Vědci vyzvali Brabce k větší ochraně šumavských oblastí

foto Ilustrační foto - Zákonem chráněná prha arnika kvete 17. června 2019 na louce v katastru zaniklé obce Zhůří u Kvildy na Prachaticku.

České Budějovice/Bratislava - Vědci z několika zemí vyzvali ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby přehodnotil část navržených zón šumavského národního parku. Jde o lokality Zhůřských luk a Horskokvildských slatí. Vědci požadují větší ochranu těchto území. Výzvu ministrovi poslali z mezinárodní konference v Bratislavě Wild Europe, která se konala ve středu a čtvrtek. ČTK to dnes řekl jeden ze signatářů výzvy, přírodovědec Pavel Kindlmann. Ministerstvo životního prostředí na dotaz ČTK uvedlo, že v současnosti nepočítá s tím, že by návrh jakkoliv měnilo.

Připravované zóny rozdělují šumavský národní park do čtyř sekcí s různým režimem ochrany. Přírodní zóna, která vznikne na 27 procentech plochy, se ponechá pouze přírodním procesům. Členění dále navrhuje zónu přírodě blízkou, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nacházejí se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality.

Zhůřské louky by se měly stát součástí kulturní krajiny. V lokalitě, v níž člověk několik desítek let zásadněji nezasahuje, by se tak mohlo například začít stavět. "Zařazení Zhůřských luk do kulturní zóny způsobí jejich zastavění majitelem - developerem a tedy nenávratnou devastaci této lokality, kde rostou vzácné orchideje a přežívají zde i další unikátní druhy rostlin a hmyzu," uvedl Kindlmann.

Návrh zón počítá s rozdělením Horskokvildských slatí do několika útvarů s různým režimem ochrany. "Komplex Horskokvildských slatí, jenž je chráněný i Ramsarskou úmluvou (o mokřadech), je nutné scelit do jediného území, zařazeného do nejpřísněji chráněné přírodní zóny, neboť jejich dosud navrhované rozdrobení na izolované ostrůvky povede ke ztrátě biodiverzity tohoto unikátního systému," řekl Kindlmann.

"Návrh na vymezení zón na území NP Šumava se v současnosti nachází ve fázi meziresortního připomínkové řízení. Na konkrétní vymezení zón existují různé odborné názory a projednávaný návrh zonace je výsledkem složitě dojednaného kompromisu. Ten byl za přispění výrazné většiny členů rady dohodnut s Radou NP Šumava, jejímiž členy jsou i zástupci vědecké obce. Ministerstvo v současnosti nepočítá s tím, že by projednávaný návrh jakkoliv měnilo," uvedlo na dotaz ČTK ministerstvo životního prostředí.

Konference v Bratislavě se účastnilo 130 delegátů z více než 20 zemí. Mezi nimi byli například generální ředitel Evropské komise pro životní prostředí, vedoucí evropsko-jihoamerického oddělení UNESCO pro světové dědictví, ředitel evropské kanceláře mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 6. prosince 2019

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď