Caracas/Washington - Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že Spojené státy budou řídit Venezuelu, dokud nebude možné bezpečně předat moc. Z jeho dnešních vyjádření není nicméně zcela jasné, jak to chce provést. Na tiskové konferenci nevyloučil druhý úder proti této latinskoamerické zemi. Trump dříve oznámil, že Spojené státy provedly ve Venezuele vojenský zásah, při kterém zajaly a odvezly ze země autoritářského vůdce Nicoláse Madura i s jeho ženou, kteří čelí obviněním v New Yorku. Venezuela vyhlásila výjimečný stav a ohlásila rozsáhlé nasazení armády.
"Budeme řídit zemi, dokud nebudeme moci provést bezpečné, řádné a uvážlivé předání moci," prohlásil následně šéf Bílého domu podle listu The New York Times (NYT). Řekl také, že nechce, aby Madurův režim pokračoval ve vládnutí Venezuele s jiným vůdcem.
Jakým způsobem chce americký prezident řídit latinskoamerickou zemi, neupřesnil. Svým prohlášením nastolil řadu otázek, píše NYT a ptá se například, zda USA vyšlou do Venezuely vojenské síly nebo tam nastolí spřátelenou vládu. V současné době nejsou známky vojenské přítomnosti Spojených států přímo ve Venezuele a Spojené státy uzavřely velvyslanectví v Caracasu v roce 2019, dodal americký deník.
Na následné dotazy novinářů ohledně toho, kdo nyní Venezuelu povede, Trump podle deníku ukázal na své spolupracovníky, kteří byli na tiskové konferenci s ním, a řekl, že "po určitou dobu" ji budou řídit lidé, kteří stojí za ním. Mezi přítomnými činiteli byl například ministr zahraničí Marco Rubio nebo ministr obrany Pete Hegseth. Trump zároveň zmínil, že USA budou Venezuelu řídit se "skupinou", kterou ale nijak neupřesnil. V jednu chvíli podle stanice CNN řekl, že Rubio a Hegseth mají společně s týmem spolupracovat s Venezuelany.
Prohlásil také, že venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyjádřila připravenost spolupracovat s Washingtonem. Ministr Rubio "s ní právě hovořil a je v podstatě ochotná udělat to, co považujeme za nezbytné, aby se Venezuela stala opět velkou", pronesl šéf Bílého domu na tiskové konferenci ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago. Zároveň tvrdil, že po zajetí Madura Američany složila Rodríguezová přísahu jako hlava státu. Caracas nic takového zatím neoznámil a několik zdrojů uvedlo, že je v Moskvě, ačkoliv Rusko tuto informaci popřelo, napsala agentura Reuters.
Na adresu opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machadové, která loni obdržela Nobelovu cenu za mír, americký prezident řekl, že "nemá ve své zemi dostatek podpory a respektu". "Je to milá žena, ale nemá respekt," řekl Trump. Machadová dnes uvedla, že venezuelská opozice je připravena převzít moc v zemi.
Trump také řekl, že americké vojenské síly zůstanou na svých pozicích. "Americká armáda zůstává připravená na pozicích a USA si ponechávají všechny vojenské možnosti, dokud nebudou jejich požadavky zcela splněny," řekl. Později prohlásil, že se USA neobávají nasazení amerických vojsk ve Venezuele. USA už dříve posílily svou vojenskou přítomnost v Karibiku.
Trump také uvedl, že Washington byl dnes připraven provést "druhou vlnu" útoku, ale nakonec to nebylo podle něj nutné, protože uspěl už první úder. Dodal, že Spojené státy jsou připraveny k dalšímu útoku, pokud to bude potřeba.
Trump během tiskové konference pronesl několik výroků, ze kterých vyplývá, že cílem vojenské operace bylo alespoň zčásti získat větší přístup k ropě ve Venezuele, poznamenal list The New York Times. Venezuela má podle něj zhruba 17 procent světových zásob ropy a výroky amerického prezidenta naznačují, že tato surovina bude klíčová pro řízení země.
Dnešní operace byla podle Trumpa v souladu s americkým právem. Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau uvedl, že Maduro se bude v USA zodpovídat ze svých zločinů. Autoritáře Madura v minulosti Trump opakovaně obvinil ze spojení s drogovými kartely, které do USA pašují drogy, což venezuelský prezident popřel.
