Česká armáda povede půl roku výcvikovou misi EU v Mali

foto Prezident Miloš Zeman (druhý zprava) na velitelském shromáždění k prioritám a hlavním úkolům armády v roce 2020, které se uskutečnilo 20. listopadu 2019 v Praze. Zleva náčelník generálního štábu Aleš Opata, premiér Andrej Babiš (ANO) a vpravo ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Praha - Česká armáda příští rok převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali. Na velitelském shromáždění to dnes řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Čeští vojáci budou mít půlroční velitelskou zodpovědnost. Součástí štábu by mohli být i Slováci. Velitelem bude ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů brigádní generál František Ridzák, řekl ČTK Metnar.

Fotogalerie

Česká republika má teď v zemi asi 120 vojáků. Na starosti mají ostrahu velitelství mise v hlavním městě i výcvikové lokality Koulikoro. Převzetí velení mise si podle Metnara nevyžádá navýšení současného mandátu. V čele mise bude stát český velitelský štáb. Metnar na tiskové konferenci řekl, že by do něj mohlo být zapojeno až pět slovenských vojáků. Obě země o tom nyní jednají.

Hlavním úkolem mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům. Podle Metnara v ní slouží přes 600 vojáků z více než 20 zemí.

Souběžně s misí Evropské unie má v Mali také svou misi MINUSMA Organizace spojených národů (OSN). Klade si za cíl zajistit bezpečnost a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká armáda v ní má pět vojáků.

Nejvíce vojáků má česká armáda v Afghánistánu, kde například hlídají spojeneckou základnu Bagrám. Další jednotky slouží v Pobaltí v předsunuté alianční přítomnosti, v Iráku, na Sinaji nebo na Balkáně. Každé vyslání vojáků musí schválit vláda a Parlament. Současný mandát je platný do konce roku 2020. Ministerstvo obrany proto už nyní připravuje návrh na další roky.

Politici a vojáci zdůraznili potřebu modernizace armády 

Česká armáda musí modernizovat, zvýšit rychlost reakce nebo zavést nové technologie. Na každoročním velitelském shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Armáda se podle něj nachází v přelomovém období. V příštím roce očekává podpis smluv na dodání pásových bojových vozidel pěchoty, nových děl, protiletadlového kompletu SHORAD nebo systému řízení palby. Prezident Miloš Zeman přivítal, že armáda plánuje zřízení nového praporu bezpilotních prostředků a že pravděpodobně budou tyto drony nakoupeny z Izraele. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) je projekt v počátcích a dodavatel jasný není.

Armáda se podle Opaty nachází v přelomovém období, kdy pracuje na svém největším přezbrojení. "Mnohé už jsme udělali, mnohem víc ale máme ještě před sebou," řekl. Připomněl řadu modernizačních projektů, které jsou v nejbližší době v plánu, i výstavbu nových jednotek včetně budování kybernetických sil, výsadkového pluku, praporu podpory a praporu bezpilotních systémů.

Právě jeho zřízení ocenil Zeman, který využívání dronů českou armádou dlouhodobě podporuje. Význam dronů podle něj roste, zdůraznil, že vedou k minimalizaci vlastních ztrát. "Uvítal jsem i to, že velmi pravděpodobně tyto drony budou nakoupeny z Izraele, protože to je technologická velmoc, která je na špičce této konkrétní techniky," řekl Zeman.

Akvizice dronů zatím nebyla podle Metnara zahájena. "Nemůžu tedy říct, z jaké destinace a případně od jaké společnosti se to bude nakupovat," řekl Metnar na tiskové konferenci. Nevyloučil to, že výrobce bude z Izraele. Opata doplnil, že armáda zatím připravuje nábor členů praporu bezpilotních prostředků a o dodavateli dronů se ještě nerozhodlo. Připustil však, že Izrael společně se Spojenými státy představuje špičku v oboru bezpilotních letounů. Velení armády už dříve oznámilo, že v příštích letech pořídí bojové drony.

Opata v projevu například připomněl schválení koncepce výstavby armády do roku 2030, který stanovuje cíle do budoucna. Pokud je podle něj chce armáda splnit, nemůže používat stejné metody jako před deseti lety. Zavést se proto podle něj musí systémové změny a zjednodušit procesy, odbourat byrokracii a motivovat personál.

