Praha - Větší část prezidentských kandidátů by automaticky neslíbila vítězi sněmovních voleb pověření sestavením vlády. Možnost vytvoření kabinetu by mu svěřili, jen pokud by měl šanci na většinu v Poslanecké sněmovně. Vyplývá to z odpovědí uchazečů o post prezidenta na anketu ČTK.
Podnikatel Karel Janeček by pověřil sestavením ty, kteří budou mít největší šanci na sestavení vlády. Podobně by postupoval i generál Petr Pavel. "Mým cílem by bylo, abychom co nejdřív měli stabilní vládu, tedy takovou, která se bude celé volební období opírat o většinu ve Sněmovně. Proto bych jejím sestavením pověřil kandidáta, který má šanci získat hlasy alespoň 101 poslanců," uvedl. Pokud by vítěz voleb neměl schopnost takovou vládu sestavit, pověřil by toho, kdo takovou šanci má. "Zda by šlo o stranu nebo koalici, by pro mě nehrálo roli, protože volební zákon umožňuje obojí," doplnil.
Odborový předák Josef Středula by "s ohledem na nutnou stabilitu očekával ještě před pověřením sestavením vlády, že kandidát na premiéra či premiérku bude disponovat dostatečnou podporou".
Ani bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková by neukázala na vítěze voleb automaticky. "Před pověřením vítěze voleb povedu konzultace s lídry všech parlamentních stran. Budu dodržovat ústavu a brát v patrnost, aby nový premiér se svojí vládou a programem získal důvěru poslanců a tím zajistil stabilitu země," uvedla. Nepožadovala by, aby kandidát na premiéra předem doložil podpisy poslanců, kteří ho podporují, protože to považuje za neústavní.
Bývalá rektorka Danuše Nerudová napsala, že chce jako hlava státu přispívat k politické a společenské stabilitě. "Sestavením vlády bych pověřila vítěze voleb, v případě neúspěšného prvního pokusu bych následně hledala konsensus napříč politickou scénou," poznamenala. Prezident má podle ní ctít ústavu, dodržovat lhůty a respektovat přání lidí v Česku. "Jako hlava státu bych vždy hájila naše demokratické principy a svobodu," doplnila.
Senátor Marek Hilšer by sestavení vlády uložil uskupení, které vyhrálo volby, a to ať stranu, tak i koalici. "Tak nejlépe bych respektoval vůli voličů. Jistě bych se setkal s představiteli stran, které se dostaly do Sněmovny, a snažil se napomáhat vytvoření potřebné většiny pro sestavení vlády," dodal. Uvedl, že dokládání počtu poslanců považuje za nedůstojné ústavních činitelů a nepřiměřené roli prezidenta.
Kandidáti by koordinovali svou zahraniční politiku
Uchazeči o účast v lednových prezidentských volbách by po zvolení konzultovali své zahraniční cesty a koordinovali svou zahraniční politiku s dalšími představiteli státu. Shodli se na tom v odpovědích na anketní otázku ČTK.
"Konzultovala bych své cesty i kroky s vládou i všemi ústavními činiteli," napsala bývalá rektorka Danuše Nerudová. "Česká republika musí mít znovu jednotnou společnou zahraniční politiku, v rámci které budou všichni ústavní činitelé mluvit stejnou řečí a budou hájit naše proevropské a prozápadní směřování," uvedla.
Zahraniční politika státu musí být koordinovaná i podle senátora Marka Hilšera. "To se týká především prezidenta a vlády. Základem je odpovědnost všech ústavních činitelů za dobré jméno České republiky ve světě," řekl. Je podle něj potřebné a běžné se setkávat, formát schůzek považuje za druhořadý. "Prezident, premiér a ministr zahraničí mají své aparáty, které mají koordinaci zahraniční politiky zajišťovat na každodenní pracovní bázi," doplnil.
Koordinaci zahraniční politiky s vládou označil za nutnou i předseda odborových svazů Josef Středula. Jednotná zahraniční politika je podle něj důležitá.
Podnikatel Karel Janeček slibuje přistupovat k zahraničním cestám tak, aby byly výdaje na ně opodstatněné a adekvátní. "Budu pořádat cesty, které jistě s vládou proberu, ale i cesty čistě prezidentské," uvedl.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel by zahraniční cesty rozhodně konzultoval. "Dlouhodobé spory mezi prezidentem, vládou a Parlamentem o prioritách zahraniční politiky a jejich špatná koordinace způsobují, že ztrácíme vliv a respekt ve světě," napsal. "A s tím i možnost efektivně ovlivňovat mezinárodní dění a prosazovat své zájmy. Ústavní činitelé by se měli setkávat a radit nejen k zahraničním vztahům," doplnil.
Také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková považuje za důležité konzultovat zahraniční cesty nejen s vládou, ale i s Parlamentem. Setkání hlavních ústavních činitelů s hlavou státu považuje za zásadní, a to nejen k zahraničním vztahům a utváření zahraniční politiky. "Jako stát bychom měli mít v této oblasti shodný názor a vystupovat v zahraničí jednotně," uvedla. Dodala, že mezinárodní situace, ale i vnitřní problémy vyvolávající hospodářskou krizi je nutné řešit ve spolupráci všech ústavních činitelů, podnikatelského sektoru, ale i občanské veřejnosti. "Prezident se musí o tuto oblast zajímat a být moderátorem takových setkání," řekla.
ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu.
