Vláda navrhuje zpřísnit pravidla pro dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny

foto Uprchlíci z Ukrajiny vyplňují 14. dubna 2022 za pomoci dobrovolníků dokumenty v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Ústí nad Labem.

Praha - Novela zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, nazývaného lex Ukrajina, explicitně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny. Po dnešním jednání vlády, která návrh projednala, to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny napadené Ruskem prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění, a to na 180 dnů, uvedl Rakušan. Změna se týká pojištěnců ve věku mezi 18 a 65 lety. Lhůta má platit podle předlohy ode dne poskytnutí dočasné ochrany.

Změny podle Rakušana vyplývají z procesních důvodů. Prodloužení doby pro vyřízení žádosti Rakušan vysvětlil tím, že stát nově kontroluje razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Požadavek rychlejšího nahlašování pobytu reaguje na potřeby úřadů rychle přizpůsobovat systémy školství a zdravotnictví na počty uprchlíků. Cílem zkrácení doby zdravotního pojištění má motivovat příchozí, aby se zapojili v Česku do pracovního procesu.

Humanitární dávku nebude po schválení návrhu stát vyplácet v případech, kdy mají uprchlíci zařízeno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí.

Návrh počítá také s tím, že by Česko i po skončení nouzového stavu nevydávalo víza a povolení k pobytu pro Rusy a Bělorusy.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Ministerstvo vnitra vydalo uprchlíkům dosud 345.200 víz k ochraně. Téměř dvě pětiny z nich dostaly děti. Ženy tvoří 73 procent dospělých. S vízem k ochraně mohou lidé získat práci volně bez překážek, povolení nepotřebují. Podle Rakušana na území Česka nyní pobývá zhruba 200.000 uprchlíků, část z nich se vrací do vlasti. Práci v Česku si našlo přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Jejich přijetí úřadu práce nahlásili zaměstnavatelé.

Vláda ve čtvrtek požádá Sněmovnu kvůli migrační vlně o prodloužení nouzového stavu do konce června. Do té doby chce speciální zákon prosadit. Důvodová zpráva k novele uvádí, že pokud bude návrh zákona schválen v době ukončení nouzového stavu, naváže přijatá zákonná úprava na příslušná krizová opatření. Pokud bude nouzový stav pokračovat i po dni nabytí účinnosti zákona, vláda odpovídající krizová opatření zruší pro nadbytečnost.

Rakušan: S koncem pomoci na hlavním nádraží bude potřeba informační stanoviště

Až s koncem května skončí dobrovolnická pomoc uprchlíkům na hlavním nádraží v Praze, bude tam potřeba zřídit stanoviště, na kterém ihned dostanou informace. Po dnešním jednání vlády to novinářům řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O termínu dnes informoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), Rakušan to považuje za správné rozhodnutí.

Pražský magistrát přinejmenším do konce května nebude uzavírat asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky (KACPU) ve Vysočanech. Zároveň na konci měsíce skončí dobrovolnická pomoc na hlavním nádraží, kde pobývá několik stovek zejména romských uprchlíků z Ukrajiny i po otevření stanového městečka v Troji.

Až bude pomoc na nádraží ukončena, je podle Rakušana potřeba zřídit stanoviště se zastoupením policie, hasičů a odboru azylové a migrační politiky. Lidem bude dávat informaci, zda mají nárok na dočasnou ochranu, nebo naopak nemají, neboť mají například maďarské občanství. V tom případě bude resort ve spolupráci s ministerstvem dopravy zajišťovat cestu zpět do dané země.

Lidem, kteří budou v danou dobu v nějaké fázi lustrace, bude nutné zajistit ubytování jinde než na nádraží. Rakušan považuje za ideální kamennou nemovitost, v horším případě by se podle něj situace musela řešit dalším stanovým městečkem. Do konce května se ale podle něj celý problém systémově vyřeší.

Ministerstvo vnitra jedná se zahraničními partnery a snaží se zamezit příchodu lidí, kteří v ČR nemají nárok na žádnou pomoc. S maďarskou stranou bylo ujednáno zkrácení termínu lustrace příchozích lidí, na jednání s ukrajinským ministrem vnitra také podle Rakušana bylo domluveno, že na Zakarpatí se uskuteční speciální kontrola procesů cest směrem do ČR.

Hřib v minulém týdnu řekl, že pokud vláda nevytvoří systém přerozdělování uprchlíků do regionů, Praze hrozí to, že bude muset uzavřít asistenční centrum ve Vysočanech. Dnes primátor oznámil, že přinejmenším do konce května se tak nestane.

Vicepremiér bude pokračovat v jednání s hejtmany o přerozdělování uprchlíků ve čtvrtek. V úterý jim představil možnosti motivace uprchlíků k přemístění po ČR, jednání ale nebylo dokončeno. I tuto debatu chce Rakušan dokončit do konce května. Na systému motivačních faktorů podle něj pracují externí spolupracovníci, kteří adaptovali Německo na migrační krizi v roce 2015.

Stanjura: Stát platí pojistné rok i za uprchlíky, kteří odjeli zpět na Ukrajinu

Pojistné na zdravotní pojištění za uprchlíky s Ukrajiny s vízem strpění bude stát platit celý rok platnosti víza, i pokud odjedou zpět na Ukrajinu. Peníze tak zůstanou v systému veřejného zdravotního pojištění. Aby stát pojistné mohl přestat platit, musí uprchlíci začít pracovat nebo se z pojištění odhlásit, což v naprosté většině nedělají. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Je to dobrá zpráva pro systém zdravotního pojištění, ale horší zpráva pro rozpočet," konstatoval Stanjura. Za asi 50.000 Ukrajinců, kteří už začali pracovat, se odvádí pojistné z jejich mzdy. Při 250.000 uprchlících to bude asi 4,55 miliardy korun, které stát z rozpočtu zaplatí do systému veřejného zdravotního pojištění.

Státním pojištěncem jsou děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni, celkem 5,9 milionu lidí. Od začátku uprchlické krize k nim přibylo také zhruba 300.000 uprchlíků z Ukrajiny. Za každého z nich platí nyní stát měsíčně 1979 korun do systému veřejného zdravotního pojištění, od července bude částka 1597 korun. Od příštího roku pak podle navrhovaného valorizačního mechanismu 1878 korun.

Za celý rok pak půjde za uprchlíka asi 18.200 korun, i kdyby se vrátil zpět na Ukrajinu a neodhlásil se od zdravotní pojišťovny. Podle Stanjury stát nemá možnost ověřit, jestli se lidé vrátili na Ukrajinu a zdravotní péči čerpat nebudou nebo odjeli třeba do jiné země Evropské unie a čerpat péči budou tam.

V letošním roce budou výdaje systému veřejného zdravotního pojištění asi 440 miliard korun a příjmy zhruba o deset miliard nižší. Podle Stanjury ministerstvo predikuje, kolik by mohli uprchlíci potřebovat zdravotní péče, pokud tu zůstanou. Platby státu ji zhruba pokryjí. "Předpokládáme, že výsledek bude někde kolem nuly," dodal.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pátek 1. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď