Sněmovna odmítla prodloužit nouzový stav, bude nový

foto Premiér Andrej Babiš (ANO) přichází na schůzi Poslanecké sněmovny 26. února 2021 v Praze.

Praha - Sněmovna podle očekávání odmítla vládě prodloužit současný nouzový stav, který je kvůli způsobu vyhlášení napaden u Ústavního soudu. Premiér Andrej Babiš (ANO) už předtím řekl, že kabinet bude muset ještě dnes večer vyhlásit nový nouzový stav, k čemuž dolní komora Parlamentu vládu také vybídla.

Fotogalerie

Nouzový stav je podle vládních i většiny opozičních stran nezbytný kvůli současné eskalaci pandemie koronaviru. Vláda kvůli tomu chystá přísnější opatření, mimo jiné omezení pohybu lidí, prodeje zboží jen na nezbytně nutné věci nebo úplné uzavření škol. Žádala o souhlas s prodloužením nouzového stavu do středy 31. března.

Pro vládní žádost hlasovalo 68 poslanců z vládních ANO a ČSSD. K jejímu schválení bylo zapotřebí 77 poslaneckých hlasů. Sněmovna předtím odmítla také návrh nezařazeného poslance Lubomíra Volného na okamžité zrušení stavu nouze.

Současný nouzový stav už dříve Sněmovna zrušila k sobotě 27. února. Jeho kritici poukazovali na to, že vláda jej vyhlásila před dvěma týdny na žádost hejtmanů tak, že bezprostředně navázal na předchozí nouzový stav, který Sněmovna odmítla prodloužit. Postup vlády už byl napaden u Ústavního soudu mimo jiné senátory. Podle Babiše ale vláda rozhodovala správně.

"Z našeho pohledu žádný nouzový stav legitimně vyhlášen není," uvedla poslankyně KSČM Miroslava Vostrá. Komunisté proto na rozdíl od některých minulých případů prodloužení stavu nouze nepodpořili. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný nařkl Babiše, že se chce "alibisticky schovávat za Sněmovnu", a poslanec TOP 09 Jan Jakob z toho, že si premiér dělá ze zákonů a z ústavy trhací kalendář.

Zpravodaj vládní žádosti, pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal původně navrhoval, aby dolní komora s ohledem na pochyby o ústavnosti nynějšího nouzového stavu o jeho prodloužení vůbec nehlasovala. Sněmovna na takový postup po námitce předsedy Radka Vondráčka (ANO) ale nepřistoupila.

MZd bude moci vydávat širší restrikce proti covidu-19

Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice dostanou pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce proti šíření covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu. Sněmovna dnes návrh takzvaného pandemického zákona schválila v senátní verzi. Restrikce budou podle úprav platit jen při pandemické pohotovosti, kterou bude moci dolní komora ukončit nebo obnovit.

Bez senátního návrhu by Sněmovna nemohla vůči opatřením ministerstva a hygienických stanic nijak zasáhnout. Platila by, byť by dolní komora pandemickou pohotovost zrušila. Stěžejní části zákona budou účinné do konce února příštího roku.

Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Stvrdit by jej mohl podle dřívějších informací ještě dnes, aby mohl rychle vyjít ve sbírce a nabýt platnosti.

Souhlasu vlády budou podle schválených senátních úprav podléhat nejen ministerské restrikce, ale také opatření hygienických stanic. Podle pandemického zákona se navíc nebudou smět omezovat zejména veřejná shromáždění svolaná podle příslušného zákona, což původní sněmovní znění předlohy umožňovalo.

Na podobě pandemického zákona se vláda dohodla s většinou opozičních stran. Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem.

Opětovné sněmovní projednávání pandemického zákona provázela místy bouřlivá debata. Nevoli vyvolala vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného. Opět přišel bez roušky, vládu a poslance, kteří by pro zákon hlasovali, označil za vrahy. Zmínil i nacistického lékaře Josefa Mengeleho. Na Volného adresu se snesla různá označení, například i to, že je "nebezpečný psychopat". Do kratšího sporu se dostali i předsedové Trikolóry a SPD Václav Klaus a Tomio Okamura. Závěrečné hlasování pak zdržela zhruba na půlhodinu porucha hlasovacího zařízení.

Zákon se bude vztahovat jen na epidemii covidu-19. Jeho účinností nastane stav pandemické pohotovosti. Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze současného zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu, obchody, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a podobné služby, bazény a koupaliště, soukromé a veřejné akce i vysoké školy. Budou moci nařídit používání ochranných prostředků a vydat příkaz k testování zaměstnanců na covid-19.

Za porušení opatření zákon stanoví pokuty. Například za nenošení roušek nebo respirátorů bude lidem hrozit postih až 30.000 korun. Nejzávaznější porušení budou moci úřady trestat až třímilionovou pokutou.

Mimořádná opatření budou vyžadovat souhlas vlády, budou muset být zdůvodněna z hlediska epidemické situace i rizik. Každé dva týdny se bude přezkoumávat potřebnost restrikcí, vláda o nich ve stejném intervalu bude muset informovat Sněmovnu. Návrhy na zrušení ministerského mimořádného opatření se bude zabývat Nejvyšší správní soud, opatření hygienických stanic budou moci lidé napadnout u krajských soudů.

Ministerstvo zdravotnictví bude moci žádat v souvislosti s epidemií covidu-19 o pomoc složky integrovaného záchranného systému. Vláda bude moci rozhodnout o využití armády.

Stát bude povinen nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se budou odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je sobota 17. dubna 2021

Očekáváme v 13:00 4°C

Celá předpověď