V prvním čtvrtletí zemřelo v Česku 46.437 lidí, nejvíce v historii

foto Ilustrační foto - Pracovník jihlavského krematoria 10. listopadu 2020 odváží rakev se zesnulým na zpopelnění.

Praha - V letošním prvním čtvrtletí zemřelo v České republice 46.437 lidí. Jde o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR. Meziročně bylo úmrtí o 54 procent více. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), jehož časová řada začíná rokem 1992. Počet obyvatel Česka klesl zpět pod hranici 10,7 milionu lidí, nad kterou se dostal loni v červnu. Na konci letošního března žilo v zemi 10,694.480 lidí.

Dvakrát v historii České republiky se čtvrtletní počet zemřelých dostal přes 40.000. Vedle prvního kvartálu letošního roku to byly i poslední tři měsíce loňského roku. Statistici příčinu úmrtí nezveřejňují. V této době se Česko potýkalo se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 30.000 lidí. Většina z těchto úmrtí připadá právě na období posledních dvou čtvrtletí. V letošním prvním kvartálu pak podle ministerstva zemřelo s koronavirem 14.997 lidí.

"Na datech lze prokázat, že jsme koronavirovou krizi zvládali velice špatně, takže vzhledem k počtu obyvatel země máme příliš vysoký počet nadúmrtí,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Nejvíce lidí zemřelo v prvním čtvrtletí ve Středočeském kraji. Bylo jich 5693. Přesto jsou střední Čechy jedním ze dvou regionů, kde se počet obyvatel zvýšil. Tím druhým je Praha. V obou případech totiž počet lidí, kteří se přistěhovali, výrazně převýšil počet těch, kteří se ze Středočeského kraje nebo hlavního města odstěhovali.

Střední Čechy byly zároveň na konci března nejlidnatějším krajem Česka, žilo v nich 1,400.879 lidí. V Praze bylo 1,337.074 obyvatel. Přes milion lidí registrují ještě kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Naopak nejméně lidí žije dlouhodobě v Karlovarském kraji, na konci prvního čtvrtletí jich bylo 292.094.

Od ledna do března se v zemi narodilo 27.249 dětí. "Bylo to o pět set více než ve stejném období roku 2020. V lednu byl sice počet narozených meziročně ještě mírně nižší, v únoru, a zejména pak v březnu ale již vyšší,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Počet zemřelých tak byl zhruba o 19.200 vyšší než počet narozených. Také to je nejvyšší rozdíl od roku 1992.

Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ v březnu, a to asi 16.700. Meziročně je to o 63 procent více. Před dovršením prvního roku života zemřelo od ledna do března celkem 56 dětí, o 11 méně než ve stejném období předchozího roku. Kojenecká úmrtnost tak byla na úrovni 2,1 promile.

Lidé v Česku uzavřeli v prvním čtvrtletí 2700 sňatků. Poprvé v historii samostatné ČR tak čtvrtletní počet svateb klesl pod 3000. Podoba obřadů byla limitována vyhlášenými proticovidovými opatřeními. "Zatímco v lednu a únoru bylo sňatků meziročně méně, v březnu více," uvedl ČSÚ. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30 až 34 let, nejvíce nevěst ve věku 25 až 29 let. Loni bylo sňatků za první tři měsíce roku o 1142 více. Rozvodů zaznamenali statistici letos do konce března 4951, meziročně o 576 méně.

Do Česka se v prvním čtvrtletí přistěhovalo 19.106 lidí, naopak vystěhovalo se jich 7215. "Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 11,9 tisíce osob, meziročně bylo o 7,4 tisíce vyšší," uvedli statistici. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následuje Slovensko a Rusko.

Nejvíce lidí se přistěhovalo do Prahy, bylo jich více než 12.400. Následují střední Čechy s téměř deseti tisíci. Téměř ve všech krajích převyšoval počet přistěhovaných množství těch, kteří se odstěhovali jinam. Jedinou výjimkou je Olomoucký kraj, odkud se vystěhovalo 1378 lidí, proti 1345 přistěhovaným.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je čtvrtek 5. srpna 2021

Očekáváme v 9:00 16°C

Celá předpověď