Štrasburk - Předsedkyní Evropského parlamentu se dnes opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla na dva a půl roku trvající funkční období na první schůzi europarlamentu v jeho novém složení po červnových volbách. Hned v prvním kole tajné volby získala 562 hlasů z 623 odevzdaných platných volebních lístků. Europoslanci dnes ve Štrasburku zvolili 14 místopředsedů nového Evropského parlamentu vzešlého z červnových voleb. Jedenáct místopředsedů se podařilo zvolit v prvním kole, ve druhém kole pak uspěli další tři europoslanci. Česká europoslankyně z frakce Patrioti pro Evropu Klára Dostálová ani její kolega ze stejné frakce Fabrice Leggeri mezi nimi nebyli.
Fotogalerie
Na druhém místě skončila kandidátka Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová, která získala 61 hlasů. Nyní začnou europoslanci vybírat 14 místopředsedů.
Europoslanci hlasovali v tajné volbě, která se na rozdíl od běžného elektronického hlasování konala tradičně na papírových lístcích. Přítomní europoslanci zaškrtli svou volbu a svůj lístek v obálce donesli k jedné z osmi průhledných uren rozdělených podle prvního písmene příjmení, přičemž před odevzdáním hlasu museli prokázat svou totožnost a zapsali se na seznam. Volba trvala necelou hodinu.
Průběh hlasování kontrolovalo osm náhodně vylosovaných europoslanců, takzvaných skrutátorů. Jedním z nich byl i nově zvolený český zástupce Filip Turek z Přísahy a Motoristů, který v EP vstoupil do nově zvolené frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).
Metsolaová v projevu před volbou požádala europoslance o důvěru a o jejich hlas. Politička z Malty, nejmenšího státu bloku, uvedla, že je důkazem toho, že v Evropě lze dosáhnout velkých věcí.
"Výzvy, která nás čekají, budou vyžadovat silné vedení. (...) Parlament se nesmí bát vést a měnit," řekla Metsolaová. Zákonodárný orgán podle ní musí posílit svou roli, zefektivnit a zjednodušit své fungování a zbavit se byrokratické zátěže.
"Moje vášeň pro náš projekt nepohasla. Chci vybudovat lepší (Evropu), pomáhat překlenout zbývající rozdíly mezi tím, co lidé od Evropy očekávají, a tím, co jim můžeme nabídnout," uvedla Metsolaová, která měla ve volbě velkou podporu napříč frakcemi.
Metsolaová také zdůraznila, že europarlament musí nadále stát jasně za Ukrajinou bránící se ruské invazi, trvat na lidském přístupu ohledně situace na Blízkém východě a hledání udržitelného mírového řešení tamního konfliktu.
Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zejména z hlediska humanitární situace v Pásmu Gazy, jako jedno z hlavních témat ve svém projevu představila jediná protikandidátka Metsolaové, bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová. Tu v pondělí večer překvapivě a na poslední chvíli nominovala frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).
Monterová se označila za kandidátku, která bude reprezentovat touhu po míru v Evropě, bránit práva žen a pracovníků a bojovat proti rasismu. Její frakce chce chránit feminismus, zástupce menšiny LGBT+ a přeje si mír pro Palestinu. Europoslankyně se ostře opřela do izraelského vedení, které podle ní v Pásmu Gazy páchá genocidu. Ruskou válečnou agresi na Ukrajině zmínila jen na okraj, ruského prezidenta Vladimira Putina ovšem označila za zločince a uvedla, že v tomto konfliktu trpí jak Ukrajinci, tak Evropané.
Čeští europoslanci v dnešní volbě z většiny podpořili Metsolaovou
Čeští europoslanci z velké většiny v dnešní volbě předsedkyně EP podpořili Metsolaovou. Čeští zástupci v EP ocenili zejména snahu Metsolaové komunikovat s různými frakcemi i její předchozí práci ve funkci. Europoslankyně reprezentující maltskou středopravicovou Nacionalistickou stranu Metsolaová byla do funkce předsedkyně navržena klubem Evropské lidové strany (EPP).
Právě čeští představitelé lidovecké frakce v europarlamentu dnes nejvíce znovuzvolené předsedkyni gratulovali. "Získala 562 hlasů, ke zvolení stačilo 312," komentoval "očekávanou" výhru Metsolaové europoslanec za STAN Jan Farský. "Konsenzuální, komunikující, energická, vstřícná. A jako předsedkyně europarlamentu se v minulých letech osvědčila," dodal na adresu své kolegyně z frakce EPP Farský. Vysoký počet hlasů je podle něj i dobrou zprávou pro předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, o jejímž setrvání ve funkci bude Evropský parlament rozhodovat ve čtvrtek.
"Svým nadšením a otevřeným stylem vedení se stala nejen tváří evropské politiky ale i lídryní, kterou Evropa potřebuje," uvedla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
"Velká podpora práce i osobnosti Roberty Metsolaové mezi europoslanci se promítla i do jejího znovuzvolení předsedkyní Evropského parlamentu. Roberta byla a bude skvělá předsedkyně, má na co navazovat," řekl Luděk Niedermayer z TOP 09, který rovněž působí v EPP.
Metsolaovou podpořila i nově vzniklá frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), pod kterou spadá sedm europoslanců hnutí ANO a dva zástupci Přísahy a Motoristů. "Normálně s námi komunikuje, nelíbí se jí cordon sanitaire. Chce, aby Evropský parlament fungoval na bázi spolupráce," řekla ČTK místopředsedkyně frakce Klára Dostálová (ANO) s odkazem na francouzský termín, který označuje neformální dohodu některých politických skupin o izolaci krajní pravice.
