Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (u Prahy) - Tisíce lidí si ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz světce a patrona země svatého Václava. Bohoslužbu za slunečného počasí sloužil apoštolský nuncius v ČR Jude Thaddeus Okolo, kázání pronesl pražský arcibiskup Jan Graubner. Účastnili se moravští a čeští biskupové i představitelé státu. U příležitosti letošního 80. výročí konce druhé světové války pouť připomněla i utrpení jejích obětí. Hlína ze čtyř míst utrpení českého lidu v době druhé světové války, přinesená v obětním průvodu, bude po mši uložena v truhlicích v kryptě baziliky svatého Václava.
Graubner v kázání připomněl základní hodnoty, zejména potřebu trpělivosti a naděje. "V době internetu, kdy místo a čas nahrazuje tady a teď, nepatří trpělivost mezi nacvičené ctnosti. Pokud ji však přesto objevíme, zjišťujeme, že trpělivost udržuje naději živou a upevňuje ji jako ctnost a životní styl," pronesl Graubner. Upozornil na to, že místo naděje dnes roste strach z budoucnosti, místo společného putování dějinami roste rozdělení, napětí a netolerance. Připomněl, že láska k bližnímu byla základem moudrých vztahů a prosperující společnosti, na kterém stavěl svatý Václav.
Grauber vyzval i k odpuštění. "Odpuštěním se minulost nepředělá, odpuštění nemůže změnit to, co se už stalo. Může však změnit budoucnost a umožnit to, že budeme žít jinak, bez zášti, bez jízlivosti a pomsty," řekl Grauber. Tyto hodnoty bychom měli mít podle něj na paměti i při nadcházejících parlamentních volbách. "Kdy budeme přemýšlet, komu dáme svůj hlas, u koho můžeme předpokládat, že přispěje k uzdravení vztahů a lepší budoucnosti národa," uvedl Graubner.
Hlína, která bude uložena do krypty baziliky, pochází z popraviště v Malé pevnosti Terezín, ze základů kostela sv. Martina a Horákova statku v Lidicích a z koncentračních táborů Dachau a Mauthausen.
Do Staré Boleslavi se tradičně vypravují i pěší poutníci. Na patnáctikilometrovou trasu pražské pěší pouti se vydávají věřící z několika farností, vyrazili v 05:00 z pražských Kyjí přes Jenštejn. K brandýskému zámku, kde dostali požehnání od Graubnera, dorazili po 08:30. "Dnes nás šlo přes 40 a šlo se krásně," řekl ČTK organizátor pouti farář Edward Walzcyk, pěší poutě pořádá asi 18 let. Z Rajské zahrady se v 05:30 připojila k poutní skupině i Anna Brabcová. "I to ranní vstávání bylo příjemnější, protože jsem se těšila, že oslavím svatého Václava," řekla ČTK. V pěším putování vidí příležitost víc se zamýšlet, modlit se a obětovat kroky za těžkosti světa.
Mariánské náměstí a jeho širší okolí je uzavřeno pro dopravu, řidiči musí zaparkovat na okraji města nebo v menších postranních ulicích. Na pořádek dohlíží desítky policistů, skauti pomáhají s organizací akce.
Při mši byla na pódiu vedle hlavního oltáře vystavena relikviářová busta knížete, takzvaná herma, s částí světcových ostatků. Nejvzácnější relikvii, lebku svatého Václava, si mohou lidé do odpoledne prohlédnout v kryptě sv. Kosmy a Damiána v bazilice sv. Václava. Do poutního místa dorazila v sobotu večer v novém relikviáři, který má díky speciálním technologiím zabránit tomu, aby lebku národního světce a patrona poškozovaly při transportu zejména změny klimatu. Na výzdobě relikviáře se podíleli přední brusiči a klenotníci.
Kromě poutní mše se dnes koná i řada dalších akcí, v areálu u baziliky sv. Václava je od rána Svatováclavské tržiště s ukázkami řemesel. Bohatý hudební program připravilo město na Mariánském náměstí i v areálu letního kina Houštka, koná se od odpoledne do večerních hodin.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.
Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.
