Vláda podpořila zavedení hromadných žalob do českého práva

foto Premiér Andrej Babiš (ANO) představil 16. prosince 2019 na tiskové konferenci po jednání vlády v Praze Národní investiční plán. Vlevo je ministr vnitra a první místopředseda vlády Jan Hamáček.

Praha - Česko možná zavede hromadné žaloby, které umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném řízení. Návrh, který v lednu ministerstvo spravedlnosti zúžilo na oblast spotřebitelských sporů, dnes schválila vláda. ČTK o tom informoval tiskový odbor Strakovy akademie. S hromadnými žalobami počítá programové prohlášení vlády, dosud není možné je v ČR podávat. Jejich zavedení by podle návrhu mělo výrazně ulehčit soudům, nyní zbytečně zatíženým opakovaným projednáváním stejných otázek, zrychlit soudní řízení a jejich účastníkům ušetřit náklady. Předpis nyní projedná Sněmovna.

Kabinet se k návrhu vrátil dnes po víc než měsíci, ministerstvo ho mezi tím na základě koaliční dohody zúžilo. Možnost podat hromadnou žalobu se má týkat jen spotřebitelských sporů. Hromadná řízení naopak nemá být možné vést například v případech, kdy podniky svým chováním poškozují životní prostředí.

Zavedení hromadných žalob do českého právního řádu má řadu kritiků, obávají se jejich zneužití. Hrozí podle nich například to, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Žaloby by pak mohly sloužit pro jejich zisk místo toho, aby byly nástrojem pro ochranu spotřebitelů. Některým kritikům návrhu se také nelíbí, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat nechce.

Když byl předpis naposledy na programu vlády, Hospodářská komora ministerstvo spravedlnosti vybízela, aby návrh úplně stáhlo. Podnikatelé si podle ní budou muset vytvářet rezervy na možné spory a budou méně investovat do inovací či mezd zaměstnanců.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) novinářům po jednání vlády řekla, že koaliční kompromis v podobě zúžení na spotřebitelské spory by mohl zákonu prospět. "Myslím, že méně někdy znamená víc, je to svým způsobem dobře. Uvidíme, jak se v praxi osvědčí," uvedla. Předpis by podle ní mohl ušetřit "spoustu času" a sejmout břemeno ze soudů. Vyzdvihla také to, že zákon nijak neovlivní státní rozpočet.

Podstatou hromadných žalob je to, že umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují takové výše, aby se lidem finančně vyplatilo je vymáhat, protože je převýší náklady na soud. Z toho těží nepoctivé subjekty, uvádí ministerstvo. Pokud lidé nároky vymáhají samostatně, je to také neefektivní. "Soudy jsou zcela zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek, stejné případy jsou posuzovány různě," popisuje návrh nynější nedostatky.

Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. "Zákon má asi 20 evropských zemí, kde bezproblémově funguje. U nás chyběl, chránit má především spotřebitele," uvedla Benešová.

Benešová: Členové legislativní rady možný střet zájmů vyvrátili

Členové Legislativní rady vlády (LRV), u kterých bylo podezření na možný střet zájmů, ho v podstatě vyvrátili. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekla ministryně spravedlnosti a předsedkyně rady Marie Benešová (za ANO). Nemá možnosti to více ověřit, uvedla. V lednu v České televizi (ČT) Benešová řekla, že je připravena možný střet zájmů prověřit v souvislosti s informací, že zpravodajem LRV při projednávání návrhu zákona o hromadných žalobách byl advokát pracující v kanceláři PRK Partners, která mimo jiné zastupuje automobilku Škoda Auto v pokusu o hromadnou žalobu v kauze dieselgate.

Návrh zákona o hromadném řízení, který v lednu ministerstvo spravedlnosti zúžilo na oblast spotřebitelských sporů, dnes schválila vláda.

Zákon o hromadných žalobách projednala a schválila LRV na svém zasedání před Vánocemi. Zpravodajem zákona byl podle ČT advokát Bohumil Havel z advokátní kanceláře PRK Partners. V téže kanceláři působí podle televize i další člen LRV Petr Bezouška a hostem za Advokátní komoru byl při projednávání zákona Michal Sylla z této advokátní kanceláře.

Podle ČT nikdo z jmenovaných lidí možný střet zájmů před jednáním rady nenahlásil, ačkoliv to vyžaduje zákon. Advokát Havel televizi sdělil, že střet zájmů nehlásil, protože je v kanceláři PRK Partners v pozici nezávislého externího poradce.

"Tito lidé, kteří pocházejí z určitých kanceláří, musí hlásit, pokud jsou ve střetu zájmů. Neučinili tak, vyvrátili v podstatě střet zájmů," řekla dnes Benešová. "Nemám možnosti, jak to blíž ověřit. Prostě je to na nich, aby oni, pokud se cítí ve střetu zájmů, to uvedli," řekla také. "My jsme to vyhodnotili, diskutovali jsme to i v rámci celé Legislativní rady vlády. Naopak jeden z těch advokátů, co tam byl, měl argumenty pro i proti, jako všichni, nebylo to nic výjimečného. Navíc tento expert je vysoce odborně zdatný a velmi aktivně vystupuje ve všech tématech a myslím si, že do legislativní rady patří," dodala ministryně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je neděle 29. března 2020

Očekáváme v 11:00 7°C

Celá předpověď