Praha - Vláda jmenovala zmocněncem pro umělou inteligenci dosavadního ředitele akademického spolku prg.ai Lukáše Kačenu. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Kačena, který bude sídlit na ministerstvu průmyslu a obchodu, nahradí bývalého náměstka Jana Kavalírka, jenž funkci vykonával za předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS). Z pozice odešel, aby se stal ambasadorem privátního sektoru pro AI v Bruselu. Zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost byl jmenován Robert Králíček.
Fotogalerie
"AI je jednoznačnou prioritou naší vlády, proto byl dnes jmenován vládním zmocněncem pan Lukáš Kačena. Bude mít vytvořeno zázemí na ministerstvu průmyslu a obchodu, ale když říkáme, že to bude řízeno z pohledu vlády, tak to bude přímo v kompetenci pana premiéra," uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Vláda podle něj potřebuje umělou inteligenci uvést v praktický život. Potřebuje vytvořit produkty pro občany, kteří si musí sáhnout na to, co jim vláda v oblasti umělé inteligence připraví, a musí se v této oblasti více přiblížit firmám a start-upům a daleko více to provázat s vědou, dodal ministr.
Podle Havlíčka je v oblasti umělé inteligence potřeba dotáhnout evropskou legislativu, tzv. AI Act, a přesah do oblasti výzkumu a vědy, aby byly oživeny konsorciální projekty. Vládu bude čekat také rozhodnutí, zda se přihlásí do tzv. AI Gigafactory, což je projekt za zhruba 100 miliard korun, z toho by 15 až 16 miliardami měl participovat český stát. Podle Havlíčka je nutné analyzovat návratnost projektu a rizika.
Ministerstvo pro AI Gigafactory za předchozí vlády vybralo pražskou Zbraslav, kde České Radiokomunikace loni zahájily výstavbu vlastního datového centra. AI Gigafactory by byla jeho rozšířením.
Kačena je ředitelem prg.ai od dubna 2022. Spolek vytvořily České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze, Karlova univerzita, Akademie věd ČR s přispěním pražského magistrátu pro podporu rozvoje AI v Praze. Dříve pracoval v poradenské společnosti Ernst & Young a v letech 2015 až 2017 řídil sekci rozvoje a řízení programů Technologické agentury ČR. Poté působil jako nezávislý konzultant.
Zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost vláda jmenovala Králíčka
Zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost dnes vláda jmenovala místopředsedu ANO a poslance Roberta Králíčka, řekl Babiš novinářům po zasedání kabinetu. Pozice má podle vlády umožnit systematickou a dlouhodobou koordinaci klíčových strategických projektů v digitalizaci, kybernetické bezpečnosti, hybridní obraně, krizovém řízení a ochraně kritické infrastruktury.
Zmocněnec bude působit při úřadu vlády, podle statutu ho bude jmenovat a odvolávat kabinet na návrh premiéra. Bude mít za úkol vyhodnocovat bezpečnostní situaci a předkládat vládě návrhy na opatření k posílení odolnosti ČR.
O Králíčkovi, který je poslancem od roku 2017 a místopředsedou ANO poslední dva roky, se dříve spekulovalo jako o kandidátovi na post poradce pro národní bezpečnost. Tu však zaujal diplomat Hynek Kmoníček. Králíček by měl do funkce zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost nastoupit v úterý.
Digitalizaci označuje návrh za jeden ze základních pilířů fungování státu, veřejné správy, kritické infrastruktury i ekonomiky. "Současně se však digitalizovaný stát stává zranitelnějším vůči kybernetickým útokům, hybridním hrozbám a dalším formám strategického nátlaku. Cílem předkládaného návrhu je posílit strategickou odolnost státu," uvádí. Funkce zmocněnce má zajistit centralizované strategické řízení a jednotný přístup státu v oblastech přesahujících působnost ministerstev.
