. "Rovněž bude zabezpečovat na celém území státu bezpečnost a ochranu veřejného pořádku voleb do zastupitelstev obcí," uvádí zpráva. Dohled na komunální volby bude podle ní spočívat ve zvýšeném výkonu služby na všech místech, které mají k volbám vztah.

Během obou kol senátních voleb bude na platy potřeba 12,86 milionu korun, uvedlo vnitro. Částka zahrnuje i povinné pojistné a odvody. V případě voleb do zastupitelstev pak vyčíslilo vnitro mzdové nároky na 17,36 milionu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je pondělí 15. října 2018

Očekáváme v 21:00 14°C

Celá předpověď