Vědec: Plochy zasažené požárem se zřejmě po uhašení rychle zazelení

foto Požár v Národním parku České Švýcarsko u Hřenska, 26. července 2022, Děčínsko. Ohořelý les u silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou.

Praha/Brno - Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období. ČTK to řekl Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle Krejzy mohlo sice požár urychlit, že v lesích zůstalo ležet dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.

Krejza řekl, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. "Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit," popsal vědec. Jako pionýrské jsou označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.

"A pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin," dodal Krejza. Upozornil, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. "U nás je nejtypičtějším příkladem dub," uvedl expert.

Na plochách, do kterých mohou lesníci zasahovat, se podle Krejzy dá jít zpočátku podobnou cestou jako ve striktně chráněných zónách. "Lesníci mají možnost tam vysít přípravné dřeviny, ale s nimi je do budoucna určitě třeba pracovat. Tím, že se přípravné porosty pionýrských dřevin rozvolní a bude se tam vnášet finální dřevina," popsal Krejza s tím, že musí jít opět o vhodnou skladbu druhů.

"Většinou i na takto zasažených plochách něco přežije. A to co tam přežije, je schopné i nějakou budoucí generaci založit. Takže já věřím, že plochy se rychle zazelení, ať buření nebo pionýrskými dřevinami," uvedl vědec. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.

K tomu nakolik mohlo rozšíření požáru ovlivnit vytěžené dřevo napadené kůrovcem ležící v lesích, Krejza uvedl, že jde o jeden z faktorů. Dalšími jsou horké teplotní vlny, nedostatek srážek i samotné založení požáru. "Když tam zůstanou kmeny, do toho spousta dřeva po kůrovci, tak je oheň nejspíše schopen se šířit daleko rychleji," konstatoval vědec.

Starosta města Krásná Lípa Jan Kolář dnes řekl, že oheň nemusel České Švýcarsko zasáhnout v takovém rozsahu, pokud by napadené dřevo v lesích nezůstalo. Podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova by ale mimo jiné bylo nutné odvézt z lesů i vrstvy dekády staré hrabanky, která dobře hoří.

Požár v Národním parku České Švýcarsko, který vypukl v neděli, zatím nemají hasiči pod kontrolou. Dnes byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu, který umožňuje povolat k zásahu jakýkoliv potřebný počet jednotek. Nyní je jich v terénu 80, což je celkově přes 400 hasičů, pomáhají mimo jiné i letadla.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je čtvrtek 18. srpna 2022

Očekáváme v 15:00 23°C

Celá předpověď