Fort Worth (Texas) - V rozsáhlé tovární hale na okraji texaského Fort Worth je u každého zatím nedokončeného trupu stíhačky F-35 umístěna velkoplošná obrazovka. Kromě řady jiných pro mechaniky důležitých údajů ukazuje v procentech, do jaké míry už je konkrétní letadlo hotové. V levém horním rohu obrazovky je vlajka země, v jejímž letectvu bude vyráběná stíhačka létat. Zpravodaj ČTK tak v továrně společnosti Lockheed Martin kromě řady amerických viděl také například vlajky Izraele a Dánska. K nim by, pokud se česká vláda dohodne s Washingtonem na pořízení 24 těchto strojů, mohla za několik let přibýt i vlajka česká.
Fotogalerie
Továrna označovaná jako Air Force Plant 4 byla postavena na počátku 40. let minulého století a za druhé světové války v ní rychlým tempem vznikaly bombardéry B-24 Liberator, o několik desetiletí později například také stroje F-16. Od roku 2006 zde staví stíhačky páté generace s označením F-35. Z rozjezdové dráhy, kterou má továrna společnou s nedalekou leteckou základnou Naval Air Station Reserve Base Fort Worth, zatím k zákazníkům odletělo více než 860 těchto moderních letadel a příští rok by toto číslo mělo překonat hranici tisíce vyrobených kusů.
"Je docela snadné se na ní naučit létat. Má řadu věcí zautomatizovanou, takže hodně pomáhá. Ale stále je to nadzvukové letadlo," řekl ČTK zkušební pilot společnosti Lockheed Martin, bývalý dlouholetý příslušník amerického letectva Scott "Shark" McLaren. O letadle se podle něj dá hovořit spíše jako o celém systému, který kromě schopnosti "stealth", tedy obtížné zjistitelnosti radarem, nabízí pilotovi i případně jeho velitelům z řady vstupů integrované informace o dění v okolí a o situaci na bojišti. Podobné údaje může letadlo předávat i dalším strojům v okolí. Výcvik pilotů obvykle trvá osm či devět měsíců, od základního přehledu o systémech letadla přes interaktivní výcvik a létání na simulátoru až po první samostatné lety. Podle McLarena může být složité zvládnout ovládání nového prostředí pilotní kabiny, prvků řízení či způsobu, jak využívat rozlehlou dotykovou obrazovku. "Netrvá to ale dlouho a zvlášť mladí piloti s tím nemívají problémy," dodal.
Stíhačka tak ve srovnání s předchozími generacemi letadel výrazným způsobem závisí na počítačových systémech. Nemá například známý průhledový displej, který u jiných strojů nabízí pilotovi základní informace přímo před očima, aniž by musel sklánět hlavu k přístrojům. Podobné údaje nyní promítá v průzoru pilotovy helmy, která také v závislosti na pohybu jeho hlavy umožňuje rozhled na všechny strany zprostředkovaný sérií infračervených kamer umístěných v letadle.
"Je tam asi osm milionů řádek kódu leteckých systémů. A podobný počet pro systémy podpory," vysvětlil českým novinářům Don Kinard, jeden z vedoucích pracovníků Lockheed Martin odpovědných za výrobu F-35. A při kontrole správného zapojení kabelů v letadle je tak podle něj třeba prověřit okolo 12.000 různých míst.
V tovární hale, která je přes jeden a půl kilometru dlouhá, pracuje na směny okolo 3500 mechaniků, dalších přibližně 3000 lidí se stará o různé aspekty toho, aby výroba F-35 fungovala. Celkem dává Lockheed Martin v texaském Fort Worth práci přibližně 18.000 lidem.
K některému z více 200 rozestavěných letadel, jejichž trupy mají v této chvíli ještě světle zelenou základní barvu, se mohou zaměstnanci dopravit na kole nebo na elektrickém golfovém vozíku, které mají v továrně před chodci přednost. Vnitřky letadel jsou natřeny bíle, žluté čáry na zemi a na zábradlí vymezují pro návštěvníky bezpečné prostory. Jasně oranžové fólie slouží k překrytí otevřených částí stroje, na nichž se v té chvíli nepracuje. Nad vším se jsou vidět žluté a modré jeřáby, s jejichž pomocí jsou vyráběné stroje v hale postupně přesouvány na další místa výrobního procesu.
Průjezd jasně osvětlenou a pro návštěvníka tedy nečekaně barevnou halou tak vlastně ukazuje fáze výroby letadla od nesestavených částí trupu a křídel až po hotové stroje připravené k přesunu do dalšího hangáru, kde získají finální a typicky nenápadně šedý vzhled. K vidění jsou přitom rozestavené různé verze, kromě základní F-35A tedy také F-35B, která umožňuje kolmý start a F-35C, vytvořená speciálně pro použití na letadlových lodích.
Stíhačky v této hale vznikají okolo dvou let, Lockheed Martin uvádí nyní možnou roční kapacitu výroby 156 strojů. Po dokončení jsou letadla ve vedlejším hangáru pokryta nátěrem zvyšujícím jejich "stealth" vlastnosti. Po překontrolování kvality následují tovární zkušební lety, zkušební lety prováděné piloty zákazníka a teprve poté stíhačka továrnu ve Fort Worth nadobro opustí. Také stroje určené pro evropské zákazníky z Texasu na svá nová domovská letiště míří vzduchem, v doprovodu leteckého tankeru.
