Praha - Evropská unie debatuje o zrušení části sankcí proti syrské vládě. Hledá se shoda sedmadvacítky na konkrétních oblastech, které by bylo možné ze sankčního módu vůči bývalému režimu uvolnit. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková. Odhaduje, že k politické dohodě by mohli dospět v pondělí ministři zahraničí zemí EU při jednání v Bruselu.
Režim dlouholetého syrského prezidenta Bašára Asada se zhroutil loni 8. prosince krátce poté, co povstalci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. V Sýrii byla ustavena přechodná vláda pod vedením HTS.
Podle velvyslankyně se diskutuje nad oblastmi, v nichž by uvolnění postihů pomohlo syrským občanům. "Druhá rovina je v podstatě politická. To znamená, jak se postavíme k novému režimu, ale i k pomoci, obnově Sýrie, humanitární spolupráci a obecně spolupráci s novou vládou," řekla.
V unii podle diplomatky panuje pragmatická naděje, že by se s novým vedením mohly určité věci posunout. Zároveň si je ale EU vědoma, že musí vyčkat na konkrétní kroky. Z hledáčku unie ale podle ní Sýrie nikdy úplně nezmizela. "Vždycky tam nějakým způsobem byla jak po humanitární stránce, tak po stránce pomoci s obnovou země. Anebo jeden z velmi důležitých bodů je boj proti terorismu," přiblížila. Humanitární pomoc, na které se podílí i Česko, zahrnuje například sanitaci vody, dostupnost bydlení či základní zdravotní péči.
Co se týče situace v Pásmu Gazy, kde začalo platit v neděli 19. ledna platit příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, unijní práce se podle Znamenáčkové soustředí na pokračování humanitární pomoci, ale závisí i na určitých politických signálech a symbolech.
Jedním z takových symbolů by mělo být, že se sejde poprvé od roku 2022 Asociační rada EU-Izrael. "Druhý symbol bude poté nějaké politické setkání a politický dialog s palestinskou administrativou, o němž se mluví a který je nějakým způsobem v plánu," uvedla Znamenáčková. Shoda všech států EU je podle ní na tom, že výsledkem by mělo být dvoustátní řešení.
Česko patří k nejvýraznějším podporovatelům Izraele, některé státy EU podobný náhled nesdílí, hledání kompromisu tak není podle Znamenáčkové jednoduché. Česko a některé další státy jsou na jiné škále spektra, než například Irsko, Španělsko či země Beneluxu, uvedla. Část zemí pak stojí někde mezi.
