Vědci: Početnost i rozmanitost ptactva v polích je v Rakousku proti ČR vyšší

foto Sklizené pole - ilustrační foto.

Praha - Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině 1,5 krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Vyplývá to ze studie vedené odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zásadní roli hraje velikost polí, ta rakouská měla menší rozlohu. O studii, kterou zveřejnil časopis Agriculture, Ecosystems and Environment, informovali zástupci AV v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracovali vědci z pěti institucí.

Vědci porovnávali velikost polí a jejich strukturu s početností a druhovou skladbou polních ptáků. "Většina druhů polních ptáků byla v Rakousku výrazně početnější, přičemž největší rozdíly byly nalezeny například u skřivana polního, strnada obecného, špačka obecného, tedy u ikonických druhů zemědělské krajiny s dlouhodobým poklesem početnosti v celé Evropě," uvedl Martin Šálek z ÚBO a České společnosti ornitologické. Studie porovnávala ptačí společenstva zemědělské krajiny ve dvou přeshraničních regionech, Znojemsko a Dolní Rakousy, s podobným podílem orné půdy a krajinných prvků, ale s výrazně odlišnou velikostí polí - ta rakouská měla menší rozlohu.

Zástupci AV uvedli, že Česko je evropským "rekordmanem" ve velikostí polních celků a 57 procent orné půdy je tu v blocích větších než 20 hektarů. I proto je podle odborníků česko- rakouské příhraničí ideální pro zkoumání vlivu ztráty různorodosti krajiny, takzvané homogenizace, na její biodiverzitu. Právě homogenizaci vědci uvádí jako zásadní proces, který snížil biologickou rozmanitost krajiny, problém prohloubila i modernizace a chemizace zemědělství.

"Z našich výsledků je zřejmé, že negativní vliv kolektivizace české krajiny má vliv nejenom na ptáky, ale na celkovou biodiverzitu zemědělské krajiny," poznamenal Šálek. "Vliv velkých polních celků i na další druhy v zemědělské krajině demonstruje také naše předchozí studie, která prokázala, že populační hustota zajíce polního byla 3,8 až 9,6 krát vyšší v Rakousku než v různých regionech České republiky," sdělil vědec. Dodal, že rozdělení velkých lánů do menších polí mezemi, biopásy či křovinatými koridory může výrazně podpořit biologickou rozmanitost, prospět ekosystému i zadržování vody v krajině. "Jednou z možností může být větší a dlouhodobější finanční podpora zemědělské produkce pro zemědělské subjekty hospodařící na drobných polích s vyšším zastoupením krajinných prvků," uvedl Šálek. Taková opatření by podle něj také snížila erozi půdy.

Zástupci AV připomněli, že po roce 1948 se zásadně proměnila česká zemědělská krajiny. Z drobných polí do velikosti 0,25 hektaru vznikaly obrovské lány o rozloze až několik desítek hektarů. Postup měl usnadnit obdělávání a management půdy, zároveň však vedl k zániku mezí, polních cest a zelených koridorů.

Podle Šálka je nedostatečné i omezení pěstování jedné plodiny na souvislé ploše maximálně 30 hektarů. "Stejně tak povinný podíl minimálních čtyř procent neproduktivních ploch je žalostně málo pro podporu biodiverzity," dodal vědec.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je středa 22. září 2021

Očekáváme v 15:00 16°C

Celá předpověď