Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 295 mld. korun

foto Ilustrační foto - Jednání vlády, 17. srpna 2022, Praha. Premiér Petr Fiala (ODS).

Praha - Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Rozpočet dostane k posouzení Sněmovna.

Fotogalerie

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.

Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.

Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. Ministerstvo dopravy získá 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Zvýši se kapitola ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitola ministerstva kultury o 4,1 miliardy korun.

Stanjura označil rozpočet za protikrizový či solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí 141,4 miliardy korun, z toho 93,1 miliardy půjde na zvýšení důchodů. O 30 miliard korun se také zvýšily náklady na obsluhu státního dluhu, které budou činit 70 miliard, Stanjura to přičetl rozpočtovým deficitům v závěru minulého volebního období.

Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Dnes schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.

Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku předloží do Sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání rozpočtu mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.

Vláda schválila postup dodávky 15 německých tanků Leopard české armádě

Vláda schválila postup při dodávce německých tanků Leopard české armádě. Patnáct tanků v hodnotě zhruba 3,85 miliardy korun předá Česku německá společnost Rheinmetall Landsysteme na základě dvou bilaterálních dokumentů, které za českou stranu s pověřením vlády podepíše ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Informoval o tom úřad vlády v tiskové zprávě.

Tanky Německo Česku darovalo jako kompenzaci za tanky sovětské výroby, které putovaly na Ukrajinu k ochraně před ruskou agresí. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku. Mluvčí ministerstva obrany Natálie Forsterová na začátku září ČTK sdělila, že v Německu se upravujíé první tanky tak, aby vyhovovaly potřebám českých vojáků.

Německou pomoc při nahrazení techniky darované na Ukrajinu na začátku května dohodl s německým kancléřem Olafem Scholzem premiér Petr Fiala (ODS). Černochová v květnu oznámila, že Německo daruje České republice 15 starších tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací, které by Česko pořídilo v příštích letech.

Od čtvrtka se obnoví kontroly na hranici se Slovenskem

Vláda rozhodla kvůli nelegální migraci. o dočasném obnovení kontrol na státní hranici se Slovenskem. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Opatření bude platit od půlnoci ze středy na čtvrtek. V první fázi podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude trvat deset dní, tedy do 8. října. Čas chce využít k jednání se slovenskou stranou, poté kabinet situaci vyhodnotí.

Od počátku června do začátku minulého týdne zajistila policie v Česku téměř 9500 migrantů, za celý loňský rok jich bylo 1330. Nejvíce jich odhalila v Jihomoravském a Zlínském kraji, sdělila ČTK ve čtvrtek mluvčí policejního prezidia Irena Pilařová. Právě v těchto krajích podle Rakušana situace začala být kritická. Dnes uvedl, že policie v ČR zajistila od začátku roku už 11.000 nelegálních migrantů.

Bezpečnostní situace České republiky je podle Fialy stabilní. Cizinci zejména syrského původu využívají Česko jako tranzitní zemi, chtějí přes ně pokračovat do dalších států EU. "Ale musíme udělat toto preventivní opatření, abychom si dokázali s tou situací dlouhodobě poradit a abychom odradili nelegální migranty od využívání této trasy," doplnil předseda vlády.

Ministerstva vnitra a spravedlnosti pracují na novele, která by výrazným způsobem zvýšila tresty za převaděčství, uvedl Rakušan.

Vnitro společně s policií podle vicepremiéra v posledních týdnech vyčerpalo všechny možnosti standardních opatření. "Dali jsme k dispozici všechna ubytovací zařízení Správy uprchlických zařízení, zřídili jsme dvě registrační centra," poznamenal. Imigranty policie ztotožňovala, byly jim odebírány biometrické údaje, dostávali výjezdní příkaz k opuštění území ČR.

"Vnitřní hranice bude možné překračovat pouze v místech tomu určených, ale bez jakéhokoli časového omezení," vysvětlil Rakušan.

Policejní prezident Martin Vondrášek novinářům řekl, že znovuzavedení kontrol bude nejen na hraničních přechodech, ale i na zelené hranici. "Cílem znovuzavedení kontrol na státních hranicích není jejich hermetické uzavření. Nikdo neuzavře hermeticky 251 kilometrů státní hranice. Cílem je vyslat signál převaděčům, aby nevyužívali tuto migrační trasu," upozornil.