Zdůraznil, že se v bezpečnostní oblasti objevily nové výzvy, a je proto potřeba posilovat schopnosti k vedení konvenční války, ale i v řešení například asymetrických hrozeb. Zmínil také potřebu budování kybernetických sil, zvýšení rychlosti reakce a zavedení nových technologií. "K tomu však musíme bezodkladně modernizovat, doplnit bojové útvary a navýšit počet aktivních záloh," řekl. Za pilíř modernizace označil přezbrojení 7. mechanizované brigády. Jako negativní trend Opata vidí stárnutí populace a zhoršování fyzické kondice mladých lidí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvítal, že se podařilo rozjet důležité modernizační projekty, například nákup nových vrtulníků a mobilních radiolokátorů. Připomněl, že armáda má velký dluh z minulosti kvůli škrtům. Desítky miliard korun, které si modernizace vyžádá, by podle něj našly uplatnění i v jiné oblasti. Babiš je ale přesvědčen o tom, že obranyschopnost země takové investice vyžaduje.

Metnar zdůraznil, že příští rok bude na investice určeno asi 18 miliard z rozpočtu na obranu. Vojáci podle něj mohou díky navyšování rozpočtu cvičit a doplňovat zásoby. Letos podle něj bylo uzavřeno téměř 300 vojenských smluv za 17 miliard korun. Do konce roku má v plánu podepsat další smlouvy v hodnotě 24 miliard korun, a to na nákup nových vrtulníků, dvou letounů CASA, osmi mobilních radiolokátorů MADR a na pořízení malého dopravního letounu pro přepravu politiků.

Armáda ruské vrtulníky odprodá, Babiš je navrhuje pro policii

Armáda po nákupu nových bojových vrtulníků odprodá staré ruské stroje Mi-24. Novinářům to dnes řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Premiér Andrej Babiš (ANO) doplnil, že by dva stroje mohla získat policejní protiteroristická jednotka místo nákupu nových vrtulníků. Babiš dnes řekl, že se na takovém postupu už dohodl s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Ministerstvo vnitra zvažuje využití transportních vrtulníků Mi-17, upřesnil Hamáček na twitteru.

Ministerstvo obrany v listopadu definitivně schválilo nákup 12 vrtulníků ze Spojených států, smlouvu chce uzavřít do konce roku. Česko nakoupí osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Všechny stroje by měla česká armáda dostat v roce 2023.

Podle Opaty se bude využívání vrtulníků Mi-24 prolínat s využíváním nových amerických strojů do doby, než armáda dosáhne počátečních operačních schopnost s novými vrtulníky. "Stávající vrtulníky armáda vyřadí ze svého užívání a jsme přesvědčeni o tom, že to je velmi vhodný artikl k prodeji," řekl Opata. Jako jednu z variant zmínil i Babišův plán na předání dvou strojů policii.

"My jsme se víceméně domluvili s panem Hamáčkem, že vnitro by nekupovalo eurocoptery. Že by se dva vrtulníky předělaly pro policii. Tím bychom samozřejmě i ušetřili," řekl Babiš.

Hamáček v reakci uvedl, že pro vyřazované bitevní vrtulníky Mi-24/35 nemá policie využití. "Nicméně zkoumáme možnost případného využití transportních vrtulníků Mi-17/171," napsal ministr vnitra na twitteru.

Vláda loni v prosinci schválila záměr nakoupit dva transportní vrtulníky těžké váhy pro potřeby policie, peníze na nákup vyčlenila pro rok 2021. Podle Hamáčka se ukázala potřebnost těchto strojů po protiteroristickém cvičení Démon 2018, kdy musel být Útvar rychlého nasazení po částech přepravován armádními vrtulníky. Vrtulníky se vzletovou hmotností 12 tun by kromě policie měly mít k dispozici i další složky integrovaného záchranného systému. Ministerstvo vnitra předpokládalo, že by stroje měly stát 70 a 80 miliony eur (1,8 až dvě miliardy eur) za kus.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 15. prosince 2019

Očekáváme v 11:00 7°C

Celá předpověď