Praha - Na mnoha místech Česka se během posledního dubnového večera rozhoří ohně při tradičním pálení čarodějnic. Lidé se sejdou například v Praze na Ladronce, Kampě či ve Žlutých lázních, v Brně na Špilberku, v olomoucké Korunní pevnůstce a na stovkách dalších organizovaných i soukromých akcí po celé zemi. Hasiči každoročně varují před zbytečnými požáry i planými poplachy o filipojakubské noci. Třicátého dubna musejí vyjíždět vícekrát, než bývá obvyklé v jiné dny.
Plánované rozdělávání ohně by lidé či pořadatelé akcí měli nahlásit hasičům prostřednictvím aplikace https://paleni.izscr.cz, a tím mimo jiné zamezit jejich zbytečnému výjezdu k domnělým požárům. Organizátoři také mohou při pálení hlavně velkých vater požádat o spolupráci místní dobrovolné hasiče.
Hasiči mají při pálení čarodějnic každoročně více práce. Loni vyjížděli v celé republice k 88 požárům, což bylo o tři méně než předloni. Oslavy byly podle nich klidnější než v předchozích letech. Přibližně polovina požárů byla před rokem v přírodním prostředí, z čehož lze podle hasičů usuzovat, že nějakým způsobem souvisely s oslavami.
Největší roli v nárůstu požárů hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a teplo, je riziko požáru mnohem vyšší, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí. Letošní závěr dubna provázelo poměrně chladné počasí s dešťovými přeháňkami.
Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků, soutěže o nejlepší masku, klání v čarodějnických dovednostech nebo slet čarodějnic. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