Nová pozice má posílit schopnost ČR předvídat bezpečnostní rizika, účinně na ně reagovat a zajistit kontinuitu základních funkcí státu i v krizových situacích. Zmocněnec má za úkol zpracovat mimo jiné koncepce jednotných náborových a výcvikových center, národní bezpečné sítě, národní hybridní obrany, strategické odolnosti ČR, systému dronové detekce a posílení odolnosti kritických objektů a také integrace systémů veřejné výstrahy, krizového řízení a sdílení informací v krizových stavech.
Zmocněnec bude také vyhodnocovat bezpečnostní situaci a předkládat vládě návrhy na opatření k posílení odolnosti ČR. Na základě dohody s ministry by se měl podílet na výběru ředitele Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), Digitální a informační agentury (DIA), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Centra dopravních informačních systémů, firmy ČD-Telematika či Vojenského technického ústavu (VTÚ). Bude členem vládní rady pro informační společnost a Ústředního krizového štábu.
Vláda obnovila Radu pro duševní zdraví, vznikne i odbor na Úřadu vlády ČR
Vláda schválila obnovu Rady vlády pro duševní zdraví a příslušného samostatného odboru na Úřadu vlády ČR, řekl Babiš po schůzi kabinetu. Rada se bude věnovat reformě péče o duševního zdraví. V letošním roce by se mělo otevřít 25 center, z nich čtyři pro děti, uvedl bez dalších podrobností Babiš.
Rada vlády vznikla v roce 2019, jejím smyslem bylo sladit postupy ministerstva, obcí, krajů či poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb tak, aby se cíle reformy duševního zdraví mohly realizovat v praxi. "Ta rada předtím byla pode mnou a teď znovu na to budu dohlížet, protože je to naše a moje osobní priorita," řekl Babiš.
Premiér bude předsedou rady, členy budou ministři zdravotnictví, školství nebo práce a sociálních věcí, dále zástupci krajů nebo zdravotních pojišťoven. "Vychází to z dohody s panem premiérem, kdy vlastně nově duševní zdraví přejde z čistě ministerstva zdravotnictví na vládní úroveň," řekl při příchodu na jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
V Česku v roce 2012 začala reforma duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun. Hlavním cílem je nový systém péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně nebo přímo u nich doma. Péče o pacienta v komunitě je podle odborníků vhodnější a asi o 300.000 Kč ročně levnější než hospitalizace.
Prvkem, který se s postupem reformy objevil v českém systému nově, byla centra duševního zdraví. Jde o ambulantní službu nebo péči v domácím prostředí, na které se podílejí jak zdravotníci, tak sociální pracovníci. Původním záměrem bylo, aby jich fungovala zhruba stovka. Podle informací na webu ministerstva jich je v Česku 36. "V roce 2026 chceme otevřít 25 nových center, z toho čtyři budou dětská," řekl Babiš.
Po nástupu předchozí vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), STAN a Pirátů se vládní rada nescházela. Tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v dubnu 2022 řekl, že jako ministr takovou radu nepotřebuje. To kritizovaly asociace, které nové služby péče poskytují, nebo zástupci pacientů. Válek poté radu převedl pod ministerstvo zdravotnictví jako Národní radu pro duševní zdraví, poprvé se sešla koncem roku 2022.
Jejím předsedou byl Válek a místopředsedou předseda České psychiatrické společnost ČLS JEP Tomáš Kašpárek. Podle dřívějšího Babišova vyjádření by se do rady měla vrátit jako její tajemnice psychiatrička Dita Protopopová. Lékařka byla spojována s údajnou kauzou zavlečení Babišova syna Andreje na Krym v roce 2017, ve stejném roce také za ANO kandidovala do Sněmovny.
Protopopová byla ošetřující lékařkou Babišova syna a vystavila posudek o jeho zdraví. Babišův syn psychiatričku v roce 2021 několikrát na twitteru obvinil z toho, že jej poškodila. Policie však později případ odložila. Nešlo o podezření z trestného činu, věc nebyla vyhodnocena ani jako přestupek.
"Myslím, že to je dobrá volba. Já ji chci maximálně podpořit. Já jsem s ní spolupracoval v předchozí době, když jsme pracovali na reformě péče o duševní zdraví. Ona udělala obrovský kus práce a má moji plnou důvěru," řekl k její nominaci Vojtěch.
