Vědci upravují geny chmele, chtějí víc prospěšných látek

foto Chmelové hlávky - ilustrační foto.

Praha/České Budějovice - Chmel by v budoucnu mohl mít více léčivých látek i hořkých kyselin. Vědci z Česka toho chtějí docílit pomocí genetických úprav CRISPR-Cas9. Pro úpravu chmele je využili jako první na světě, techniku úspěšně otestovali na genu ovlivňujícím barvu. Nyní je zajímají geny zásadní pro tvorbu látek, které jsou důležité pro pivovarnictví nebo farmacii. Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AV) o tom ČTK informovalo v dnešní tiskové zprávě.

Tzv. molekulární nůžky CRISPR-Cas9 patří k významným objevům posledních dekád. Vědci mohou díky nim s velkou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin i mikroorganismů. Američanka Jennifer Doudnaová a Francouzka Emmanuelle Charpentierová za jejich vývoj loni získaly Nobelovu cenu za chemii. Technologie je velkou nadějí pro léčbu rakoviny i dědičných chorob.

V případě rostlin už tuto metodu výzkumníci využili v řadě případů - od modelových rostlin po hospodářsky využitelné plodiny jako rajče, pšenice nebo ovocné dřeviny. Chmel otáčivý si poprvé vybrali výzkumníci v Českých Budějovicích.

Jejich cílem byl modelový gen pro klíčový enzym, který zajišťuje výrobu listových barviv, jeho "vypnutí" je na rostlině okamžitě poznat. Podle vědců pokusné rostliny získaly buď zcela bílé nebo mozaikovité listy. A to, že byl první test v zacílení genu úspěšný, potvrdily molekulární analýzy.

"Jsem rád, že se nám povedlo tuto metodiku zavést i pro chmel, u kterého navíc představuje určitou komplikaci fakt, že se jedná o vegetativně množenou plodinu," poznamenal spoluautor výzkumu Praveen Awasthi. Awasthi tuto technologii dříve vyzkoušel u banánovníku. Je i hlavním autorem současné studie, kterou publikoval časopis Plant Physiology and Biochemistry.

Nyní se tým zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo takzvaných prenylovaných flavonoidů. Ty příznivě působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům a jsou důležité pro farmaceutický průmysl.

Awatshi podotkl, že k výhodám techniky CRISPR patří, že je univerzální a umožňuje upravit konkrétní geny, aniž by vědci zasáhli jiné oblasti genomu. Další plus je podle odborníků to, že do organismu není třeba vnášet cizí geny, jako v případě geneticky modifikovaných organismů (GMO).

Zástupci Biologického centra však upozornili, že v EU je nyní prakticky znemožněno komerční využití takto upravených rostlin. Biologické centrum je součástí iniciativy evropských vědců, která žádá Evropský parlament a Evropskou komisi o změnu legislativy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je neděle 24. ledna 2021

Očekáváme v 5:00 0°C

Celá předpověď