Velké nemocnice zvýší kapacitu testů na celkem 15.000 denně

foto Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Praha - Velké nemocnice, které řídí ministerstvo zdravotnictví, by měly v brzké době začít dělat dohromady 15.000 testů na covid-19 denně. Je to zhruba čtyřikrát víc než nyní. S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) se na tom dnes dohodli ředitelé těchto zdravotnických zařízení. Do pátku mají ministerstvu dodat propočty, kolik je bude posílení testování a zajištění technologií, chemikálií a personálu stát.

Pod ministerstvo spadá osm fakultních nemocnic po republice a další dvě nemocnice v Praze. Resort řídí také specializovaná zařízení jako IKEM či Masarykův onkologický ústav. V průměru by měla státní nemocnice zvládnout podle plánu kolem tisícovky PCR testů denně, tedy výtěrů z nosohltanu. Nyní jich dělá několik stovek.

Opozice mluvila o nutnosti celkové denní kapacity až 30.000 testů, malý počet vyšetření kritizovala. Před několika dny se s kritikou přidal i premiér. O potřebě navyšovat kapacity testování se přitom mluvilo už na jaře. Řešit se ale začala až po nedávném nárůstu počtu nemocných v některých ohniscích nákazy, zejména v Moravskoslezském kraji.

Nemocnice jsou podle svých šéfů do několika dní či do dvou týdnů schopny množství testů podle požadavků navýšit. Někteří ředitelé uváděli, že v poslední době necítili žádný tlak, že by se mělo testovat víc. "Indikací bylo naopak méně, než byla stávající kapacita," uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. Zařízení o víkendu odebírá zhruba 50 až sto vzorků, v pracovní den několik stovek. Na tisícovku se může dostat "v řádu 14 dnů", řekl Štěrba.

Pražská vinohradská fakultní nemocnice dělá podle svého šéfa Petra Arenbergera sto až 400 testů denně, od příštího týdne navýší kapacitu na tisícovku. "V současné době není takový tlak na to, abychom odebírali každý den tisíc lidí," řekl Arenberger.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava, která dosud testy nedělala vůbec, vznikne takzvané covid centrum, kde by se mohlo za několik týdnů testovat 2000 odběrů denně. Od středy bude moct testovat zhruba 400 za den. "Reagujeme na to, abychom kapacitu zvýšili v souladu s tím, jak to po nás požadují pan ministr a pan premiér," řekl ředitel nemocnice Jiří Havrlant. Dosud dělal testy v Ostravě Státní zdravotní ústav.

Ředitelé nemocnic mají nyní spočítat náklady na vyšší kapacitu testování. Své požadavky mají ministerstvu oznámit do pátku. Zatím není jasné, zda by u počtu 15.000 testů mělo i v dalších měsících zůstat. "Jsou různé úvahy od menších čísel až po úvahy, že by se měla testovat dvě procenta populace denně. Rozpětí je velmi široké a je předmětem velmi odborných diskusí," uvedl Štěrba. Podle něj je hlavní otázka, kdy bude velký počet testů potřeba. "Na podzim určitě bude," dodal.

Podle šéfů některých nemocnic se u testování osvědčil objednávkový systém, netvoří se tak fronty. Vhodná by byla i koordinace mezi zařízeními. Lidé by tak mohli chodit na test tam, kde by zrovna bylo volno. Podle Štěrby by bylo potřeba testování také rozlišit. U pacientů, kteří přicházejí s obtížemi do nemocnic, by zdravotníci měli výsledky znát rychle do pár desítek minut. Podle toho by pak vypadala péče a personál by mohl ušetřit ochranné pomůcky. Naopak u trasování by se daly využít přístroje na vyhodnocování většího počtu vzorků, výsledky by stačily třeba do 24 hodin, popsal Štěrba.

Vojtěch: Nemocnice mají zvýšit počty testů do konce září

Velké nemocnice by měly zvýšit kapacitu testů na covid-19 nejpozději do konce září. Po dnešní schůzce s řediteli nemocnic a úvodním jednání nové vládní rady pro zdravotní rizika to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Testů by mělo být podle něho celkem nejméně 15.000 denně, což je zhruba dvojnásobek nynější maximální kapacity.

Vojtěch očekává, že potřebné přístroje budou stát miliony až nižší desítky milionů korun. "Bude to spíš otázka personálních kapacit, které budou muset ředitelé vyčlenit a zajistit, aby mohly testovací kapacitu zvládnout," řekl ministr. Do konce týdne by mělo být podle něj zřejmé, kde mají testovací kapacity být. Ředitelé těchto zdravotnických zařízení po schůzce uvedli, že do pátku mají dodat ministerstvu propočty nákladů.

Pod ministerstvo spadá osm fakultních nemocnic po republice a další dvě nemocnice v Praze. Resort řídí také specializovaná zařízení.

"Jasně jsme definovali požadavky na vytvoření páteřní sítě laboratoří a na ně navázaných odběrových míst," řekl Vojtěch. Tento týden chce představit Národní testovací strategii, z níž by se mělo vycházet. Nyní testuje stovka laboratoří, většina je soukromých. Systém podle Vojtěcha nefunguje vždy stoprocentně. "Procesy nefungují tak rychle, jak bychom si představovali," dodal.

Zatímco nová vládní rada pro zdravotní rizika se bude zabývat koncepčními záležitostmi, samotné řízení takzvané chytré karantény pro vyhledávání nakažených lidí bude mít na starosti tým pod vedením hlavní hygieničky Jarmily Rážové. Vojtěch uvedl, že systém funguje o mnoho lépe než po zavedení na jaře, ale nikoli ideálně. Řídící tým by měl záležitost řešit.

"Proces od indikace pacienta přes odebrání vzorku po testování a sdělení výsledku a epidemiologické šetření v rámci krajských hygienických stanic a trasování kontaktů musí fungovat co možná nejrychleji bez blokací a překážek," řekl Vojtěch. Podobně se vyjádřila i Rážová. "Lokálních ohnisek může být více a my musíme být připraveni na to je rychle řešit," uvedla.

Řídící tým působí na ministerstvu zdravotnictví, zapojena je do něj opět armáda. O projektu chytré karantény vyjadřovali v poslední době pochyby opoziční i vládní politici.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je neděle 9. srpna 2020

Očekáváme v 15:00 31°C

Celá předpověď