Aktualizace: 30.08.2023 07:10
Vydáno: 30.08.2023, 07:10
Praha - Spojené státy dnes berou Českou republiku společně s Polskem jako největší partnery ve střední Evropě, a to hlavně díky podpoře Ukrajiny. Řekl to český velvyslanec ve Washingtonu Miloslav Stašek, který v rozhovoru s ČTK hovořil o narůstající bezpečnostní spolupráci s USA nebo iniciativách v jaderné energetice a výzkumu vesmíru. Podle něj si Česko zaslouží přijetí svého lídra v Bílém domě, termín dlouho plánované návštěvy premiéra Petra Fialy (ODS) však stále dojednaný není.
Stašek působí v čele velvyslanectví v USA od loňského září, kdy na postu vystřídal Hynka Kmoníčka. Za první rok úřadování se podle něj dařilo bilaterální vztahy utužovat, což "nesmírně ulehčuje" český přístup k válce na Ukrajině.
"Zvedlo to nesmírně kredit České republiky ve Spojených státech. Dostali jsme se na geopolitickou mapu Spojených států a oni nás opravdu dnes vnímají jako jednoho ze dvou největších partnerů, kterého ve střední Evropě mají, spolu s Polskem," míní Stašek, který dříve působil jako velvyslanec v Dillí a jako náměstek na ministerstvu zahraničních věcí. Pozitivní ohlasy podle něj přichází jak od administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, tak od zástupců Kongresu.
Klíčovým aspektem vztahu ČR s Washingtonem je aktuálně spolupráce na modernizaci české armády. Američané v posledních týdnech dodali první ze zakoupených bojových vrtulníků od firmy Bell a ve finální fázi jsou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jednání o nákupu amerických letounů F-35.
"Teď se dolaďují nějaké technické detaily a mělo by se to uzavřít někdy do konce září. Někdy v říjnu by měla zasedat vláda a posuzovat tu nabídku," řekl o stavu jednání český velvyslanec. Kongres už podle něj k prodeji stíhaček dal finální souhlas. Stašek také uvedl, že česká strana se zabývá možností nákupu další vojenské techniky z USA, detaily však nechtěl komentovat, jelikož jsou plány ve fázi "výměny informací s americkou stranou".
Podle velvyslance si Česko při současné úrovni spolupráce zaslouží, "abychom měli premiéra v Bílém domě". O možné cestě premiéra Fialy do Washingtonu se spekuluje delší dobu. Stašek v prosinci uvedl, že by mohla přijít v prvním čtvrtletí letošního roku, to se však nestalo.
"Tam byly nějaké indicie. Samozřejmě ten program amerického prezidenta je nesmírně náročný. Takže momentálně je to ve fázi, kdy jednáme o termínu," řekl nyní velvyslanec. S Bidenem se podle něj v září setká český prezident Petr Pavel, a to při recepci pořádané americkým prezidentem na okraj Valného shromáždění OSN.
Stašek také avizoval, že na podzim by měl Spojené státy navštívit český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) doprovázený představiteli firem a vědeckých týmů zapojených do výzkumu vesmíru. Připravovaná cesta navazuje na jarní návštěvu šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti), který tehdy podpisem ztvrdil připojení Česka k americké iniciativě Artemis pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. "Budeme hledat nějaká konkrétní využití té dohody pro větší zapojení například českých firem do subdodávek americkým firmám, které dodávají technologie pro (vesmírnou agenturu) NASA," řekl Stašek o cílech další delegace.
Velvyslanec vyzdvihl také spolupráci v jaderné energetice poté, co společnost ČEZ na jaře oznámila dohodu s americkou firmou Westinghouse na dodávkách paliva pro jadernou elektrárnu Dukovany. ČEZ nyní jedná se čtyřmi americkými firmami o dodávkách malých modulárních reaktorů, řekl Stašek. "A máme i nabídku, že postupem času… by nám předali tu technologii k výrobě tady v České republice," dodal.
Modulární reaktory by podle současných plánů měly v příštím desetiletí začít doplňovat existující jaderné bloky v Dukovanech a v Temelíně. Právě v Temelíně počítá ČEZ s pilotním projektem této technologie, který by mohl být hotový v letech 2032 až 2035.
