V plzeňských Smetanových sadech začala výstava Alšových sgrafit

foto Výstava Plzeňská galerie Alšových sgrafit, 16. listopadu 2022 ve Smetanových sadech v Plzni. Velkoformátové fotografie ukazují fasády plzeňských domů, jejichž sgrafitovou výzdobu navrhl Mikoláš Aleš.

Plzeň - V plzeňských Smetanových sadech začala venkovní výstava Plzeňská galerie Alšových sgrafit. Jde o velkoformátové fotografie fasád plzeňských domů, jejichž sgrafitovou výzdobu navrhl jeden z nejvýznamnějších členů takzvané Generace Národního divadla a klasik českého umění 19. století Mikoláš Aleš, od jehož narození uplyne v pátek 18. listopadu 170 let, řekla ČTK mluvčí radnice Adriana Jarošová.

Fotogalerie

"V Plzni Mikoláš Aleš zanechal nesmazatelnou stopu na devatenácti činžovních i soukromých domech ve stylu české renesance, což představuje úctyhodný počet srovnatelný jen s realizacemi v Praze, kde je domů s Alšovými fasádami nejvíce," uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO). Kurátorka výstavy Ivana Skálová řekla, že Alšovo plzeňské působení je neodmyslitelně spjato s osobností architekta a majitele stavební kanceláře Rudolfa Štecha, který ho roku 1892 oslovil s první nabídkou spolupráce. Všechny Alšovy návrhy byly určeny pro stavby prováděné Štechovou firmou s výjimkou domu v Dominikánské 12, který stavěla firma Müller & Kapsa.

Volbu námětu sgrafitové výzdoby přenechával architekt Štech Alšovi, který nejraději čerpal z historie či selského života. Výjevy inspirované místními dějinami a běžným životem v Plzni a na Plzeňsku pokrývají fasády trojice jednotně řešených domů na rohu Kollárovy a Tovární ulice i dům U Červeného srdce na náměstí Republiky. Podle Skálové dal někdy podnět k výzdobě název ulice, jako v případě Nerudova domu v Nerudově ulici nebo domu na nároží Petákovy a Jagellonské ulice s motivy bitvy u Moháče. Určující mohlo být také povolání majitele. Na fasádě na nároží Sedláčkovy a Solní ulice má výrazné místo řezník s atributy cechu, což bylo zaměstnání zesnulého manžela majitelky, na lékárně U Jednorožce na centrálním náměstí je dívka sbírající do košíčku bylinky a chlapec s hadem, symbolem lékařství.

"Aleš sám nikdy nepracoval přímo na fasádě, k tomu byl vždy přizván někdo z okruhu jeho osvědčených spolupracovníků, o němž se vědělo, že dodrží charakteristické rysy mistrovy pružné kresby. Jeho úloha spočívala v přípravě kartonu, z nějž se kresba přenášela na omítku," řekla Skálová. V Plzni Alšova sgrafita a fresky na fasádách malovali architekt Josef Farkač a malíři Jindřich Duchoslav Krajíček a Josef Bosáček.

Plzeňské obrazy začaly poměrně brzy vyžadovat opravy. Dnes jsou podle mluvčí všechny už poněkolikáté, s větší či menší věrností, restaurovány a žádný už přesně neodpovídá původnímu provedení. "Díky často závažnému poničení, kdy odpadaly celé kusy omítky, nezvěstným kartonům a pouze černobílým fotografiím zachycujícím původní stav, jsou dnešní sgrafita pozměněná v kresbě i v barvách," řekla. Tři z nich už neexistují - v Rooseveltově 4 a Dominikánské 12, vila Františka Rehwalda v Lobzích byla zbořena v 60. letech 20. století.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 5°C

Celá předpověď