Zaznamenali jsme velké množství nových poptávek na různé zboží napříč spektrem, to nikdy před tím nebylo. Obrací se na nás spousta britských podniků, které chtějí zkoušet nové dodavatele, říká Jiří Rak, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně.
Pojďme si v krátkosti popsat britský trh…
Velká Británie je velmi významný partner pro české exportéry, tamní ekonomika je druhá největší v Evropě a 5.–6. ve světě. Je to velmi bohatý trh, schopný absorbovat i dražší výrobky. Mluví se navíc anglicky, takže je to i jednoduší. Ale jsou zde pochopitelně rizika, mimo jiné v tom, že samotná angličtina nestačí. Obecně platí, že ve Spojeném království panuje velmi vysoká konkurence z celého světa, a klienti jsou zvyklí si vybírat. Británie je také konzervativnější než ostatní západoevropské trhy a klienti požadují reference z jiných vyspělých zemí. S tím vším by měl exportér počítat. My říkáme, že také musí mít “unique selling point”, určitý prodejní faktor, který zákazníka zaujme a zboží prodá. Může spočívat v inovativním přístupu nebo v pružnosti dodávek, což je momentálně hodně žádaná položka. Důležitá je cenová strategie. No a komplikací je samozřejmě brexit.
V čem všem?
Je to komplex situací. Brexit platí od 1. ledna 2021, čili od konce přechodného období. Nyní je Británie brána jako třetí země, a to mění situaci. Vloni a začátkem letošního roku jsme stáli v první linii, museli jsme zodpovědět řadu dotazů, telefonátů, emailů… Firmy potřebovaly vědět, co mají dělat. Ty větší, které již vyváží mimo Evropskou unii, na tom 
byly lépe. Ovšem pro malé a střední podniky to znamenalo například naučit se vyplňovat celní deklarace, poprvé v historii. Zdražila ihned doprava, přišly nové certifikace. Podniky z České republiky byly zvyklé posílat do Británie své pracovníky, třeba na montáže. Tomu byl konec, protože ustal volný pohyb osob. Aktuálně jsou nutná pracovní víza, i když existují výjimky, s nimiž se dá pracovat. Pokud vyváží česká firma do Británie své výrobky a má podepsaný kontrakt s britským zákazníkem, tak práce na instalaci a servisu spadá do rámce povolených aktivit bez víza. Jenže samotná práce na kontrakt bez vývozu technologie do tohoto segmentu nespadá, export služeb není součástí dohody a pohlíží se na to jinak. Řekl bych, že brexit mnohé zkomplikoval, ale zároveň přinesl nové příležitosti. Všichni jsou na stejné startovní čáře, důležité je být flexibilní.
Jak se nový stav promítl do statistik?
Mám aktuální letošní čísla za období leden až září, která zpracoval Český statistický úřad. Podle nich se export za toto období dostal na 139,2 miliardy korun. Je to o devět procent více než loni, kdy se blížil brexit a “úřadoval” covid-19. V předpandemickém roce 2019 činil český vývoz do Británie ve stejném období 156,2 miliardy korun, aktuální pokles je tudíž na úrovni 10 procent. Brexit a covid-19 vytvořily svízelnou kombinaci. Pocítil to tvrdě automobilový průmysl včetně široké škály jeho dodavatelů. Jaguar, Land Rover, Nissan, Mini – ti všichni hlásí útlum. Na druhé straně jsme zaznamenali velké množství nových poptávek na různé zboží napříč spektrem, to nikdy před tím nebylo. Obrací se na nás spousta britských firem, které chtějí zkoušet nové dodavatele. Myslím si proto, že máme šanci se uplatnit. Máme co nabídnout: letectví, automotive, nábytek, hračky. Je to spousta komodit. V Birminghamu jsme měli v říjnu a listopadu český stánek na stavebním a strojírenském veletrhu, propagovali jsme české firmy právě v kontextu možného exportu do Británie, a fungovalo to velmi dobře.