Podrobnosti o zásahu ve Venezuele nejsou známé. Americká média uvedla, že Madura se zmocnila zvláštní jednotka Delta Force. Předtím venezuelská vláda oznámila, že terčem úderů byl nejen Caracas, ale také venezuelské státy Miranda, Aragua a La Guaira. Svědci vypověděli o zásazích vojenských zařízení, podle venezuelské vlády útok mířil nejen proti vojenským, ale také civilním objektům. Údery podle Reuters nepoškodily ropná zařízení, poničily ale přístav u Caracasu.
Venezuelská vláda ještě před oznámením Madurova zajetí informovala, že prezident v zemi vyhlásil výjimečný stav. Útok vláda označila za imperialistický. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino, který hovořil o znesvěcení venezuelské půdy, ohlásil rozsáhlé nasazení pozemních, vzdušných a námořních sil včetně balistických systémů k obraně.
Rusko, Kuba či Írán, což jsou spojenci Venezuely, americké útoky odsoudily. Rusko, které v roce 2022 podniklo invazi na sousední Ukrajinu, uvedlo, že uváděné americké důvody k opodstatnění takových činů jsou neudržitelné.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro, jehož Trump dříve kritizoval kvůli nedostatečnému boji proti drogám, oznámil, že jeho země na hranici vysílá vojáky a chystá se na nápor venezuelských uprchlíků. Chce rovněž navrhnout svolání Rady bezpečnosti OSN, o které již podle vládního prohlášení Venezuela požádala.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová vyzvala ke zdrženlivosti. K umírněnosti a snížení napětí vyzvalo také Španělsko. To se nabídlo jako zprostředkovatel jednání. Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že situaci ve Venezuele italské úřady sledují. Obě země mají ve Venezuele početné krajanské komunity a někteří jejich občané jsou ve venezuelských vězeních.
Ministerstvo zahraničí považuje za důležité uklidnění situace ve Venezuele a jednání i za účasti tamní opozice. Podle cestovatelského systému Drozd bylo ve Venezuele jen několik českých občanů, sdělila ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. Česká diplomacie podle ní opakovaně před cestami do této latinskoamerické země varovala.
Jsme připraveni převzít moc, uvedla vůdkyně opozice Machadová
Venezuelská opozice je připravena převzít moc. Uvedla to v prohlášení opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Zároveň zopakovala tvrzení opozice, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu. González na X uvedl, že se jedná o rozhodující hodiny. Venezuelany Machadová vyzvala, aby počkali na pokyny opozice. Americké síly dnes zajaly dosavadní hlavu státu Nicoláse Madura, jehož vítězství ve volbách opozice zpochybňovala.
"Nyní jsme připraveni uplatnit náš mandát a převzít moc," uvedla Machadová. Podle ní Venezuela potřebuje demokratické předání moci. "Nadešla hodina občanů," dodala vůdkyně opozice, která loni získala Nobelovu cenu ze mír. Machadová slíbila obnovit v zemi pořádek, propustit politické vězně a vytvořit podmínky pro návrat Venezuelanů, kteří ve velkém množství opustili v uplynulých letech zemi.
Machadová uvedla, že Venezuelané předloni zvolili za prezidenta Gonzáleze. Podle ní by se tak měl "okamžitě ujmout svého ústavního mandátu a být uznán jako vrchní velitel ozbrojených sil ze strany všech důstojníků a vojáků".
"Venezuelané, nadešly rozhodující hodiny, vězte, že jsme připraveni začít operaci velké obnovy našeho národa," uvedl González v příspěvku na síti X.
Machadová i González se v současnosti nacházejí mimo Venezuelu. Opoziční vůdkyně zatím nevyzvala obyvatele země, aby vyšli do ulic. Apelovala na ně, aby "byli velmi připraveni uskutečnit to, o čem je budeme velmi brzy informovat skrze naše komunikační kanály".
O Madurovi Machadová prohlásila, že se bude zpovídat ze svých činů před mezinárodní justicí. Podle americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové budou Madura soudit americké soudy. Machadová uvedla, že Maduro odmítl dojednaný odchod ze země.