"Hlasy pro předsedkyni mluví za vše, mluví za tu práci, kterou v posledních 2,5 letech vykonávala. Frakce Patriotů říkala, že její kandidaturu podpoří," uvedla europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha a Motoristé), která podobně jako Dostálová ocenila, nakolik Metsolaová s novým klubem komunikuje.
Za přesvědčivé označila znovuzvolení europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová z frakce Zelených a Svobodné evropské aliance (Greens/EFA). "Zjevně dokázala přesvědčit nový parlament svou prací v dosavadním 2,5letém období. V evropských institucích už to není tolik téma, ale třeba pro český kontext je stále cenné vidět na čelných pozicích ženy," uvedla Gregorová.
"Je logické, aby funkci předsedy parlamentu vykonával zástupce největšího poslaneckého klubu. Konkrétně Roberta Metsolaová má s výkonem této funkce již zkušenosti, v parlamentu zastupuje středopravicovou stranu a v předcházejícím funkčním období dokázala Evropský parlament důstojně reprezentovat. Proto v dnešním hlasování získala podporu poslanců zvolených za ODS," uvedla předsedkyně europoslaneckého klubu ODS Veronika Vrecionová s odkazem na své kolegy Ondřeje Krutílka a Alexandra Vondru. Trojice patří do konzervativní frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
"Do budoucna jen doufám, že udrží rozumný balanc a rozdělení kompetencí mezi EP a dalšími institucemi, zejména Radou a Komisí," doplnil Krutílek (ODS).
"Nevolil jsem ani jednu kandidátku," řekl ČTK Ivan David za SPD a Trikoloru, který usedl v dalším nově vzniklém klubu Evropa suverénních národů (ESN). Odmítavý postoj k oběma nominovaným političkám vyjádřil i Ondřej Dostál zvolený za koalici Stačilo!, který je v parlamentní skupině Ostatní. "Rozhodl jsem se nepodpořit ani jednu z kandidátek pro rozpory s naším programem a jimi prezentovanými záměry," uvedl.
Europoslanci zvolili 14 místopředsedů EP, Klára Dostálová neuspěla
Europoslanci dnes ve Štrasburku zvolili 14 místopředsedů nového Evropského parlamentu vzešlého z červnových voleb. Jedenáct místopředsedů se podařilo zvolit v prvním kole, ve druhém kole pak uspěli další tři europoslanci. Česká europoslankyně z frakce Patrioti pro Evropu Klára Dostálová ani její kolega ze stejné frakce Fabrice Leggeri mezi nimi nebyli. Stejně tak neuspěla kandidátka další krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) Ewa Zajaczkowská-Herniková.
Hned v prvním kole byli zvoleni Němka Sabine Verheyenová (604 hlasů), polská europoslankyně Ewa Kopaczová (572 hlasů) a Španěl Esteban González Pons (478 hlasů) z frakce Evropské lidové strany EPP. Z frakce socialistů a demokratů (S&D) se místopředsedy stali Němka Katarina Barleyová (450 hlasů), italská europoslankyně Pina Piciernová (405 hlasů), Rumun Victor Negrescu (394 hlasů), Dánka Christel Schaldemoseová (378 hlasů) a Španěl Javi López (377 hlasů).
Za liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe) uspěli Slovák Martin Hojsík (393 hlasů) a belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová (371 hlasů) a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta (347).
Zbylí europoslanci měli méně než byla nadpoloviční většina odevzdaných hlasů. Klára Dostálová obdržela 214 hlasů, pro zvolení jich ale bylo potřeba alespoň 333.
Lidovci, socialisté a liberálové již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo "cordon sanitaire", což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi to znamená neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.
V prvním kolem hlasování přitom skutečně neuspěl ani jeden z kandidátů Patriotů pro Evropu ani další nové krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). "Beru to jako zkoušku demokracie. Pokud se tady nazýváme demokraté, ctíme demokratické hodnoty, tak bychom měli ctít takzvanou dHondtovu metodu, která udává počet míst napříč frakcemi i ve vedení Evropského parlamentu," řekla českým novinářům ve Štrasburku Dostálová. Vzhledem k tomu, že frakce Patrioti pro Evropu je třetí největší, měla by podle ní mít nárok na dvě místopředsednická křesla a jednoho kvestora. "Teď se ukáže v reálné praxi, jak to jednotlivé frakce vlastně myslí s demokracií," dodala česká europoslankyně, která je zároveň místopředsedkyní frakce.
Druhé kolo hlasování potvrdilo, že žádný ze zástupců Patriotů a takzvaných Suverenistů (ESN) do místopředsednického křesla neusedne. Zbývajícími místopředsedy se nakonec stali dva zástupci konzervativní frakce ECR Antonella Sbernaová a lotyšský europoslanec Roberts Zile a za Levici v Evropském parlamentu (GUE/NGL) Francouz Younous Omarjee.
Podle komentářů bruselských médií se tak právě při této volbě projevilo pravidlo "cordon sanitaire", o kterém hovořil již před pár dny i mluvčí lidovecké frakce EPP. "Jednáme s Renew a socialisty o cordon sanitaire proti krajní pravici a těm, kteří jsou proruští," uvedl tehdy Pedro López de Pablo. "Nechceme, aby tito europoslanci reprezentovali Evropský parlament navenek," dodal.
Podobně se vyjádřil český europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který rovněž působí v EPP. "Převládá tady názor, že oni prezentují tak divoké nepřijatelné názory na Evropskou unii a na její zájem, že není dobré, aby vystupovali jako reprezentanti vysokých funkcí," řekl novinářům ve Štrasburku o zástupcích krajní pravice.
