Praha - Národní muzeum v Praze (NM) dnes slavnostně otevřelo expozici s fosiliemi předků člověka starými 3,2 milionu let. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě, přezdívané Lucy a Selam, zapůjčilo do Prahy Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. V Evropě jsou vystaveny poprvé. Návštěvníci si je budou moci v Národním muzeu prohlédnout do 23. října. Expozici Lidé a jejich předci v Národním muzeu tvoří nejen fosilie Lucy a Selam. Její další část zve návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů, řekl ČTK generální ředitel muzea Michal Lukeš.
Fotogalerie
Kostra Lucy byla objevena v roce 1974, a až o 150.000 let starší fosilní pozůstatky Selam v roce 2000. Oba exponáty představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka. Etiopii opouštějí jen výjimečně.
Generální ředitel NM Michal Lukeš vystavení fosilií v Praze označil za historický okamžik. "Vystavení originálních fosílií Lucy a Selam v Národním muzeu v naší nové expozici je pro mne osobně splněním snu a bezpochyby jedním z významných okamžiků v historii naší instituce a též dokladem toho, že patříme mezi špičková muzea mezinárodního významu a dokážeme v České republice pořádat výstavní projekty světové úrovně," řekl dnes generální ředitel NM Michal Lukeš. V NM se Lucy a Selam stanou součástí expozice Člověk a jeho předchůdci, která zve návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů.
Výstavní projekt dnes zahájili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně cestovního ruchu Etiopie Selamawit Kassaová, generální ředitel NM Lukeš, generální ředitel Etiopského úřadu pro kulturní dědictví Abebaw Ajalu Gella společně s objeviteli Lucy a Selam profesorem Donaldem Johansonem a profesorem Zeresenayem Alemsegedem.
Kvůli očekávanému zájmu veřejnosti prodává muzeum vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu. Pro veřejnost bude dnes expozice otevřena od 16:00, od úterý 26. srpna bude možné muzeum navštívit od 09:00 do 18:00. Veřejnost se bude moci také setkat s objeviteli Lucy a Selam Johansonem a Alemsegedem. Diskusi ve středu 27. srpna bude v Nové budově Národního muzea moderovat vědecký redaktor České televize Daniel Stach.
Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály v Praze 15. srpna. Transport provázela mimořádná bezpečnostní opatření, na starost je dostal policejní Útvar rychlého nasazení. Originál fosilie Lucy byl mimo Etiopii pouze jedenkrát, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Originál fosilie Selam oficiálně představilo pouze etiopské národním muzeum v roce 2006 při oznámení objevu. Oba exponáty jsou nejcennějším národním kulturním dědictví Etiopie. Jejich zápůjčku umožnila dohoda obou zemí, zaručil se za ně z rozhodnutí vlády český stát.
Kosti Lucy objevil Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974. Jméno samice hominida dostala podle písně skupiny Beatles s názvem Lucy in The Sky with Diamonds. Nalezeno bylo asi 40 procent kostí těla, a to včetně pánve, obratlů, žeber či stehenní kosti, což vědcům poskytlo důležité informace o vzhledu, pohybu i způsobu života. Později vědci dospěli k pravděpodobnému závěru, že Lucy zahynula po pádu ze stromu.Paleontolog Alemseged vedl v letech 1999 a 2000 tým Kalifornské akademie věd, který našel kosti Selam v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.
Budovami NM v loňském roce prošlo 1,23 milionu lidí. Je to o 88.000 více než v roce 2023. Podle ředitele NM Lukeše dva z nejcennějších exponátů na naší planetě, Lucy a Selam, mohou přilákat další návštěvníky.
Expozici Lidé a jejich předci v NM tvoří nejen fosilie Lucy a Selam
Expozici Lidé a jejich předci v pražském Národním muzeu tvoří nejen fosilie 3,2 milionu let starých předků člověka, které dostaly přezdívky Lucy a Selam. Její další část zve návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů, řekl ČTK generální ředitel muzea Michal Lukeš.
"Lucy a Selam jsou umístěny v úvodu expozice. My jsme je nevystavili sami o sobě, ony uvádějí do expozice, která má dvě části. První část provede historií lidí a jejich předků, a potom návštěvníci přejdou do druhé místnosti, která je věnována pravěku a propojuje dávné doby světové s našimi pravěkými evropskými dějinami," uvedl Lukeš.
V roce 1974 objevená kostra Lucy a Selam, fosilní kostra dítěte nalezená v roce 2000, představují podle muzea klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka. Expozice Lidé a jejich předci vedle nich ukazuje například světově významný výlitek mozkovny neandrtálce z Gánovců starý přibližně 105.000 let. Zájemci uvidí také pozůstatky nejstarších moderních lidí v Evropě z Koněpruské jeskyně, jejichž tváře přibližují realistické modely. Anatomicky moderní člověk Homo sapiens se vyvinul v Africe v minulosti vzdálené asi 300.000 let.
Expozice Lidé a jejich předci představuje podle muzea ucelený přehled paleolitických nálezů z českého území - od nejstarších artefaktů z Přezletic datovaných do období 600.000 až 400.000 let před naším letopočtem, přes skládku mamutích kostí z Dolních Věstonic až po umělecké výtvory lovců z konce starší doby kamenné. Zachycuje také zásadní přelom spojený s příchodem prvních zemědělců v 6. tisíciletí před naším letopočtem.
"Návštěvníci uvidí rekonstrukce tehdejších obydlí, jemné šperky ze spondylů (ozdoby zhotovené ze schránek mořských mlžů ostnovek), středomořské sošky i nejstarší doklady textilní výroby. Část věnovaná eneolitu (doba měděná, nebo také pozdní doba kamenná) ukazuje první měděné předměty a nálezy spojené s tehdejšími elitami, například bohatý hrob z Velvar," uvedla mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová.
Součástí expozice je i vyprávění o počátcích anatomicky moderního člověka a jeho cestě k osídlení celé planety. Zvláštní pozornost je věnována změnám stavby kostry, které vedly k dokonalému přizpůsobení pro chůzi po dvou končetinách.