Biden se s Kongresem na další podpoře Ukrajiny dohodne, věří velvyslanec Stašek
Americký prezident Joe Biden se nakonec dohodne s republikány v Kongresu na vyčlenění dalších miliard dolarů na podporu Ukrajiny, myslí si český velvyslanec ve Washingtonu Miloslav Stašek. V rozhovoru s ČTK uvedl, že Česko může v případě schválení projednávaného balíčku počítat s dalšími penězi na modernizaci své armády. Česká diplomacie podle něj komunikuje i s americkými politiky, kteří se k vyzbrojování Ukrajiny staví skepticky, a snaží se navázat kontakty i s týmem exprezidenta Donalda Trumpa.
Současná administrativa v čele s prezidentem Bidenem vyhlašuje, že její spojenectví s Ukrajinou je neochvějné, Kongres však od prosince nové prostředky pro tento účel neuvolnil. Vláda nyní žádá o dalších více než 20 miliard dolarů (zhruba 450 miliard Kč), včetně přibližně 13 miliard na pokračování vojenské pomoci Kyjevu. Situaci z pohledu Bílého domu komplikuje těsná většina Republikánské strany ve Sněmovně reprezentantů, jejíž někteří členové signalizují nesouhlas s Bidenovým návrhem.
"Myslím si, že… ve finále dojde k nějakému kompromisu," řekl velvyslanec Stašek na otázku, zda balíček na podzim Kongresem projde. Připomenul, že jednání o podpoře Ukrajiny se odehrávají v kontextu složitých debat ohledně nového rozpočtu USA před zářijovým vypršením toho stávajícího. "Věřím tomu, že to bude potom součástí dohody s (republikánským předsedou sněmovny Kevinem) McCarthym," uvedl Stašek.
V souvislosti s válkou na Ukrajině dosud Washington poskytl Česku zhruba 300 milionů dolarů na vylepšování armádní výbavy a podle Staška takovouto podporu zahrnuje i nový plán americké vlády. "Část těch prostředků je věnována na modernizaci vojenských kapacit zemí ve střední Evropě," řekl velvyslanec. O částkách pro jednotlivé spojence se však podle něj bude rozhodovat až po případném schválení návrhu zákonodárci.
Americký Kongres od loňské ruské invaze na Ukrajinu vyčlenil na podporu napadené země, ale i dalších zasažených zemí, přes 100 miliard dolarů a USA jsou s dodávkami zbraní za více než 40 miliard dolarů hlavním poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu.
Průzkumy naznačují, že podpora vyzbrojování Ukrajiny rok a půl po invazi zůstává v americké veřejnosti poměrně silná, nedávná sondáž pro televizi CNN však zjistila odpor 55 procent Američanů vůči vyčleňování dalších peněz na tento účel. Kongresoví lídři obou hlavních politických stran zatím takovýto postoj nedávají najevo, někteří republikánští zákonodárci však současnou míru podpory kritizují.
"Ve spolupráci s ukrajinskou ambasádou ve Washingtonu se snažíme samozřejmě i s touhletou částí politického spektra komunikovat a vysvětlovat jim tu situaci, jak to vidíme z pohledu naší země," řekl ČTK Stašek.
Nejistotu ohledně dlouhodobého vývoje americké podpory Kyjeva pak přiživují výroky některých uchazečů o nominaci Republikánské strany do nadcházejících prezidentských voleb. Exprezident Trump, který je aktuálně jasným favoritem stranických primárek, se k otázce vyjadřuje poměrně nejasně a vyhlašuje, že by jako prezident za 24 hodin ukončil ruskou válku proti Ukrajině, aniž by uvedl jak.
Na dotaz, zda se česká ambasáda připravuje na scénář Trumpova druhého mandátu, Stašek odpověděl, že jeho tým tuto variantu nepodceňuje. "Navazování kontaktů," shrnul momentální hlavní cíl české diplomacie ve vztahu k někdejšímu šéfovi Bílého domu. Trumpovu suverénní pozici v republikánských primárkách označil za překvapující a za paradoxní, i vzhledem k tomu, že se stal prvním obžalovaným exprezidentem USA a nyní čelí hned čtyřem obžalobám.
Ostatní republikánští kandidáti podle Staška bojují hlavně o druhou pozici. "O tu druhou pozici v případě, kdyby byl opravdu Trump v mezidobí pravomocně odsouzen," řekl velvyslanec.
USA
diplomacie
armáda
energie
