Ženeva - Dnešní jednání zástupců USA a Ukrajiny v Ženevě o americkém plánu na ukončení války přineslo posun podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka i amerického ministra zahraničí Marka Rubia, uvedla agentura Reuters. Podle Rubia dokonce šlo o zatím nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání s ukrajinskou delegací. Jermak, který vede ukrajinský vyjednávací tým, mezitím poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho mírové snahy. Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici.
Fotogalerie
Dopoledního jednání s ukrajinskou delegací se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka zúčastnili bezpečnostní poradci německé, britské a francouzské vlády. "Jsme velmi konstruktivní," sdělil k postoji své země Jermak, který také na síti X psal o trvalém a spravedlivém míru pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Zelenskyj zase uvedl, že ukrajinský, americký a evropské týmy jsou v Ženevě navzájem v úzkém kontaktu. Zároveň vyjádřil naději, že "bude výsledek".
Americký prezident Donald Trump, který dal Zelenskému na přijetí návrhu čas do čtvrtka, dnes na internetu napsal, že krajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy. Evropě vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu.
"Členové naší delegace již podali stručné zprávy o výsledcích svých prvních setkání a jednání," uvedl Zelenskyj na X v komentáři k jednání se zástupci evropských zemí a USA v Ženevě. "Pokračuje práce na tom, aby všechny prvky byly skutečně účinné při dosahování hlavního cíle, který náš lid očekává: konečně ukončit krveprolití a válku," dodal.
Ukrajina a její evropští spojenci i země jako Kanada či Japonsko usilují o úpravy amerického návrhu na ukončení války, kterou před třemi a tři čtvrtě rokem zahájilo Rusko svým vpádem do sousední země. Nynější plán, který vznikl po konzultacích s ruskými činiteli, ovšem počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území a to včetně míst, které ruská armáda ani neobsadila, početně omezí svou armádu na 600.000 a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
Zelenskyj v pátek v reakci na návrh varoval, že nastal jeden z nejtěžších okamžiků ukrajinských dějin. "Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera," poznamenal a mluvil také o životě bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti.
Trump dal v sobotu najevo připravenost plán ještě pozměnit.
Evropští představitelé navrhli úpravy amerického plánu pro Ukrajinu
Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici. Evropský plán podle agentury například navyšuje navrhovaný limit počtu ukrajinských vojáků a vymezuje se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva.
Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800.000 v časech míru, nikoliv na 600.000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že "jednání a výměny území začnou na linii kontaktu".
Šéfka EK: Hranice Ukrajiny není možné měnit silou, je nutné zastavit zabíjení
Hranice Ukrajiny nelze měnit silou a její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku, uvedla dnes v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU podle ní musí hrát ústřední roli v dohodě o konci války. Vyjádřila se tak v den, kdy v Ženevě zástupci Spojených států, Ukrajiny a evropských zemí jednají o americkém návrhu na ukončení Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
"Jakýkoliv věrohodný a udržitelný mírový plán by měl především zastavit zabíjení a ukončit válku, aniž by zaséval semínka budoucího konfliktu," je přesvědčena von der Leyenová.
Dále píše o shodě na hlavních prvcích nezbytných pro spravedlivý a trvalý mír a pro suverenitu Ukrajiny. Jako první z nich zdůrazňuje to, že hranice nelze měnit silou. Dále poukazuje na to, že pro Ukrajinu jako suverénní stát nemůže existovat omezení armády, "které by zemi ponechalo zranitelnou vůči budoucímu útoku, a tím podkopávalo evropskou bezpečnost".
Třetím prvkem je podle šéfky unijní exekutivy ústřední role Evropské unie při zajištění míru pro Ukrajinu. "Ukrajina musí mít svobodu a suverénní právo volit svůj vlastní osud," doplnila s tím, že se tato země rozhodla pro evropskou cestu.
