Vláda schválila Národní plán obnovy s investicemi za 200 miliard Kč

foto Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády 17. května 2021.

Praha - Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

"Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie," uvádí materiál, který schvalovala vláda.

Šest pilířů NPO je rozděleno na tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.

Havlíček uvedl, že peníze by měly směřovat do digitalizace služeb pro širokou veřejnost, digitalizaci podniků, stavebního řízení nebo komunikace se státem. Plán má dále také podpořit budování dobíjecích a plnících stanic, využívání alternativních palic nebo zdrojů energie nahrazující uhlí. Peníze také poputují do obnovy lesů, recyklace nebo onkologické prevence včetně vybudování českého onkologického institutu.

V rámci pilířů by na digitální transformaci mělo podle materiálu předloženého na jednání vlády putovat 28,3 miliardy korun, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy korun, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy korun, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví zhruba 15 miliard korun. Havlíček po jednání vlády uvedl, že na tzv. zelenou agendu je v plánu určeno 82 miliard korun a na digitální agendu 45 miliard korun.

Plán dnes kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek.

Ekologové kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

Ministerstvo zemědělství o víkendu informovalo, že bude rozhodovat o 15 miliardách korun. Peníze chce směřovat především na projekty příznivé ke klimatu. Jde například o obnovu 12.000 hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky tak jde podle ministerstva celkem o 36.000 hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Plán podle úřadu podpořily odborné instituce, například Agrární komora, Lesnicko-dřevařská komora, některé univerzity nebo výzkumné ústavy.

Se schválením plánu vznikne i koordinační orgán NPO, a to v podobě odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu. Dále vznikne Řídící výbor Národního plánu obnovy, v kterém budou zástupci jednotlivých vlastníků komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.

Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor NPO. Bude mít poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude ministerstvo financí.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026. "Plán okamžitě odesíláme do Bruselu a očekáváme do několika měsíců zpětnou vazbu s tím, že v druhé půlce roku budeme moci již začít čerpat," uvedl Havlíček.

Společně s Národním plánem obnovy vláda schválila také Národní program reforem 2021, vyplývá z informací na vládních internetových stránkách. S NPO je propojen na základě pokynů Evropské komise. Program reforem členské státy předkládají každoročně v rámci koordinace hospodářských politik. Letošní program vychází z priorit na úrovni ČR i EU a obsahuje i popis reforem a opatření, které nejsou obsaženy v NPO. Jde například o konvergenční program a s tím související plány ohledně vývoje veřejných financí nebo důchodového systému.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.

Schválený Národní plán obnovy kritizuje Hospodářská komora i ekologové

Národní plán obnovy, který schválila vláda, kritizuje Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek. Ekologové pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření. V tiskových zprávách o tom informovala komora a Hnutí Duha.

Komora upozornila, že zaslala k materiálu 92 připomínek, k většině z nich vláda přitom podle ní nepřihlédla. "Jednou z našich hlavních výtek k Národnímu plánu obnovy byla právě poměrně nízká částka směřující do digitální agendy. Pokud jsme slovy vlády „The Country For The Future“, měla by na tuto pro budoucnost klíčovou oblast ekonomického rozvoje více tlačit," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něj peníze určené na digitalizaci směřují do projektů, které by stát musel financovat i bez NPO. "O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování konkrétních digitálních projektů usnadňujících podnikání firem, které jsou v současnosti zavaleny zbytečnou administrativou a papírováním," dodal Dlouhý. Komoře se rovněž nelíbí, že plán nepočítá s podporou celoživotního vzdělávání, které je nezbytné pro konkurenceschopnost ČR.

Hnutí Duha kritizovalo, že MPO při plánování nezajistilo, aby NPO splňoval základní podmínku, že 37 procent investic musí směřovat do klimatických opatření. Vláda proto podle hnutí narychlo do plánu doplnila přes sedm miliard korun ze státního rozpočtu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že na klimatické projekty půjde 41 procent z plánovaných investic.

"Kromě této nekoncepční rošády plán ukazuje na hlubší problémy klimatické politiky - její setrvalou nesystémovost a nízkou efektivitu, která plyne z nízkých ambicí a intenzivního resortismu, jak vidíme například na zcela neefektivním porcování agendy sucha a adaptace na změnu klimatu mezi resorty životního prostředí a zemědělství," uvedla ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.

Ekologické organizace upozorňují také na nedostatečnou veřejnou kontrolu čerpání peněz v rámci NPO. "Vzhledem ke zkušenostem s nízkou transparentností jeho přípravy je nutné umožnit nevládním organizacím a sociálním a hospodářským partnerům kontrolovat rozdělování peněz v Národním plánu obnovy v jeho Řídícím orgánu," uvedli ekologové.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je neděle 26. září 2021

Očekáváme v 7:00 11°C

Celá předpověď