V noci se pokusilo překonat hranici 150 migrantů, uvedli polští pohraničníci

foto Migranti na hraničním přechodu na polsko-běloruské hranici, 15. listopadu 2021.

Varšava/Minsk - Na 150 migrantů se v noci na dnešek neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla dnes polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů. Policie dnes oznámila, že další migranty v posledních dnech zadržela na polském území při cestě do západní Evropy.

Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožní jim požádat o azyl.

Podle hraniční stráže se za neděli pokusilo ilegálně vkročit z Běloruska do Polska 346 lidí. "Příslušníci pohraniční stráže vydali 58 osobám rozkaz k opuštění země. Zbývající pokusy byly zmařeny. Za napomáhání (k ilegálnímu přechodu hranice) byly zatčeny tři osoby: dva občané Sýrie a jeden Gruzie," sdělili dnes na twitteru polští pohraničníci.

Policie v Podlaském vojvodství v posledních dnech také v několika případech zadržela migranty, které pašeráci vezli do západní Evropy, uvedlo Radio Zet. Policie tvrdí, že v neděli odhalila jeden z největších pokusů o pašování lidí, když v obci Bielsk Podlaski zastavila vozidlo s polskou poznávací značkou, které vezlo 29 migrantů z Iráku. "Byli vyčerpaní, hladoví a žízniví. Policisté se s nimi podělili o vodu a jídlo," uvedla policie s tím, že běžence předala pohraniční stráži. Ukrajinského řidiče vzala do vazby. V noci na dnešek pak u města Sejny zastavila vůz s českou SPZ, v němž podle ní občan Kazachstánu vezl čtyři Iráčany, kteří byli v Polsku nelegálně.

Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se předminulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. V posledních dnech migranti přijali jinou taktiku a jejich menší skupiny se pokoušejí překračovat hranici na mnoha různých místech, uvedly minulý týden polské úřady.

Západ obviňuje režim autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Mluvčí polské hraniční stráže Anna Michalská dnes podle agentury PAP uvedla, že úřady brzy začnou vydávat propustky do pohraničního pásma omezenému počtu novinářů. Zákaz vstupu do této oblasti mají žurnalisté od 2. září. Podle mluvčí jsou nyní v regionu Podlesí přítomní zástupci 170 médií, přičemž možnost navštívit pohraničí dostane 20 až 30 z nich. Polsko rovněž plánuje zorganizovat charterové lety, které by do Iráku dopravily ty migranty, kterým polské úřady zamítly azylovou ochranu, dodala Michalská.

Polský prezident Andrzej Duda řekl týdeníku Sieci, že Lukašenko zřejmě cílil svou akci s migranty záměrně na Polsko. A to proto, že svou hranici "tvrdě bráníme" a že chtěl ukázal připravenost jít do fyzického střetu se Západem.

Na běloruské straně hraničního přechodu Kuźnica-Bruzhi mezitím úřady obnovily zásobování utábořených migrantů základními potřebami. Běloruská státní agentura BelTA zveřejnila snímky, jak vojáci rozdávají čaj, sušenky, jogurty a tvaroh běžencům ve skladišti přeměněném na nouzové ubytování.

Podle agentury DPA není jasné, co se nyní s utábořenými migranty bude dít. V Bělorusku momentálně pobývají experti Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle běloruských úřadů bylo dosud hospitalizováno okolo 100 migrantů, z nichž někteří mají zápal plic. Panují obavy z šíření koronaviru ve stísněných podmínkách provizorního ubytování.

Bělorusko zorganizuje druhý repatriační let s uvázlými migranty

Minsk zorganizuje druhý repatriační let s migranty uvázlými na bělorusko-polské hranici, uvedl dnes podle běloruské státní agentury BelTA běloruský prezident Alexander Lukašenko. Sdělil také, že od Evropské unie stále očekává jednání ohledně přijetí 2000 běženců, což je krok, který Minsk v minulých dnech navrhl. Polské činitele zároveň Lukašenko varoval před uzavřením hranic s Běloruskem. Mluvčí Evropské komise dnes prohlásil, že unijní exekutiva s Minskem jedná, nikoli však o přijetí migrantů, ale o pomoci s jejich návratem domů.

Západ obviňuje běloruský autoritářský režim, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních států mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se předminulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do EU. V posledních dnech se menší skupinky pokoušejí překračovat hranici na mnoha různých místech, zhruba 2000 jich je provizorně ubytováno ve skladišti na běloruské straně hraničního přechodu Kuźnica-Bruzhi. Kolem 400 migrantů bylo minulý týden letecky repatriováno do Iráku.

Lukašenko minulý týden navrhl v telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, aby EU vytvořila humanitární koridor do Německa pro 2000 migrantů. Šéfka německé vlády o tom podle něj slíbila jednat na unijní úrovni. Německý ministr vnitra Horst Seehofer však tvrzení běloruského prezidenta označil za dezinformaci. Mluvčí německé vlády dnes podle agentury Reuters odmítl návrh, aby Německo zmíněný počet lidí přijalo.

"Čekám od EU odpověď na otázku ohledně 2000 běženců," řekl dnes podle agentury BelTA Lukašenko a dodal, že kontaktní osoby v EU na jeho výzvy nereagují.

Evropská komise v reakci uvedla, že mezi Bruselem a Minskem se na několika úrovních odehrávají "technické rozhovory". EU při nich chce zjistit, "jak můžeme pomoci se snahou o repatriaci lidí, kteří uvízli v Bělorusku," řekl mluvčí EK Peter Stano. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle něj v posledních dvou týdnech dvakrát mluvil s běloruským ministrem zahraničí, jednání se vedou i na nižší úrovni a budou pokračovat tento týden.

Otázka možného přijetí běženců unijními zeměmi však podle komise není na stole. "Obvykle nekomentujeme to, co pan Lukašenko říká, protože spousta těch věcí nemá nic společného s realitou," prohlásil Stano v narážce na zmíněná tvrzení běloruského prezidenta.

Lukašenko dnes zároveň varoval Varšavu před uzavřením hranic s Běloruskem, což je možnost, kterou o víkendu naznačil polský premiér Mateusz Morawiecki. Pokud bude na bělorusko-polské hranici uzavřen železniční provoz, mohou být podle Lukašenka vlaky odkloněny třeba přes konfliktní oblasti na východní Ukrajině.

Varšava požádala o jednání V4

Kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem požádal polský premiér Mateusz Morawiecki o setkání lídrů Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V televizi Polsat to dnes uvedl mluvčí polské vlády Piotr Müller. Úterního jednání v Budapešti se za Česko zúčastní premiér Andrej Babiš.

"V úterý se v Budapešti uskuteční další setkání Visegrádské skupiny. Premiér Mateusz Morawiecki požádal o svolání skupiny kvůli současné geopolitické situaci," uvedl Müller.

Šéf polské vlády žádostí o svolání V4 pokračuje v diplomatických aktivitách v souvislosti s krizí na polsko-běloruském pomezí, kde již třetí týden pobývá několik tisíc migrantů v naději, že se dostanou do EU. V neděli navštívil Morawiecki hlavní města tří pobaltských zemí.

Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Varšava posílila ostrahu hranice o zhruba 15.000 vojáků. Británie minulý týden slíbila vyslat Polsku na pomoc na 150 armádních ženistů, na sto vojáků vyšle také Estonsko. Pomoc Varšavě nabídlo opakovaně také Česko, podle premiéra Babiše o ni Varšava zatím neprojevila zájem.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je neděle 28. listopadu 2021

Očekáváme v 11:00 1°C

Celá předpověď