V jedné dvanáctihodinové směně podle něj bude na ochranu hranic nasazeno 500 policistů a 60 celníků. Podle Vondráška to bude znamenat, že se denně sníží počet policistů působících ve všech krajích o tisíc, může proto být omezena jejich preventivní činnost.

Ministr připomněl, že několikrát se svým slovenským protějškem jednal a žádal, aby slovenská strana plnila to, co vyplývá z mezinárodních smluv, tedy readmisní dohodu s ČR. To znamená, že v případě, že je zjištěno, že daná osoba přichází ze Slovenska, aby se tam následně vracela. "Tady jsme nedosáhli diplomatickými kroky takových úspěchů, jak jsme čekali," řekl Rakušan.

O obnovení kontrol Rakušan informoval už během zasedání vlády ministry vnitra Slovenska, Německa, Rakouska a Polska. Hovořil také s eurokomisařkou zodpovědnou za vnitřní bezpečnost Ylvou Johanssonovou a s hejtmany dotčených krajů.

Zavedení kontrol zatím na deset dnů Rakušan vysvětlil tím, že Česko se jako členská země EU musí řídit schengenským hraničním kodexem. "Ten přesně definuje, za jakých podmínek a kdy členský stát může uzavřít vnitřní hranice v rámci schengenského prostoru," vysvětlil.

Drtivá většina migrantů má podle ministra syrský původ, nepřichází ale přímo ze Sýrie, nýbrž z Turecka. Jde podle něj o celoevropský problém, do Rakouska například přicházejí tisíce lidí denně, přičemž je cílovou zemí, ne jen tranzitní.

Vláda schválila rozpočet fondu dopravy 150,9 miliardy korun

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok hospodařit s rozpočtem 150,9 miliardy korun, rozhodla dnes vláda. Investiční výdaje fondu budou 104,3 miliardy korun. Část rozpočtu ve výši 30,7 miliardy korun získá SFDI úvěrem od Evropské investiční banky (EIB) a z vlastních vydaných dluhopisů. Z evropských zdrojů fond získá 27,6 miliardy korun.

Proti červnovému návrhu se rozpočet SFDI zvýšil o 27,5 miliardy korun. Proti letošnímu roku je rozpočet vyšší o 23,4 miliardy korun. Strukturu a parametry příjmů od EIB a z dluhopisového financování ještě bude schvalovat vláda. Ministerstvo dopravy upozornilo, že pro emisi dluhopisů SFDI bude třeba změna zákona.

"Vládou schválený proinvestiční rozpočet pro dopravu nám umožní nejen pokračovat v rozestavěných projektech, ale také v příštím roce zahájit další desítky kilometrů nových dálnic, silnic první třídy a železničních staveb. Zároveň máme dostatek finančních prostředků na běžnou údržbu dopravních cest," uvedl v tiskové zprávě ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ředitelství silnic a dálnic bude mít na investiční i neinvestiční akce vyčleněno ze SFDI 65,5 miliardy korun. Dalších 70,4 miliardy korun je určeno pro Správu železnic. Ministerstvo dopravy také uvedlo, že v plánu pro příští rok a ve výhledu na roky 2024 a 2025 je vyčleněno šest miliard korun ročně na financování krajských silnic druhé a třetí třídy.

Na pracovištích bude moct být chladněji než doposud

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda dnes kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče osobních aut, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2010. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Pro různé třídy práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči osobních aut, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Teploty stanovené podle třídy práce:

Třída práce*

Dosavadní minimální teplota

Schválená minimální teplota

Maximální teplota

I

20 °C

18 °C

27 °C

IIa

18 °C

16 °C

26 °C

IIb

14 °C

beze změny

32 °C

IIIa

10 °C

beze změny

30 °C

IIIb

10 °C

beze změny

26 °C

IVa

10 °C

beze změny

24 °C

IVb

10 °C

beze změny

20 °C

V

10 °C

beze změny

20 °C

*definice třídy práce dle vlivu mikroklimatických podmínek:

Teplota v sanitárních zařízeních:

Zařízení

Dosud platná minimální teplota

Schválená minimální teplota

Šatny

20 °C

18 °C

Umývárny

22 °C

19 °C

Sprchy

25 °C

19 °C

Záchody

18 °C

15 °C

zdroj: materiál pro jednání vlády

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 27. listopadu 2022

Očekáváme v 21:00 -1°C

Celá předpověď