Praha - Poslaneckou verzi zákona o správě voleb, která zachovává hlasování ve dvou dnech, schválila dnes vláda. Novinářům to řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Původně kabinet na návrh ministerstva vnitra požadoval jednodenní hlasování tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích. V plánu zůstávají další opatření z původní předlohy vnitra, například pevný termín pro některé typy voleb v prvním říjnovém týdnu, případně centrálně vedený jednotný seznam voličů.
Zachování dvoudenních voleb v pátek a v sobotu zdůvodňovali kritici jednodenního pátečního hlasování, že by se tím omezilo nežádoucím způsobem právo občanů vyjádřit svůj názor. Poslanci se proto dohodli na tom, že stávající dny hlasování se nezmění, uvedla minulý týden mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová. Rakušan dnes doplnil, že kompromis nalezli šéfové sněmovních klubů a straničtí odborníci.
V ostatních navrhovaných úpravách předloha sedmi poslanců v čele s Josefem Coganem (STAN) vychází z původní vládní předlohy, která má za cíl sjednotit volební pravidla. Zákon tak má zavést pevný termín komunálních a krajských voleb na konci prvního říjnového týdne nebo centrálně vedený informační systém.
Obsahoval by jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí a také registr kandidátních listin. Přinesl by možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře, což by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Vytvoření jednotného informačního systému má podle předkladatelů stát 380 milionů korun, provoz deset milionů korun ročně. Ministerstvo v původní verzi počítalo s náklady 200 milionů korun na vznik a 20 milionů korun ročně na údržbu systému.
Pro některá opatření potřebuje vláda ústavní většinu, podle Rakušana tak dohoda ukazuje na schopnost kabinetu hledat kompromisy. Kabinet podle něj nadále počítá s tím, že chce volební legislativu významně posunout. Plánuje prosadit i korespondenční volbu, kterou však důrazně odmítá opozice.
Návrh počítá rovněž s racionalizací volebních okrsků, které by obce mohly snížit ze současných zhruba 14.800 přibližně o 1000, což by podle navrhovatelů mohlo ušetřit ročně asi 11,8 milionu korun. V případě dvoukolových senátních a prezidentských voleb by kandidáti v prvním kole měli být uvedeni na jednom hlasovacím lístku. Toto opatření by podle předkladatelů mělo snížit náklady na volební lístky o dvě desítky milionů korun.
Návrh navazuje na vládní ústavní novelu, která mimo jiné nově vymezovala senátní volební obvody s možností změny jejich hranic maximálně jednou za 12 let. Také ústavní novela, kterou už Sněmovna podpořila v prvním kole, počítá se zafixováním termínu komunálních, krajských a senátních voleb v prvním celém říjnovém týdnu, aby se jejich termín neposouval směrem k létu.
